Řád svatého Pavla Prvního Poustevníka

Řád svatého Pavla Prvního Poustevníka (latinsky Ordo Sancti Pauli Primi Eremitae, maďarsky Szent Pál első remete szerzeteseinek rendje; OSPPE), jehož členové se nazývají též paulíni, je římskokatolický žebravý řád založený ve 13. stoletíUhersku.

Řád svatého Pavla Prvního Poustevníka / Paulíni
Ordo Sancti Pauli Primi Eremitæ (zkr. O.S.P.P.E.)
Novici z roku 2014 s mistrem a sociem po obdržení řádového hábitu
Novici z roku 2014 s mistrem a sociem po obdržení řádového hábitu
Základní informace
Aktivita1250 - dosud
Kategoriežebravý řád
Sídloklášter Jasná Hora, Polsko
Země původuUherskoUhersko Uhersko
Založilbl. Eusebius z Ostřihomi
SchválilUrban IV.
MottoSolus Cum Deo Solo
Patronibl. Eusebius z Ostřihomi, Bartolměj Pécský
Odkazywww.paulini.pl

Historie

editovat

V roce 1783 došlo ke zrušení řady klášterů v Čechách, v Předlitavsku, Štýrsku a dalších oblastech, a politické nepokoje v Uhrách přinesly stejný osud většině uherských klášterů, které do té doby poskytovaly neocenitelné služby náboženství a vzdělání. Zničení letopisů těchto klášterů výrazně ochudilo historické prameny. V Polsku zůstalo jen několik málo klášterů tohoto řádu. Na počátku 20. století existovaly už jen dva paulínské kláštery. Jedním z nich byl kostel svatého Michaela archanděla a svatého Stanislava ze Szczepanówa – biskupa a mučedníka, připojený ke klášteru Na Skałce (Na skále) v Krakově, který založil Jan Długosz a který je považován za národní svatyni. Druhým byl již dříve zmíněný klášter Panny Marie Jasnogórské (Jasná Hora).

 
Paulínští řeholníci v procesí na svátek Božího Těla u farnosti sv. Urbana a Vavřince v Prima Porta v Římě

Mezi významné členy řádu patřil Jiří Martinuzzi, biskup z Velkého Varadína (Oradea) a kardinál (zavražděn 16. prosince 1551), významná osobnost uherských dějin; Matthias Fuhrmann z Hernalsu († 1773), rakouský historik a editor Acta sancti Pauli Thebæi; Fortunatus Dürich (1802) a František Faustin Procházka († 1809), kteří se podíleli na překladu Bible do češtiny.

Charakteristika

editovat

Jméno řád převzal po poustevníku sv. Pavlu z Théb. Charakteristické odznaky řádu jsou: hábit z bílého sukna, škapulíř s cingulem a kapucí bílé barvy. Nošení hábitu, avšak hnědé barvy s bílým kloboukem, povolil papež již v roce 1342 pro odlišení od toulavých „mnichů“. Heslo řádu zní „Solus cum Deo solo“ (tj. „Být sám jen s Bohem“).

Náplní činnosti řádu je rozjímání (kontemplace) a pastorace. Klade se velký důraz na vzdělání. Konventuálové se nazývají fratres professi a dělí se na kněze (clerici monachi) a laické bratry. Dříve bylo generální řádové studium ve městě LepoglavaChorvatsku. Pro řád je typická úcta k Panně Marii, v jeho správě je mnoho mariánských poutních míst.

Vedení řádu

editovat

Vedení řádu sídlí v polském klášteře Jasná Hora (polsky Jasna Góra) v Čenstochové. Ve světě nyní existuje nejméně 34 klášterů řádu[1], v nichž žije asi 400 řeholníků, z toho 200 je kněží.

České kláštery

editovat

Slavné osobnosti řádu

editovat

Reference

editovat
  1. Petr Sommer, Dušan Foltýn, Pavel Vlček: Encyklopedie českých klášterů. Praha 1997, s. 149.

Literatura

editovat
  • Petr Sommer, Dušan Foltýn, Pavel Vlček: Encyklopedie českých klášterů. Praha 1997, s. 149.

Externí odkazy

editovat