Wikipedie

Stopa legionáře

kniha Zdeňka Ležáka

Stopa legionáře (a Stopa legionáře 2) je dvousvazková publikace věnovaná stému výročí vzniku československých legií.[1] Autorem obou svazků je Zdeněk Ležák, kresby pro první a druhý svazek vytvořil výtvarník Michal Kocián.[1][2] Grafickou úpravu a tiskovou přípravu obou svazků zpracoval Pavel Růt.[1][2] První svazek vydalo nakladatelství Argo v Praze v roce 2014 (první vydání)[p. 1] jako svoji 2441. publikaci,[1] svazek druhý (rovněž první vydání) vyšel o rok později jako 2789. publikace téhož nakladatelství.[2]

Stopa legionáře
AutorZdeněk Ležák
Původní názevStopa legionáře
Datum vydání2014
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stopa legionáře

editovat

První svazek (nese podtitul "Příběh československých legionářů") je výpravný stostránkový komiks,[4] který případného čtenáře zavede do doby o sto let zpět[5] a to na všechna dějinně významná místa první světové války,[5] kde českoslovenští legionáři bojovali anebo tam, kde se formovaly události související se vznikem samostatného Československa.[1][5] Děj komiksu se opírá o historicky známá fakta a rovněž čerpá i z autentických pamětí legionářů.[1] Příběh komiksu tvoří chronologický sled hlavních událostí spojených se založením České družiny (jako zárodku československých legií v Rusku), se spontánním vznikem legií v Paříži (vznik roty Nazdar) a také s formování legií v řadách československých válečných zajatců v Itálii.[1] Plastičnost díla je podtržena i tím, že komiks zasazuje dění kolem československých legií do politických souvislostí,[6] které vedly k "Velké válce", k bolševické revoluci v Rusku, k rozpadu Rakouska-Uherska[6] a ke vzniku samostatného státu Čechů a Slováků.[1] Čtenáře provází komiksem dva fiktivní vypravěči: český voják[3] - mladý poručík Fanda a jeho kůň[3] - mluvící vojenská klisna Kira.[1] [p. 2] Časově zahrnuje první svazek příběh československých legií od jejich vzniku v roce 1914 až do konce sibiřské anabáze (do počátku dvacátých let 20. století.) Končí odjezdem posledních kontingentů legionářů z Vladivostoku transportními loďmi do Československa.[2]

Naučná stránka komiksu

editovat

Tento populárně naučný komiks postihuje velké časové období.[7] Informace předávané čtenáři (určeno hlavně mladé generaci) jsou ucelené, hutné, dostatečně výmluvné a mnohdy jsou předkládány i s nadhledem a humorem.[7] Jednotlivé stránky komiksu jsou značně edukativní a místy poněkud emotivní s jistou dávkou patosu.[7]

Osobnosti

editovat

Komiks zachycuje nejen přelomové momenty válečné, ale jsou zde zmíněny (či jsou do děje přímo zasazeny) i politicky významné osobnosti jako např.[5] Klement Gottwald, Ludvík Svoboda, T. G. Masaryk, Milan Rastislav Štefánik, Edvard Beneš nebo spisovatel Jaroslav Hašek (v roli rudého komisaře).[5] V komiksu Stopa legionáře se dále (byť jen okrajově) objeví například i další osobnosti:

Stopa legionáře 2

editovat

Druhý svazek (nese podtitul "Osudy československých legionářů")[8] volně navazuje na předchozí komiks (ale není čistě komiksový jako svazek první).[2] Věnuje se životním příběhům konkrétních dvaceti vybraných osobností (československých legionářů), významných svojí historickou úlohou, kterou sehráli v armádě, politice, protifašistickém odboji a kultuře.[2] Časově není kladen důraz jen na jejich činy v první světové válce a v legiích, ale líčení jejich životních osudů pokračuje dále a přesahuje tak do podstatné části 20. století (jsou rozprostřeny přes první a druhou republiku, německou okupaci, komunistickou éru až po rok 1968).[2] Plastičnost osudů popsaných legionářských osobností je dokumentována jejich činy v období po roce 1918:[9] někteří se zapojili do odboje za německé okupace, některým později zkřížili životní dráhu komunisté, jiní se zase vydali na cestu zla ať už na straně fašizmu či komunizmu.[9][8] Úplný (nicméně však stručný) životopis každé z dvacítky osob je zachycen textem na prvních dvou stránkách.[2] Následující čtyři stránky pak představují tu kterou osobnost v krátkém komiksovém příběhu, který je pro ni klíčový[8] nebo ji jednoznačně charakterizující.[2] [p. 3]

