Pleso
Pleso je označení pro ledovcové jezero v Tatrách na Slovensku. V Polsku se označují staw, což je ale označení pro jakékoli jezírko.
Statistika a charakteristika
editovatVe slovenských Vysokých a Západních Tatrách je 87 ples, v polských 48 ples, v Nízkých Tatrách 2 plesa. Z tatranských ples je asi 105 trvalých, ostatní mizí na jaře, nejpozději na podzim. Plocha všech 135 ples je téměř 3 km² a celkový objem je asi 12 mil. m³.
Největší a nejhlubší je na Slovensku Veľké Hincovo pleso (20,08 ha, 53 m)
Nejvýše položené stálé pleso je Modré pleso (0,4 ha, 4,5 m hluboké) ležící pod masivem Malého Ľadového štítu
Nejvýše položené nestálé pleso je Baranie pliesko (2 207 m n. m.)
Nejdéle zamrzlým plesem je Vyšné Wahlenbergovo pleso. Na jeho hladině se led udrží až po 270 dní v roce.
Nejníže položené ve Vysokých Tatrách na Slovensku jsou Rakytovské plesá (1 307 m n. m.), resp. Čierne pleso v Batizovské dolině (1 240 m n. m.)
Nejníže položené v Západních Tatrách na Slovensku je Pleso pod Zverovkou (983 m n. m.)
Nejníže položené v Polsku jsou Toporowe Stawy (1 100 m n. m.)
Největší pleso celých Tater je Morskie oko (34,54 - 34,92 ha, hloubka 50,8 m) na polském území Tater.
Nejhlubší pleso celých Tater je Wielki Staw Polski (79,3 m).
Teplota ples (kromě níže položených a mělkých) je i v létě na povrchu maximálně 15 °C. V zimě se na všech plesech vytváří ledová pokrývka tlustá okolo 50 cm. Jako poslední rozmrzají v září Zmrzlé, Zamrznuté či Ľadové pleso. Přítoky ples jsou většinou podpovrchové, některé mají i povrchový přítok např. Popradské pleso. Některé mají i povrchový odtok.
Vznik
editovatPlesa vznikla během pleistocénního zalednění působením ledovců a po jejich ústupu. Tvoří vodní výplň pánví, které vyhloubily do dna dolin ledovce.
Dělení
editovat- karová plesa – v nich voda vyplňuje ledovcový kar vyhloubený v kompaktním skalním dně doliny. Tato plesa jsou obvykle hluboká.
- hrazená plesa (morénová plesa) - vznikla po roztátí ledovce za jeho čelní, případně bočními morénami, které bránily vodě při odtoku. Tato plesa jsou obvykle málo hluboká a jsou relativně náchylná na zásahy zvenčí. Např. Skalnaté pleso, které je dnes již prakticky vyschlé.
- kombinace karového a hrazeného plesa
- plesa vzniklá krasovou činností - jediné Tiché pleso (vzniklo zřícením stropu jeskyně)
Zánik
editovatPlesa postupně zanáší horninový materiál, který se do nich dostane při srážkách (příklad bývalého Lievikového plesa). Jinou možností je u níže položených ples zánik vegetací, nejčastěji rašelinou (příklad bývalého Slepého plesa). Další možnost je u morénových ples porušení těsnosti morény, za kterou se pleso nachází (příklad v minulosti asi největšího tatranského plesa, po kterém zůstala asi 60-hektarová pánev Christlovej s rašeliništi a jimi protékající Studený potok).
Význam
editovatPlesa zadržují vodu a vyrovnávají povrchový i podpovrchový odtok. Čistota vody je vysoká. Proto mají důležitý vodohospodářsky význam jako zásobárna vysoce kvalitní pitné vody.
Největší slovenská plesa
editovatPořadí | Název | Plocha (ha) | Nad.výška (m n. m.) | Hloubka (m) |
---|---|---|---|---|
1. | Veľké Hincovo pleso | 20,08 | 1 946 | 53,0 |
2. | Štrbské pleso | 19,76 | 1346 | 20,0 |
3. | Nižné Temnosmrečianské pleso | 12,00 | 1677 | 38,0 |
4. | Vyšné Bielovodské Žabie pleso | 9,56 | 1699 | 24,3 |
5. | Popradské pleso | 6,88 | 1494 | 17,0 |
6. | Vyšné Temnosmrečianské pleso | 5,55 | 1725 | 19,0 |
7. | Nižné Terianské pleso | 5,47 | 1940 | 47,2 |
8. | Vyšné Wahlenbergovo pleso | 5,18 | 2154 | 20,0 |
9. | Zelené Krivánske pleso | 5,16 | 2013 | 23,1 |
10. | Nižné Bielovodské Žabie pleso | 4,65 | 1675 | 20,2 |
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu pleso na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo pleso ve Wikislovníku
- Encyklopedické heslo Pleso v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- (slovensky) Vysoké Tatry info, Plesá
- časopis Treking, Za tatranskými plesy (Otakar Brandos) (číslo 4/2003) - ISSN 1214-1682