Tadeusz Kondrusiewicz
Mons. Tadeusz Kondrusiewicz (* 3. ledna 1946, Adelsk) je běloruský římskokatolický kněz a emeritní arcibiskup minsko-mohylevský.
| Jeho Excelence Tadeusz Kondrusiewicz | |
|---|---|
| emeritní arcibiskup diecéze Minsk-Mohylev | |
 | |
| Církev | římskokatolická |
| Arcidiecéze | Minsk-Mohylev |
| Jmenování | 21. září 2007 |
| Emeritura | 3. leden 2021 |
| Předchůdce | Kazimierz Świątek |
| Heslo | „Quis ut Deus“ |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 31. května 1981 světitel Liudas Povilonis |
| Biskupské svěcení | 20. října 1989 světitel Jan Pavel II. 1. spolusvětitel Edward Idris Cassidy 2. spolusvětitel Francesco Colasuonno |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Země |  Bělorusko |
| Datum narození | 3. ledna 1946 (78 let) |
| Místo narození | Adelsk, Bělorusko |
| Národnost | běloruská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Mládí a studia editovat
Narodil se 3. ledna 1946 v Adelsku, v polské rodině jako syn Ignacego Kondrusiewicza a Anny Kondrusiewiczové.
Roku 1962 po ukončení střední školy, začal studovat na Katedře fyziky a matematiky Grodnoského pedagogického institutu. Poté byl vyloučen ze školy z náboženských důvodů. Roku 1964 začal studovat na Katedře energetiky a konstruování Leningradské polytechniky. Roku 1970 se stal strojním inženýrem.
Po těchto studiích začal pracovat ve Vilniuské strojní továrně, kde zpočátku pracoval jako montér a poté jako konstruktér.
Roku 1976 vstoupil do Kaunaského semináře. Kněžské svěcení přijal 31. května 1981 z rukou biskupa Liudase Povilonise. Roku 1985 získal na Kaunsaké teologické fakultě licentiát s disertací Nauczanie konstytucji dogmatycznej o Kościele II Soboru Watykańskiego "Lumen gentium", a roku 1988 získal doktorát s dizertační prací na téma Pogłębienie nauki o Kościele w pracach i dokumentach II Soboru Watykańskiego.
Kněz editovat
V letech 1981–1986 byl farním vikářem ve Vilniusu, poté v Druskininkai (1986–1987). Pak se vrátil do Vilniusu, kde se stal vikářem kostela Svatého Ducha. Dne 13. února 1988 byl jmenován farářem ve dvou Grodských farností: Panny Marie Andělské a sv. Františka Xaverského.
Apoštolský administrátor v Minsku editovat
Dne 10. května 1989 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován apoštolským administrátorem diecéze Minsk a titulárním biskupem z Hippo Diarrhytus. Biskupské svěcení přijal 20. října 1989 z rukou papeže Jana Pavla II. a spolusvětiteli byli arcibiskup Edward Idris Cassidy a arcibiskup Francesco Colasuonno. Jako biskup podporoval znovuzrození náboženského života v Bělorusku, v Grodnu otevřel Vyšší kněžský seminář, přispěl k otevření více než 100 kostelů, k vydání Římského misálu a katechismu v běloruštine.
Apoštolský administrátor v Moskvě editovat
Dne 13. dubna 1991 byl jmenován apoštolským administrátorem latinských katolíků v evropské části Ruska. Vedl registraci apoštolské administratury v Ruské federaci, a tak získal status právnické osoby aby mohl legitimně působit. Přestavoval a rozšiřoval strukturu církve v Rusku. Byly otevřeny: Institut Katolické teologie svatého Tomáše Akvinského v Moskvě, Vyšší seminář Panny Marie Královny apoštolů (nejprve v Moskvě, poté převeden do Petrohradu). Bylo zahájeno vysílání Rádia Maria a díla Caritas.
V únoru 1999 byl zvolen předsedou Ruské biskupské konference (byl zvolen dvakrát; do roku 2006). Po zavedení nového správního rozdělení, byl 23. listopadu 1999 jmenován apoštolským administrátorem severní evropské části Ruska se sídlem v Moskvě.
Arcibiskup Matky Boží v Moskvě editovat
Dne 11. února 2002 papež Jan Pavel II. povýšil apoštolskou administraturu na metropolitní arcidiecézi Matky Boží v Moskvě a tak se stal jejím prvním arcibiskupem. Díky jeho úsilý se začaly vydávat informační a vzdělávací církevní publikace, vytvořil liturgickou komisi, odpovědnou za překlad liturgických textů do ruštiny, komisi pro katechismus a komisi pro rodinu.
Arcibiskup v Minsku-Mohylevi editovat
Dne 21. září 2007 jej papež Benedikt XVI. ustanovil metropolitním arcibiskupem Minsku–Mohilevy. Jeho nástupcem v Moskvě se stal Paolo Pezzi, bývalý rektor semináře v Petrohradě.
Dne 30. června 2011 byl jmenován apoštolským administrátorem diecéze Pinsk. Tímto zastoupil kardinála Kazimierze Świąteka. Tato funkce skončila 3. května 2012, kdy se stal novým biskupem Antoni Dziemianko.
V letech 1994/1999 byl členem Kongregace pro východní církve, a roku 2004 se stal členem Kongregace pro klérus a Papežské rady „Justitia et pax“. Roku 1996 se stal členem speciální Rady biskupského synodu.
V důsledku politických nepokojů a protestů mu režim diktátora Lukašenka, proti kterému protestoval, nepovolil návrat do Běloruska z oslav Panny Marie Čenstochovské v Polsku, dne 31. srpna 2020 byl zastaven na hranicích. [1]
Po dosažení věkového limitu 75 let, dne 3. ledna 2021, podal svou demisi do rukou papeže Františka, který ji okamžitě přijal. Administrátorem arcidiecéze se stal Mons. Kazimierz Wielikosielec, pomocný biskup v Pinsku.[2]
Vyznamenání editovat
Doktoráty honoris causa editovat
- St. Mary’s Seminary and University v Baltimoru (2. března 1993)
- Americká katolická univerzita ve Washingtonu (8. března 1993)
- Katolická univerzita v Lublinu 25. září 2008)
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tadeusz Kondrusiewicz na polské Wikipedii.
- ↑ Divieto di rientro in Bielorussia per monsignor Kondrusiewicz, zpráva na VaticanNews, 1.9.2020.
- ↑ Accolta la rinuncia di Kondrusiewicz, Minsk ha un amministratore apostolico, tisková zpráva na vaticannews.va, 3.1.2020
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tadeusz Kondrusiewicz na Wikimedia Commons - (bělorusky) Catholic.by
- (polsky) Tadeusz Kondrusiewicz
| Arcibiskup moskevský | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: - |
2002–2007 Tadeusz Kondrusiewicz |
Nástupce: Paolo Pezzi |
| Velkopřevor magistrální delegace Řádu Božího hrobu pro Rusko | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: - |
2002–2007 Tadeusz Kondrusiewicz |
Nástupce: Paolo Pezzi |
| Arcibiskup minsko-mohylevský | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Kazimierz Świątek |
2007–2021 Tadeusz Kondrusiewicz |
Nástupce: |
