Uchazeči o pořádání olympijských her

Pořadatelské město olympijských her vybírá Mezinárodní olympijský výbor na základě nominací národních olympijských výborů na zasedání. Které se konalo sedm let před zahájením olympiády. Již tomu tak není, a zvolení pořadatelského města je s delším předstihem. Změna byla učiněna vyhlášením programu Agenda 2020. Zvolené město hostí také paralympijské hry.

Výběr pořadatele bývá provázen četnými spory.[1] Jde spíše o politickou prestiž, ekonomická výhodnost olympiád je sporná vzhledem k velmi nákladným investicím do sportovišť a infrastruktury.[2] Proto zájem o pořádání her klesal, zejména v evropských zemích.[3] MOV na to reagoval vyhlášením programu Agenda 2020, který chce mimo jiné, náklady na hry omezit.[4]

Skandál s uplácením při přidělení olympiády 2002 městu Salt Lake City[5] vedl ke změně pravidel volby. Každé město musí předem prokázat připravenost na pořádání her a do závěrečného hlasování projde pouze omezený počet uchazečů, kteří dostanou nejlepší hodnocení od zvláštní komise MOV.

Od šedesátých let platí zásada, že za každou zemi může kandidovat pouze jedno město. Proto se v některých zemích konají ještě předkola volby: např. pro olympiádu 2024 byl za Německo vybrán Hamburk, který porazil Berlín, a za USA Boston, který v hlasování národního olympijského výboru dostal přednost před Los Angeles, San Franciskem a Washingtonem.[6]

Uchazeči o pořádání letních olympijských her

editovat

Athény zvoleny bez protikandidáta v Paříži 23. 6. 1894

Paříž zvolena bez protikandidáta v Paříži 23. 6. 1894

Chicago zvoleno bez protikandidáta v Paříži 22. 5. 1901, hry pak byly přesunuty do Saint Louis a spojeny se Světovou výstavou 1904

Řím zvolen v Londýně v červnu 1904

V roce 1906 se Itálie pořadatelství z finančních důvodů vzdala a hry byly přiděleny Londýnu

Stockholm zvolen bez protikandidáta v Berlíně 27. 5. 1909

Berlín zvolen ve Stockholmu 27. 5. 1912

Hry se nekonaly z důvodu první světové války

Antverpy zvoleny v Lausanne 5. 4. 1919

Paříž zvolena v Lausanne 2. 6. 1921

Amsterdam zvolen v Lausanne 2. 6. 1921

Los Angeles zvoleno bez protikandidáta v Římě v dubnu 1923

Berlín zvolen 43 hlasy (voleb 26. 4. 1931 v Barceloně se nezúčastnil potřebný počet delegátů, proto byly hlasy posbírány korespondenčně a výsledek vyhlášen 13. 5. 1931 v Lausanne)

Tokio zvoleno bez protikandidáta v Berlíně 31. 7. 1936. V roce 1938 se Japonsko pořadatelství vzdalo a MOV přidělil hry Helsinkám, nakonec se nekonaly kvůli druhé světové válce

Londýn zvolen v Londýně 9. 6. 1939

Hry se nekonaly kvůli válce

Londýn zvolen v Lausanne v září 1946

Helsinky zvoleny ve Stockholmu 21. 6. 1947

Melbourne zvoleno v Římě 28. 4. 1949

Jezdecké soutěže se konaly ve Stockholmu kvůli australským předpisům o karanténě pro dovážené koně

Řím zvolen v Paříži 15. 6. 1955

Tokio zvoleno v Mnichově 26. 5. 1959

Mexico City zvoleno v Baden-Badenu 18. 10. 1963

Mnichov zvolen v Římě 26. 4. 1966

Montreal zvolen v Amsterdamu 12. 5. 1970

Moskva zvolena 39 hlasy ve Vídni 23. 10. 1974

Los Angeles zvoleno bez protikandidáta v Athénách 18. 5. 1978

Soul zvolen 52 hlasy v Baden-Badenu 30. 9. 1981

  • Poražený kandidát Nagoja 27 hlasů

Barcelona zvolena v Lausanne 17. 10. 1986

Atlanta zvolena v Tokiu 18. 9. 1989

Sydney zvoleno v Monte Carlu 23. 9. 1993

Athény zvoleny v Lausanne 5. 9. 1997

Peking zvolen v Moskvě 13. 7. 2001

Londýn zvolen v Singapuru 6. 7. 2005

Rio de Janeiro zvoleno v Kodani 2. 10. 2009

Tokio zvoleno v Buenos Aires 7. 9. 2013

Paříž zvolena jednohlasně v Limě v 13. 9. 2017[7]

Los Angeles zvoleno jednohlasně v 13. 9. 2017[7]

Na 138. zasedání MOV v Tokiu byl 21. července 2021 za pořadatele Letních olympijských her 2032 zvolen se 72 hlasů australský Brisbane.

Hostitelské město (stát) zatím nebylo MOVem vybráno.

Uchazeči o pořádání zimních olympijských her

editovat

Konaly se v Chamonix. (Původně nesly název Týden zimních sportů, jako olympiáda byly uznány až dodatečně na kongresu MOV v Praze 1925)

Svatý Mořic zvolen v Lisabonu 6. 5. 1926

Lake Placid zvoleno 10. 4. 1929 v Lausanne

Garmisch-Partenkirchen dostal hry přiděleny na základě pravidla, že zimní olympiáda by se měla konat ve stejné zemi jako letní (pravidlo bylo zrušeno roku 1938)

Sapporo zvoleno bez protikandidáta ve Varšavě 9. 6. 1937. O rok později se Japonsko her vzdalo, pořádáním byl pověřen Svatý Mořic a po jeho odstoupení Garmisch-Partenkirchen, po vypuknutí 2. světové války byly hry zrušeny.

Cortina d'Ampezzo zvolena 9. 6. 1939 v Londýně

Hry se nekonaly kvůli válce

Svatý Mořic zvolen v Lausanne v září 1946

Oslo zvoleno 27. 6. 1947 ve Stockholmu

Cortina d'Ampezzo zvolena v Římě 28. 4. 1949

Squaw Valley zvoleno 16. 6. 1955 v Paříži

Innsbruck zvolen 26. 5. 1959 v Mnichově

Grenoble zvolen v Innsbrucku 28. 1. 1964

Sapporo zvoleno v Římě 26. 4. 1966

Denver zvolen v Amsterdamu 12. 5. 1970

Denver se pořadatelství zřekl roku 1973 z finančních důvodů, hry se konaly v Innsbrucku

Lake Placid zvoleno bez protikandidáta ve Vídni 23. 10. 1974

Sarajevo zvoleno v Athénách 18. 5. 1978

Calgary zvoleno v Baden-Badenu 30. 9. 1981

Albertville zvoleno v Lausanne 17. 10. 1986

Lillehammer zvolen v Soulu 15. 9. 1988

Nagano zvoleno v Birminghamu 15. 6. 1991

Salt Lake City zvoleno 54 hlasy v Budapešti 16. 6. 1995

Turín zvolen 53 hlasy v Soulu 19. 6. 1999

Vancouver zvolen v Praze 2. 7. 2003

Soči zvoleno 51 hlasy v Ciudad de Guatemala 4. 7. 2007

Pchjongčchang zvolen 91 hlasy v Durbanu 6. 7. 2011

Peking zvolen 44 hlasy v Kuala Lumpuru 31. 7. 2015[9]

Milán a Cortina d'Ampezzo zvoleny 47 hlasy v Lausanne 24. 6.2019[10]

Auvergne-Rhône-Alpes a Provence-Alpes-Côte d'Azur bylo zvoleno[11] na 142. zasedání Mezinárodního olympijského výboru v Paříži dne 24. července 2024[12]

Salt Lake City bylo zvoleno[11] na 142. zasedání Mezinárodního olympijského výboru v Paříži dne 24. července 2024[12]

Reference

editovat
  1. Politika ovlivňovala olympijské hry vždy. Už od roku 1896. iDNES.cz [online]. 2008-08-07 [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  2. S.R.O, IPC Corporation. Ekonomické dopady jsou pro pořadatele olympijských her často zklamáním. Investujeme.cz [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  3. Why Nobody Wants to Host the 2022 Winter Olympics. Time [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  4. ESPORTS.CZ. Olympic.cz > Agenda 2020: strategický plán vývoje olympijského hnutí představen veřejnosti. www.olympic.cz [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  5. BBC News | World | Timeline: Olympics corruption scandal. news.bbc.co.uk [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  6. Souboj o olympijské hry 2024 začíná. Berlín i Los Angeles v něm už prohrály. iDNES.cz [online]. 2015-04-17 [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  7. a b Rozhodnuto: letní olympiáda 2024 bude v Paříži, ta další v Los Angeles. iDNES.cz [online]. 2017-09-13 [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  8. SEZNAM.CZ. Muži a ženy zvlášť? Kandidatura Saúdské Arábie na pořádání her je podle MOV nepřijatelná. www.sport.cz [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  9. Dějištěm zimní olympiády v roce 2022 bude čínský Peking. ČT sport [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  10. Milán a Cortina 2026. Zimní olympiáda se po 20 letech vrátí do Itálie. iDNES.cz [online]. 2019-06-24 [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  11. a b ČTK. Zimní olympiáda v roce 2030 bude ve Francouzských Alpách, další v Salt Lake City. iDNES.cz [online]. 2024-07-24 [cit. 2024-07-24]. Dostupné online. 
  12. a b IOC Session backs double award of 2030 and 2034 Winter Games. France 24 [online]. 2023-10-15 [cit. 2024-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat