Otevřít hlavní menu

Stonava

obec v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji

Obec Stonava (pol. Stonawa, něm. Steinau[2]) se nachází v okrese KarvináMoravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel. V roce 2001 se přibližně 25,8 % obyvatel obce hlásilo k polské národnosti a přibližně 7,7 % ke slovenské národnosti.[3] Starosta obce a bývalý senátor Ing. Ondřej Feber má také polskou národnost.[4]

Stonava
kostel svaté Maří Magdalény
kostel svaté Maří Magdalény
Znak obce StonavaVlajka obce Stonava
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0803 599140
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Karviná (CZ0803)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Karviná
Historická země Slezsko
Katastrální území Stonava
Katastrální výměra 13,86 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 852 (2019)[1]
Nadmořská výška 193 m n. m.
PSČ 735 34
Zákl. sídelní jednotky 3
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Stonava 730
73534 Stonava
Starosta Ing. Ondřej Feber
Oficiální web: www.stonava.cz
Email: obec@stonava.cz
Stonava
Stonava
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Obecní Úřad Stonava.jpg

Obsah

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1388 kdy se objevoval první vlastník Hanke ze Stonavy. Pak následovali v roce 1415 Zbyněk ze Stonavy a v létech 1432 až 1441 Jan Hunt[5]. Nasledovali další feudální majitelé kteří tam hospodařili až do roku 1945. Stonava byla vyjma období 2. světové války součásti fryštátského okresu a od roku 1949 patří pod karvinský okres. Z nacistické okupace byla osvobozena dne 3. května 1945 Sovětskou armádou.

Při sčítání roku 1850 měla Stonava 1006 obyvatel, v roce 1930 bylo evidováno 4819 obyvatel a 469 domů. Roku 1980 se počet obyvatel zvýšil na 2569 osob a bylo napočteno 549 domů; z toho k české národnosti se hlásilo 51,7 %, k polské 39,4 % a ke slovenské 8,0 % obyvatel.[6]

Významní rodáciEditovat

SoučasnostEditovat

V posledních desetiletích i po roce 2000 se významná část území obce potýká s následky poddolování, které je důsledkem těžby černého uhlí v okolních dolech společnosti OKD (důl Darkov, důl ČSM).

Starosta obce Ing. Feber v komunálních volbach 2010 opakovaně obhájil status starosty.

PamětihodnostiEditovat

 
Římskokatolický kostel sv. Máří Magdaléy

Kostel svaté Maří MagdalényEditovat

Chrám byl místními farníky postaven na začátku 20. století v době, kdy se obec těšila velkému rozmachu. Nový svatostánek měl být náhradou za starý dřevěný kostelík, který původně stál v místech dnešního katolického hřbitova.

Evangelický kostelíkEditovat

Evangelický kostel byl postaven v roce 1938. Kostel je 18 metrů dlouhý a 10,5 metrů široký. Od roku 1950 je střediskem samostatného sboru. Vedle kostelíka se nachází evangelický hřbitov.

Švédský kopecEditovat

Švédský kopec je poutní místo ve Stonavě, o kterém panuje spousta pověstí a legend. Třeba že jsou zde pochováni švédští vojáci, padlí či zemřelí v průběhu třicetileté války.

 
Dům Pzko Stonava


OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 916. 
  3. http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/599140?OpenDocument
  4. Gazeta Codzienna: O wójcie co śliwowicę pędzi. www.gazetacodzienna.pl [online]. [cit. 2007-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-22. 
  5. Tento Jan Hunt vystavil roku 1432 česky psanou listinu. (Hejret, J. Těšínsko. Praha, 1919, s. 5.)
  6. GROBELNÝ, Andělín; KÁŇA, Otakar; PLAČEK, Vilém et al. Okres Karviná. Ostrava: Nakladatelství Profil, 1984. 135 s. 48-020-84. Kapitola Petrovice u Karvicé, s. 129-130. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat