Otevřít hlavní menu

Hořany (Most)

zaniklá vesnice v okrese Most v Ústeckém kraji

Hořany (německy Hareth) jsou zaniklá vesnice v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se asi čtyři kilometry západně od centra města Mostu u jihozápadního úpatí kopce Resslu v nadmořské výšce 275 metrů a její katastrální území měřilo 356 hektarů. Obec byla zbořena v letech 1980–1981 kvůli těžbě hnědého uhlí. Katastrální území Hořan je součástí města Most. Stojí v něm místní části Čepirohy, Souš a Most.

Hořany
Rekultivovaný prostor bývalé obce Hořany
Rekultivovaný prostor bývalé obce Hořany
Základní informace
Charakter sídla zaniklá vesnice
Zeměpisné souřadnice
Hořany
Hořany
Další údaje
Zaniklé obce.cz 256
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Katastrální území Mostu

Nejstarší písemná zpráva o Hořanech pochází z roku 1396, kdy Václav a Těma z Koldic věnovali plat ze zdejší vsi faráři Janovi z Krupky. V 15. a 16. století byla ves manstvím mosteckého hradu a její majitelé se střídali. V 16. století ji měli v majetku Satanéřové z Drahovic. Na konci 16. století bylo manství zrušeno. V té době vlastnil vesnici Jindřich z Písnice, který ji v roce 1595 prodal městu Mostu za 9000 kop míšeňských grošů. Město však Hořany zanedlouho (roku 1600) prodali Markétě Hochhauserové z Hochhauseru a jejímu synovi Janu Václavovi. V roce 1626 získal Hořany Jiří Schön ze Schönecku, císařský rychtář v Mostě.

 
Pohled na zaniklé Hořany na počátku 20. století

V 18. století se uvádějí jako majitelé Zessnerové ze Spitzenberka a roku 1773 byl majitelem pražský měšťan František Xaver Glaser z Glasersbergu, který v tomto roce v obci zřídil hřbitov. V roce 1811 přešel statek Hořany na svobodnou paní Marii z Ottlilienfeldu a Annu Dominiku z O`Byrnu, obě rozené z Glasersbergu. V majetku Ottlilienfeldů zůstaly Hořany až do roku 1848.

Po tomto roce ves stala samostatnou obcí. Hořany příslušely do farnosti ve Slatinicích a děti do Slatinic chodily do školy. Roku 1883 byla v Hořanech zřízena škola, která byla do roku 1888 expoziturou slatinické školy a poté jako samostatná dvoutřídní škola. V první polovině 19. století vznikl v Hořanech nejmladší pivovar na Mostecku, který vyráběl pivo i pro statek Stránce. Po obtížích s nákupem chmele byla výroba roku 1882 zastavena a jeho budova se od té doby využívala jako stáje.

Od druhé poloviny 18. století se v Hořanech začali usazovat Židé, kteří zde vytvořili silnou židovskou komunitu. V roce 1851 zde žili 104 Židé z celkového počtu 354 obyvatel. Židé si zde postavili synagogu, která byla později přeměněna na obytný dům.

Obec zanikla v letech 1980–1981 v důsledku rozšíření těžby hnědého uhlí. Uhelné sloje již byly vytěženy a oblast byla rekultivována pro zemědělské využití.

PamětihodnostiEditovat

Vývoj počtu obyvatel v obciEditovat

Počty obyvatel mezi lety 1850 až 1970 dle sčítání lidu[2]
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970
Počet obyvatel 309 333 509 605 656 813 893 1015 652 607 502
Počty obyvatel mezi lety 1971 až 1981 (k 31. 12.)[3]
Rok 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981
Počet obyvatel 479 472 470 467 458 462 437 450 455 445 0

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kaple sv. Blažeje, kat. území: Hořany [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné online. 
  2. Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850–1970, díl I/1, Praha 1977, s. 512–513
  3. Český statistický úřad ve formátu .xls

LiteraturaEditovat

  • J. Sýkorová, Zmizelé domovy, Most 2000, s. 30
  • K. Kraus, Hořany, MNV Hořany 1981

Externí odkazyEditovat

Statutární město Most

Starý Most (k. ú. Most I, Konobrže, Kopisty, Pařidla, Střimice) • Most (část k. ú. Most II, část k. ú. Hořany) • Čepirohy (k. ú. Čepirohy, Slatinice u Mostu, část k. ú. Hořany) • Komořany (k. ú. Komořany u Mostu, Třebušice, Ervěnice, Dřínov u Komořan) • Rudolice (k. ú. Rudolice nad Bílinou) • Souš (k. ú. Souš, část k. ú. Most II) • Velebudice (k. ú. Velebudice, Skyřice) • Vtelno (k. ú. Vtelno)