Dvacet osobností - dvacet osudů

editovat

V komiksu Stopa legionáře 2 jsou popsány osudy následujících československých legionářů:[9][8]

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Komiksový příběh původně vycházel na pokračování v časopise ABC.[3]
  2. ↑ Oba tito komiksoví "průvodci" padli v bitvě u Zborova a jsou vlastně jako "duchové", kteří čtenáři zprostředkovávají svoje vzpomínky na první světovou válku a na legionářskou historii.[7]
  3. ↑ Krátký životopis je jakýmsi úvodem do následujícího komiksu. V něm je pak zachycena charakteristická životní epizoda každé osobnosti.[2] V publikaci Stopa legionáře 2 je tedy věnováno každé osobě celkem šest stránek.

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d e f g h i LEŽÁK, Zdeněk; KOCIÁN, Michal. Stopa legionáře (Příběh československých legionářů). 1. vyd. Praha: ARGO, 2014. 99 s. Dostupné online. ISBN 978-80-257-1336-5. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j LEŽÁK, Zdeněk; KOCIÁN, Michal. Stopa legionáře 2 (Osudy československých legionářů). 1. vyd. Praha: ARGO, 2015. 121 s. Dostupné online. ISBN 978-80-257-1684-7. 
  3. ↑ a b c Stopa legionáře vede komiksem. Projděte si ho také [online]. 2014-12-01 [cit. 2018-02-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ Stopa legionáře [online]. www.comicspoint.cz [cit. 2018-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23. 
  5. ↑ a b c d e MEJSTŘÍK, František. STOPA LEGIONÁŘE UDIVILA CELÝ SVĚT [online]. 2015-03-18 [cit. 2018-02-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Stopa legionáře [online]. www.dobre-knihy.cz [cit. 2018-02-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d KRÁLÍČEK, Tomáš. Stopa legionáře je svěží komiksová vzpomínka na patriotismus [online]. 2017-06-19 [cit. 2018-02-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d Stopa legionáře 2 [online]. www.comicspoint.cz [cit. 2018-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23. 
  9. ↑ a b c Stopa legionáře 2 [online]. www.dobre-knihy.cz [cit. 2018-02-18]. Dostupné online. 
  10. ↑ Vaněk, Otakar, ed., Holeček, Vojtěch, ed. a Medek, Rudolf, ed. Za svobodu: obrázková kronika československého revolučního hnutí na Rusi 1914-1920. [Kniha 1]. Praha: nákladem vlastním, 1928. 2 svazky (867 stran, 6 nečíslovaných listů obrazových příloh) - ilustrace, portréty, faksimile ; 29 cm. (Z technických důvodů vydáno ve dvou svazcích: díl I. Česká družina 1914-1916. 224 stran; část II. Československá brigáda 1916-1917. strana 227-867). Foto ze strany 60.
  11. ↑ Vaněk, Otakar, ed., Holeček, Vojtěch, ed. a Medek, Rudolf, ed. Za svobodu: obrázková kronika československého revolučního hnutí na Rusi 1914-1920. [Kniha 1]. Praha: nákladem vlastním, 1928. 2 svazky (867 stran, 6 nečíslovaných listů obrazových příloh) - ilustrace, portréty, faksimile ; 29 cm. (Z technických důvodů vydáno ve dvou svazcích: díl I. Česká družina 1914-1916. 224 stran; část II. Československá brigáda 1916-1917. strana 227-867). Foto ze strany 54.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stopa_legionáře&oldid=23605437“