Třebušice

	Třebušice
	Pohled na náves v Třebušicích (kolem r. 1900)
Lokalita
Charakter	zaniklá vesnice
Zeměpisné souřadnice	50°31′13″ s. š., 13°34′47″ v. d.
	Třebušice
Další údaje
Zaniklé obce.cz	273
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třebušice (německy Triebschitz) byly obec v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházely se zhruba 5 km severozápadně od centra dnešního města Mostu za kopcem Ressl v nadmořské výšce 243 metrů. Obec Třebušice byla zbořena kvůli těžbě uhlí a při výstavbě ethylenovodu pro Chemické závody Litvínov v letech 1978-1980.

Třebušice se nacházely ve stejnojmenném katastrálním území o výměře 563 ha, které se po zániku obce stalo jedním z katastrálních území části Komořany města Mostu. Název zaniklé obce je zachován také v názvu železniční stanice Třebušice na železniční trati Ústí nad Labem - Chomutov.

NázevEditovat

Název vesnice je odvozen ze jména Třebucha ve významu ves lidí Třebuchových. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech in Trzeboczicz (1391), w Trzebusycziech (1507), Trzebusycze nebo Trypssicz (1585), Tribschitz (1787) nebo Triebschitz (1846).^[1]

HistorieEditovat

Katastrální území Mostu

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1319. Majitelé vsi ve 14. století nejsou známi. V roce 1505 získalo Třebušice spolu se vsí Souš město Most. Město obě vsi vzápětí v roce 1507 prodalo Janu z Veitmile, který byl pánem na mosteckém hradu a staly se tak součástí hradního panství. V roce 1895 Třebušice získalo opět město Most, když koupilo od císaře Rudolfa II. hrad i se vším příslušenstvím. V majetku města zůstaly Třebušice do roku 1690, kdy je získali Lobkovicové. Ti obec připojili ke svému panství Nové Sedlo-Jezeří. Ovšem už v roce 1713 se Třebušice dostaly opět do majetku města Mostu a byly začleněny do městského panství Kopisty, kam patřily až do zániku feudalismu v roce 1848. Třebušice se staly osadou obce Souš a až v roce 1895 získaly samostatnost.

V roce 1767 se poprvé zmiňuje v Třebušicích kaple Obětování Panny Marie, která byla v roce 1822 obnovena a roku 1882 zvětšena.

Obyvatelstvo Třebušic se původně živilo rybolovem v Komořanském jezeře, chovem dobytka a zemědělstvím. Berní rula z roku 1654 udává pěstování pšenice a žita a také malé chmelnice a vinice. Z roku 1811 pochází první zpráva o dolování uhlí nedaleko Třebušic. Velký rozvoj těžby uhlí ovšem nastal až ve 2. polovině 19. století, kdy na katastru obce byly otevřeny doly Saxonia I (1879) a Saxonia II (1890).

Za druhé světové války vznikly v okolí Třebušic tábory pro válečné zajatce a zahraniční dělníky, kteří sem byli nasazeni na nucené práce do dolů a na výstavbu chemických závodů.

Obec Třebušice byla zlikvidována v letech 1978-1980 při rozšíření těžby uhlí a kvůli výstavbě ethylenovodu pro provoz Petrochemie v rámci podniku Chemické závody Litvínov.

Vývoj počtu obyvatel v obciEditovat

Počty obyvatel mezi lety 1850 až 1970 dle sčítání lidu^[2]
Rok	1850	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970
Počet obyvatel	244	253	477	920	1364	1625	1624	1652	1340	1014	768

Počty obyvatel mezi lety 1971 až 1980 (k 31. 12.)^[3]
Rok	1971	1972	1973	1974	1975	1976	1977	1978	1979	1980
Počet obyvatel	746	722	731	709	631	604	586	533	310	0

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 368.
↑ Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970, díl I/1, Praha 1977, s. 514-515
↑ Český statistický úřad ve formátu .xls

LiteraturaEditovat

J. Sýkorová, Zmizelé domovy, Most 2000, s. 71
L Kocourek, P. Jančárek,Třebušice 1391-1979, Most 1980

Externí odkazyEditovat

Statutární město Most

Starý Most (k. ú. Most I, Konobrže, Kopisty, Pařidla, Střimice) • Most (část k. ú. Most II, část k. ú. Hořany) • Čepirohy (k. ú. Čepirohy, Slatinice u Mostu, část k. ú. Hořany) • Komořany (k. ú. Komořany u Mostu, Třebušice, Ervěnice, Dřínov u Komořan) • Rudolice (k. ú. Rudolice nad Bílinou) • Souš (k. ú. Souš, část k. ú. Most II) • Velebudice (k. ú. Velebudice, Skyřice) • Vtelno (k. ú. Vtelno)

[profous-1] PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 368.

[2] Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970, díl I/1, Praha 1977, s. 514-515

[3] Český statistický úřad ve formátu .xls

[1]

[2]

[3]