Wikipedie

Světový pohár ve skocích na lyžích

Světový pohár ve skocích na lyžích pořádá Mezinárodní lyžařská federace (FIS) pro muže od sezóny 1979/1980. Jeho prvním vítězem byl Rakušan Hupert Neuper. Jediným Čechem, který seriál zatím vyhrál, byl v sezóně 2005/2006 Jakub Janda. Ženský světový pohár se koná od sezóny 2011/2012, první vítězkou byla Američanka Sarah Hendricksonová.

Světový pohár ve skocích na lyžích
Skokan na lyžích, 80. léta 20. století
Skokan na lyžích, 80. léta 20. století
Datum založení1979
PořadatelMezinárodní lyžařská federace
Webwww.fis-ski.com/ski-jumping/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pravidla

editovat

Světový pohár ve skocích na lyžích upravují zvláštní pravidla vyhlašovaná FIS.

Závody jednotlivců

editovat

Závody SP smí absolvovat skokani, které nominuje jejich národní svaz a kteří již získali body v Grand Prix či SP nebo alespoň jednou bodovali v závodech Kontinentálního poháru v aktuální či loňské sezóně.

Počet startujících z jedné země je omezen (podle pravidel na sezónu 2006–2007 na šest skokanů z jedné země s bonusy za postavení v pořadí SP, SP zemí, světovém žebříčku či Kontinentálním poháru). Pořádající země může postavit navíc 6 skokanů, tak zvanou národní skupinu, což dává příležitost získávat zkušenosti mladým závodníkům.

 
Po první polovině Turné čtyř můstků střídají v Innsbrucku na můstku Bergisel německou národní skupinu rakouští talenti

Do závodu smí obvykle nastoupit padesát závodníků (v letech na lyžích čtyřicet). První desítka v aktuálním pořadí SP má postup do závodu zaručen, ostatní skokani musejí absolvovat jeden kvalifikační skok a z nich postupuje 35 nejlépe bodovaných skokanů. Sportovec, který při svém pokusu upadne, avšak dosáhne alespoň 95% maximální délky skoku závodníka, který musel projít kvalifikací, se také může zúčastnit závodu.

Do druhého kola závodu postupuje třicet nejlépe obodovaných skokanů z prvního kola. Opět platí, že skokan, jenž dopad neustál, ale dosáhne alespoň 95% délky letu vítěze prvního kola, postupuje v závodu dále.

Specifický průběh mají čtyři závody SP tvořící Turné čtyř můstků. O druhé kolo se bojuje K.O. systémem (1. v tabulce proti poslednímu postupujícímu z kvalifikace, 2. proti 49. atd.). Postupují pouze vítězové a pět poražených s nejlepším bodovým ohodnocením.

Bodování

editovat

Skokani dostávají body za dosažené umístění v jednotlivých závodech Světového poháru. Vítězem Světového poháru je závodník, který má na konci sezóny v součtu nejvíce bodů. Body jsou v jednotlivých závodech rozdělovány podle následující tabulky:

místo body
1. 100
2. 80
3. 60
4. 50
5. 45
místo body
6. 40
7. 36
8. 32
9. 29
10. 26
místo body
11. 24
12. 22
13. 20
14. 18
15. 16
místo body
16. 15
17. 14
18. 13
19. 12
20. 11
místo body
21. 10
22. 9
23. 8
24. 7
25. 6
místo body
26. 5
27. 4
28. 3
29. 2
30. 1

Pokud dosáhnou dva skokané stejného výsledku, obdrží i stejné body za příslušné umístění a následující příčka je vynechána.

Závody družstev

editovat

Každé národní mužstvo tvoří čtyři skokané. Trenéři určí pořadí, v jakém budou jejich svěřenci nastupovat. Týmy nastupují dle pořadí v aktuálním žebříčku Světového poháru národů (od země s nejhorším skóre po nejlepší). Jakmile se vystřídají první skokani ze všech soutěžících států, následují druzí atd. Body skokanů z jednoho týmu se sčítají, do druhého kola postupuje osm nejúspěšnějších zemí (od osmé příčky po vedoucí tým). V druhém kole každý skokan absolvuje ještě jeden skok.

Bodování

editovat

V týmových závodech získávají družstva body podle následující tabulky:

místo body
1. 400
2. 350
3. 300
4. 250
místo body
5. 200
6. 150
7. 100
8. 50

Závody Světového poháru

editovat

První skokanský světový pohár začal v sezóně 1979–1980 těsně před Turné čtyř můstků závodem v italské Cortině d’Ampezzo. Závod vyhrál Toni Innauer z Rakouska, celý ročník ale získal po 25 závodech jeho krajan Hubert Neuper. Finálovým podnikem seriálu byl dvojzávod na středním a velkém můstku na slovenském Štrbském Plesu.

 
Můstek v Sapporu je nejčastějším asijským hostitelem Světového poháru

Na české území se Světový pohár skokanů poprvé zastavil v průběhu druhého ročníku v lednu 1981, kdy se jeho pole po Turné čtyř můstků vydalo do Harrachova a Liberce. Obě střediska pak hostila závody Světového poháru střídavě se Štrbským Plesem, Harrachov také často se svým mamutím můstkem a podnikem v letech na lyžích, v čemž se střídal s nemnoha dalšími funkčními mamutími můstky (hlavně Planicí, Oberstdorfem, Vikersundem či Kulmem). I díky tomu patří Harrachov mezi sedm nejpravidelnějších pořadatelů závodů Světového poháru, do roku 2005 (včetně) zde organizovali pohárový závod šestnáctkrát, o rok později byl závod kvůli nepřízni počasí zrušen.

Ze všech pořadatelů pouze závody zařazené do Turné čtyř můstků nikdy nechyběly v kalendáři Světového poháru, dalšími tradičními hostiteli jsou hlavně můstky v Lahti, Planici, Engelbergu nebo proslulý Holmenkollen v Oslu. Ze zámořských zemí hostily Světový pohár zatím Japonsko (hlavně v Sapporu), Kanada (Thunder Bay) a Spojené státy (Lake Placid). Do Severní Ameriky se skokani obvykle vydávali na začátku nebo na konci sezóny, japonský závod býval zařazen přímo do prostředku sezóny. Zatím poslední závod v Severní Americe ale byl do Světového poháru zařazen v roce 2004.

Seriál obvykle zahrnuje od 25 do 30 závodů (často dva na jednom můstku ve dvou dnech), začíná na konci listopadu a končí v březnu následujícího roku.

Vítězové Světového poháru

editovat
Sezóna 1. místo 2. místo 3. místo Nejlepší Čech/Čechoslovák
1979/80   Hubert Neuper (AUT)   Armin Kogler (AUT)   Stanislaw Bobak (POL) Ján Tánczoš (46.)
1980/81   Armin Kogler (AUT)   Roger Ruud (NOR)   Horst Bulau (CAN) Josef Samek (31.)
1981/82   Armin Kogler (AUT)   Hubert Neuper (AUT)   Horst Bulau (CAN) Josef Samek (16.)
1982/83   Matti Nykänen (FIN)   Horst Bulau (CAN)   Armin Kogler (AUT) Pavel Ploc (10.)
1983/84   Jens Weissflog (GDR)   Matti Nykänen (FIN)   Pavel Ploc (TCH) Pavel Ploc (3.)
1984/85   Matti Nykänen (FIN)   Andreas Felder (AUT)   Ernst Vettori (AUT) Jiří Parma (5.)
1985/86   Matti Nykänen (FIN)   Ernst Vettori (AUT)   Andreas Felder (AUT) Jiří Parma (9.)
1986/87   Vegard Opaas (NOR)   Ernst Vettori (AUT)   Andreas Felder (AUT) Jiří Parma (9.)
1987/88   Matti Nykänen (FIN)   Pavel Ploc (TCH)   Primož Ulaga (YUG) Pavel Ploc (2.)
1988/89   Jan Boklöv (SWE)   Jens Weissflog (GDR)   Dieter Thoma (FRG) Jiří Parma (16.)
1989/90   Ari-Pekka Nikkola (FIN)   Ernst Vettori (AUT)   Andreas Felder (AUT) František Jež (5.)
1990/91   Andreas Felder (AUT)   Stefan Zünd (SUI)   Dieter Thoma (GER) Pavel Ploc (20.)
1991/92   Toni Nieminen (FIN)   Werner Rathmayr (AUT)   Andreas Felder (AUT) František Jež (7.)
1992/93   Andreas Goldberger (AUT)   Jaroslav Sakala (CZE)   Noriaki Kasai (JPN) Jaroslav Sakala (2.)
1993/94   Espen Bredesen (NOR)   Jens Weissflog (GER)   Andreas Goldberger (AUT) Jaroslav Sakala (4.)
1994/95   Andreas Goldberger (AUT)   Roberto Cecon (ITA)   Janne Ahonen (FIN) Jakub Sucháček (16.)
1995/96   Andreas Goldberger (AUT)   Ari-Pekka Nikkola (FIN)   Janne Ahonen (FIN) Jaroslav Sakala (18.)
1996/97   Primož Peterka (SLO)   Dieter Thoma (GER)   Kazujoši Funaki (JPN) Jakub Sucháček (21.)
1997/98   Primož Peterka (SLO)   Kazujoši Funaki (JPN)   Andreas Widhölzl (AUT) Jaroslav Sakala (21.)
1998/99   Martin Schmitt (GER)   Janne Ahonen (FIN)   Noriaki Kasai (JPN) Jakub Sucháček (18.)
1999/00   Martin Schmitt (GER)   Andreas Widhölzl (AUT)   Janne Ahonen (FIN) Michal Doležal (27.)
2000/01   Adam Małysz (POL)   Martin Schmitt (GER)   Risto Jussilainen (FIN) Jakub Janda (35.)
2001/02   Adam Małysz (POL)   Sven Hannawald (GER)   Matti Hautamäki (FIN) Jakub Janda (32.)
2002/03   Adam Małysz (POL)   Sven Hannawald (GER)   Andreas Widhölzl (AUT) Jakub Janda (25.)
2003/04   Janne Ahonen (FIN)   Roar Ljøkelsøy (NOR)   Bjørn Einar Romøren (NOR) Jakub Janda (39.)
2004/05   Janne Ahonen (FIN)   Roar Ljøkelsøy (NOR)   Matti Hautamäki (FIN) Jakub Janda (6.)
2005/06   Jakub Janda (CZE)   Janne Ahonen (FIN)   Andreas Küttel (SUI) Jakub Janda (1.)
2006/07   Adam Małysz (POL)   Anders Jacobsen (NOR)   Simon Ammann (SUI) Jakub Janda (22.)
2007/08   Thomas Morgenstern (AUT)   Gregor Schlierenzauer (AUT)   Janne Ahonen (FIN) Roman Koudelka (17.)
2008/09   Gregor Schlierenzauer (AUT)   Simon Ammann (SUI)   Wolfgang Loitzl (AUT) Roman Koudelka (16.)
2009/10   Simon Ammann (SUI)   Gregor Schlierenzauer (AUT)   Thomas Morgenstern (AUT) Jakub Janda (22.)
2010/11   Thomas Morgenstern (AUT)   Simon Ammann (SUI)   Adam Małysz (POL) Roman Koudelka (16.)
2011/12   Anders Bardal (NOR)   Gregor Schlierenzauer (AUT)   Andreas Kofler (AUT) Roman Koudelka (10.)
2012/13   Gregor Schlierenzauer (AUT)   Anders Bardal (NOR)   Kamil Stoch (POL) Jan Matura (10.)
2013/14   Kamil Stoch (POL)   Severin Freund (GER)   Peter Prevc (SLO) Jan Matura (26.)
2014/15   Severin Freund (GER)   Peter Prevc (SLO)   Stefan Kraft (AUT) Roman Koudelka (7.)
2015/16   Peter Prevc (SLO)   Severin Freund (GER)   Michael Hayböck (AUT) Jakub Janda (19.)
2016/17   Stefan Kraft (AUT)   Kamil Stoch (POL)   Daniel-André Tande (NOR) Roman Koudelka (25.)
2017/18   Kamil Stoch (POL)   Richard Freitag (GER)   Daniel-André Tande (NOR) Čestmír Kožíšek (48.)
2018/19   Rjójú Kobajaši (JPN)   Stefan Kraft (AUT)   Kamil Stoch (POL) Roman Koudelka (14.)
2019/20   Stefan Kraft (AUT)   Karl Geiger (GER)   Rjójú Kobajaši (JPN) Roman Koudelka (26.)
2020/21   Halvor Egner Granerud (NOR)   Markus Eisenbichler (GER)   Kamil Stoch (POL) Viktor Polášek (69.)
2021/22   Rjójú Kobajaši (JPN)   Karl Geiger (GER)   Marius Lindvik (NOR)
2022/23   Halvor Egner Granerud (NOR)   Stefan Kraft (AUT)   Anže Lanišek (SLO)
Je navrženo vyjmutí této části článku a její přesunutí na nový název Statistiky Světového poháru ve skocích na lyžích.
K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.

Nejvíce vyhraných ročníků SP

editovat

Nejvíce vyhraných závodů SP

editovat

(naposledy aktualizováno 28. 10. 2018)

Češi

(naposledy aktualizováno 11. 2. 2015)

Nejvíckrát na stupních vítězů

editovat

(naposledy aktualizováno 28. 10. 2007)

Češi

(naposledy aktualizováno 28. 10. 2018)

Historické tabulky medailistů

editovat

V tabulce jsou uvedeni medailisté (do roku 2008) v závodech Světového poháru. Hlavním kritériem je počet vyhraných závodů. V případě rovnosti rozhoduje počet druhých míst, poté počet třetích míst.

Nejvíce vyhraných závodů v jedné sezoně

editovat
 
Janne Ahonen vyhrál v sezóně 2004–2005 rekordních dvanáct závodů Světového poháru

Další statistiky a trivia

editovat

Největší bodový rozdíl mezi prvním a druhým místem v závodu SP

editovat

(naposledy aktualizováno 27. 11. 2005)

Nejmenší bodový rozdíl mezi prvním a druhým místem v závodu SP

editovat

(naposledy aktualizováno 4. 12. 2005)

Dělená vítězství v závodu SP

editovat

(naposledy aktualizováno 27. 11. 2005)

Nejvyšší známka dosažená v závodu SP

editovat

(naposledy aktualizováno 27. 11. 2005)

Nejstarší vítěz závodu SP

editovat
Jméno věk (ve dnech)
Noriaki Kasai 15506
Jan Matura* 12034
Jens Weissflog 11533
Martin Höllwarth* 11226
Andreas Felder 10981
Masahiko Harada* 10900
Kazujoši Funaki* 10877
Roar Ljøkelsøy* 10828
Stefan Horngacher 10710
Adam Małysz* 10704
Johan Sætre 10611
Ole Gunnar Fidjestoel 10590
Rolf Age Berg 10538
Janne Ahonen* 10467
Andreas Widhölzl* 10320
Sven Hannawald 10318

Nejmladší vítěz závodu SP

editovat
Jméno věk (ve dnech)
Steve Collins 5840
Thomas Morgenstern 5917
Toni Nieminen 6028
Janne Ahonen 6066
Gregor Schlierenzauer 6174
Primož Peterka 6177
Martin Höllwarth 6481
Nicolas Dessum 6545
Reinhard Schwarzenberger 6566
Roberto Cecon 6625
Stephan Hocke 6631
Adam Małysz 6679

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Světový_pohár_ve_skocích_na_lyžích&oldid=24206409“