Unbinilium, neboli eka-radium, je dočasný název neobjeveného chemického prvku periodické tabulky, který má provizorní značku Ubn a má protonové číslo 120.

Unbinilium
 
  Ubn
120
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
    *
*                                    
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo Unbinilium, Ubn, 120
Cizojazyčné názvy lat. Unbinilium
Skupina, perioda, blok 2. skupina, 8. perioda, blok s
Chemická skupina neznámé
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P

{{{izotopy}}}

Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Ra
Ununennium Ubn Unbiunium

Původ názvu

editovat

Název unbinilium byl odvozen od latinského ekvivalentu protonového čísla 120. Un jako jedna, Bi jako dvě a Nil jako nula.

Historie

editovat

Pokus o syntetizaci unbinilia proběhl na přelomu března a dubna 2007 ve Fljorovově laboratoři nukleárních reakcíDubně. Atomy izotopu plutonia 244 byly bombardovány ionty železa 58 s očekávanou reakcí:

 

Při pokusu nebyly nalezeny žádné atomy Ubn.

Na přelomu dubna a května 2007 se tým GSI pokusil syntetizovat Ubn bombardováním izotopu uranu 238 niklem 64 s očekávanou reakcí:

 

Při následné analýze nebyly žádné atomy Ubn objeveny.

Centrum pro výzkum těžkých iontů (GSI) v Darmstadtu zahájilo v r. 2011 pokusy syntetizovat Ubn bombardováním curia 248 chromem 54. Ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně byl naplánován podobný pokus, tentokrát reakcí titanu 50 a kalifornia 249.[1] V pokusech s paprskem jader 50Ti (tedy bez nutnosti využívat dvojitě magická jádra) pokročili v kalifornské Lawrence Berkeley National Laboratory (LBNL), kde se jim v r. 2024 s jeho pomocí podařilo syntetizovat livermorium 290 ostřelováním plutonia 244.[2]

Předpokládané vlastnosti

editovat

Ubn patří do skupiny kovů alkalických zemin.

Vzhledem k periodickému zákonu by Ubn bylo pravděpodobně vysoce reaktivní, reaktivnější než ostatní lehčí prvky této skupiny.

Oxidační číslo Ubn jakožto prvku 2. skupiny by ve sloučeninách bylo (zpravidla) +II.

Ubn by samovolně reagovalo na vzduchu za vzniku oxidu unbinililnatého.

2 Ubn + O2 → 2 UbnO

Také by reagovalo s vodou. Vznikal by zásaditý hydroxid unbinililnatý.

Ubn + 2 H2O → Ubn(OH)2 + H2

Pokusy získání

editovat

Tabulka níže obsahuje různé kombinace výchozích prvků, které by mohly vést k utvoření jádra s protonovým číslem 120:

Částice
bombardovaná
částicí Produkt Výsledek
208Pb 88Sr 296Ubn Reakce k ověření[3]
238U 64Ni 302Ubn Zatím neúspěšné, σ < 94 fb
244Pu 58Fe 302Ubn Zatím neúspěšné, σ < 0.4 pb
248Cm 54Cr 302Ubn Zatím neúspěšné, podrobnosti nejsou k dispozici
250Cm 54Cr 304Ubn Reakce k ověření
249Cf 50Ti 299Ubn Výsledky zatím nejsou k dispozici
252Cf 50Ti 302Ubn Reakce k ověření
257Fm 48Ca 305Ubn Reakce k ověření

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Unbinilium na anglické Wikipedii.

  1. Němečtí fyzici zahájili experiment s cílem připravit 120. prvek Mendělejevovy tabulky, ATOM info, 27. 4. 2011 (česky)
  2. HEINZ, Sophia. A Route Toward the Island of Stability. Physics [online]. American Physical Society, 2024-10-21 [cit. 2024-10-24]. Roč. 17, čís. 150. Dostupné online. (anglicky) 
  3. HAIRE, Richard G., 2006. The Chemistry of the Actinide and Transactinide Elements. Redakce Morss. 3rd. vyd. Dordrecht, The Netherlands: Springer Science+Business Media. ISBN 1-4020-3555-1. Kapitola Transactinides and the future elements. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat