Černá madona čenstochovská
Černá madona čenstochovská (polsky Czarna Madonna nebo Matka Boska Częstochowska; latinsky Imago thaumaturga Beatae Virginis Mariae Immaculatae Conceptae, in Claro Monte), také známá jako Naše Paní Čenstochovská je uctívaná ikona představující Pannu Marii s Ježíškem, která je umístěna v klášteře Jasná Hora v polském městě Čenstochová.
| Černá madona čenstochovská | |
|---|---|
 | |
| Rok vzniku | pravděpodobně mezi 6. a 9. stoletím, doložena ve 14. století |
| Technika | enkaustika na dřevě |
| Rozměry | 122,2 × 82,2 × 3,5 cm |
| Umístění | Jasná Hora |
Ikona editovat
Kompozice ikony odpovídá tradičnímu pojetí v Ortodoxii a ikona je typu Hodégétria (z řeckého Οδηγήτρια, tj. Ta, která ukazuje cestu). Maria na ikoně odvádí pozornost od sebe a pravou rukou ukazuje na Ježíše jako na zdroj spásy. Dítě na oplátku natahuje pravou ruku směrem k divákovi v požehnání, zatímco v levé ruce drží knihu evangelií. Maria je zobrazena v rouchu s motivy fleur-de-lis.
Historie editovat
Tradice sv. Lukáše editovat
Podle legendy byla ikona namalována apoštolem evangelistou svatým Lukášem na cedrové desce stolu domu Panny Marie v Nazaretu.[1] Ve stejné legendě se praví, že obraz nalezla císařovna svatá Helena roku 326 v Jeruzalémě a přivezla do Konstantinopole.
Příjezd do Čenstochové editovat
V nejstarších dokumentech z Jasné Hory se praví, že obraz cestoval z Konstantinopole přes městečko Belz a dostal se do vlastnictví knížete Vladislava II.Opolského, rádce polského a uherského krále Ludvíka I. z Anjou. Slavný příběh vypráví, že koncem srpna roku 1384 projížděl Vladislav městem Čenstochová, když náhle jeho koně stanuli a odmítali jít dál. Na pokyn ve snu zanechal kníže ikonu na Jasné Hoře. Podle historiků pochází ikona z Byzance.
Královna a ochránkyně Polska editovat
V srpnu roku 1382 byl farní kostel na kopci převeden do rukou paulínů, žebravého poustevnického řádu založeného ve 13. století v Uhersku. Černá Madona Čenstochovská zázračně zachránila klášter v Jasné Hoře od švédské invaze. Obležení Jasné Hory se odehrálo v zimě roku 1655, kdy se Švédové chystali klášter dobýt. Sedmdesát mnichů a 180 dobrovolníků z řad polské šlechty zadrželo 4000 Švédů po dobu 40 dní, zachránilo posvátnou ikonu a změnilo průběh války. Tato událost přiměla krále Jana II. Kazimíra Vasu svěřit Polsko-litevskou unii pod ochranu Panny Marie a prohlásit ji za Královnu Polska ve lvovské katedrále dne 1. dubna 1656 a ikona Černé Madony Čenstochovské se tak stala paládiem celého Polska.
Vzhled Černé Madony editovat
Dva šrámy na tváři Černé Matky Boží způsobili mečem husité, kteří roku 1430 vtrhli do paulinského kláštera v Jasné Hoře a svatostánek vyplenili. Zlaté lilie (fleur-de-lis) namalované na modrém závoji Panny Marie jsou totožné s heraldickým azurem semée de lis neboli s francouzským královským erbem a jsou nepřímým důkazem, že ikona byla přítomná v uherských zemích za vlády králů dynastie Anjou.
Úcta editovat
Černá Madona Čenstochovská patří k nejuctívanějším svatyním Polska a na její svátek 26. srpna, ustanovený roku 1904 papežem Piem X., se k ní konají z mnoha míst každým rokem pěší poutě. Jasnohorská bazilika se od roku 1906 honosí titulem basilica minor, je zde pokladnice, večeřadlo, kruchta a kaple sv. Antonína. Klášter je schován za hradbami, nad nimiž se vypíná 106 metrů vysoká věž. Klášter na Jasné Hoře navštíví každoročně kolem tří milionů poutníků z Polska i z celého světa.[2]
Jako předmět úzce spojený s Poláky se objevuje v uctivě parodické povídce Vinohradský plochodrážník, nejen jako výzdoba balonu polského vzduchoplavce a následně ve své dřevěné podobě na prsou hlavní postavy při plochodrážních závodech na břevnovské Markétě v knize PhDr. Zdeňka Stejskala (* 1959) Královských Vinohrad báje naturelní, ovšem vzhledem k jazykovému pokusnictví knihy v podivné českopolské podobě, jako Panenka Maria z Čenstochówy, či půvabná Maruška Čenstochówa.[3]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Black Madonna of Częstochowa na anglické Wikipedii.
- ↑ S.R.O, Turistika cz. Ikona Panny Marie Čenstochovské. www.turistika.cz [online]. [cit. 2022-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Dobrá trasa - Vydejte se s námi na skok sousedům. www.dobratrasa.eu [online]. [cit. 2022-11-26]. Dostupné online.
- ↑ STEJSKAL, Zdeněk. Královských Vinohrad báje naturelní. Ilustrace Zdeněk Stejskal. 1. vyd. Praha: powerprint, 2021. 172 s. ISBN 978-80-7568-408-0. S. 50–71, 171. Vyšlo v nákladu dvou set číslovaných výtisků.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Černá madona čenstochovská na Wikimedia Commons
