Tatranský národní park
Tatranský národní park (slovensky Tatranský národný park, zkráceně TANAP) je nejstarší z devíti národních parků na Slovensku. Leží v pohoří Tatry na severu Slovenska při hranicích s Polskem. Na polské straně na něj navazuje menší Tatrzański Park Narodowy.
 Tatranský národný park | |
|---|---|
| IUCN kategorie II (Národní park) | |
 Letecký snímek Západních Tater | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. ledna 1949 |
| Rozloha | 738 km2 |
| Správa | Správa Tatranského národného parku se sídlem ve Štrbě |
| Poloha | |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Žilinský a Prešovský kraj |
| Souřadnice | 49°10′49″ s. š., 19°55′10″ v. d. |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
  Tatranský národní park | |
| Další informace | |
| Web | www |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Národní park se rozprostírá na ploše 738 km², jeho ochranné pásmo zabírá 307 km², to je dohromady 1045 km².[1] V parku je celkem 600 km turistických stezek a 16 značených a udržovaných cyklistických tras. Nachází se zde nejvyšší vrcholy Slovenska, nejvyšší je Gerlachovský štít (2655 m). Park je významný pro svoji rozmanitou faunu a flóru s mnoha endemity, včetně tatranských kamzíků a svišťů.
Vznik parku a jeho historie
editovat
Park byl zřízen 1. ledna 1949.[2] Je nejstarším národním parkem vzniklým v tehdejším Československu (tedy i na dnešním Slovensku). V roce 1987 byly ke stávajícímu parku přidruženy Západní Tatry.[2] Roku 1993 se stal TANAP biosférickou rezervací UNESCO.[2] V roce 2003 byly upraveny hranice území parku a ochranného pásma.[2] Od roku 2004 je park součástí sítě evropsky významných lokalit Natura 2000.[2]
Správu TANAP vedl v letech 2007 - 2023 Pavol Majko. Ředitelem Správy TANAP se stal v prosinci 2023 v neveřejném výběrovém řízení Peter Olexa, na kterého v lednu 2024 vyšlo najevo, že byl 2014 odsouzen za pytláctví[3].
Geografie
editovatNárodní park zahrnuje oba nejvyšší podcelky Tater, Západní i Východní Tatry. Západní Tatry se dělí na Osobitou, Roháče, Sivý vrch, Liptovské Tatry, Liptovské Kopy a Červené vrchy, Východní Tatry se skládají z Vysokých Tater a Belianských Tater. Západní část Tatranského národního parku leží v Žilinském kraji a východní část v Prešovském kraji.
V parku se nachází více než sto horských ples. Největší je Veľké Hincovo pleso, které zabírá 0,2 km². Prostor u Štrbského plesa je hranicí mezi dvěma úmořími. Na východ teče řeka Poprad, která patří do úmoří Baltského moře. Na východě pramení přítoky Váhu, který náleží k úmoří Černého moře. Mezi nejznámější vodopády parku patří Studenovodské vodopády, Kmeťov vodopád, Vajanského vodopád, Roháčsky vodopád a Vodopád Skok. Nejvyšším bodem parku je Gerlachovský štít. Je nejvyšším bodem Slovenska, Tater a celých Karpat. Nejvyšší horou Západních Tater je Bystrá (2248 m n. m.) a nejvyšší horou Belianských Tater Havran (2152 m n. m.). V parku je víc než 300 jeskyní, ale pouze Belianska jeskyně blízko obce Lendak je zpřístupněna pro veřejnost. Doposud nejdelší objevený jeskynní systém má jeskyně Javorinka.
Biologie a ekologie
editovat
Geologické složení, půdní vlastnosti a klimatické podmínky přispívají k originální flóře a fauně v parku.
Flóra
editovatTéměř dvě třetiny parku jsou zalesněny, převážně smrkem a jedlí. Nejrozšířenějším stromem je smrk ztepilý následovaný borovicí lesní, borovicí limbou, modřínem opadavým a borovicí kleč. Listnaté stromy, zejména javory, rostou hlavně v Belianských Tatrách.
V parku roste více než 1300 cévnatých rostlin, 57 z nich neroste nikde jinde než v Karpatech, 41 roste pouze v Západních Karpatech a 37 pouze v Tatrách. Významnými endemity jsou Erysimum wahlenbergii, Cochlearia tatrae, Erigeron hungaricus a další.
Fauna
editovatV parku žije 155 druhů ptáků, 42 druhů savců, 8 druhů plazů a 3 druhy obojživelníků. Domov zde má také mnoho bezobratlých. Ze savců zde žije například medvěd hnědý, svišť horský, kamzík horský a rys ostrovid.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Tatra National Park, Slovakia na anglické Wikipedii.
- ↑ Základné informácie – Tatranský národný park [online]. [cit. 2024-06-30]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c d e Tatranský národný park- základné informácie [online]. Správa Tatranského národného parku [cit. 2011-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-04. (slovensky)
- ↑ TANAPu šéfuje pytlák Olexa - Horydoly.cz
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tatranský národní park na Wikimedia Commons - Tatranský národní park
- Stránky Správy Tatranského národního parku Archivováno 17. 12. 2011 na Wayback Machine.
- Průvodce po národním parku na tanap.org
- Biosférická rezervace Tatry na webu ŠOP SR
- Tatranský národní park na slovakia.travel
- Tatranský národní park na Enviwiki
- Tatranský národný park – video z cyklu České televize Návraty k divočině
