Stonava
Stonava (polsky Stonawa, německy Steinau[4]) je obec v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji na území historického Těšínského Slezska. Rozkládá se na řece Stonávce, přibližně čtyři kilometry jižně od Karviné a osm kilometrů severovýchodně od Havířova. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel. V roce 2001 se přibližně 20 % obyvatel hlásilo k polské národnosti. Starosta obce Tomáš Wawrzyk.[5] Obec je známá především díky přítomnosti činných černouhelných dolů. Stonava je vesnicí roku 2000 Moravskoslezského kraje.
Stonava | |
---|---|
kostel svaté Maří Magdalény | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Karviná |
Obec s rozšířenou působností | Karviná (správní obvod) |
Okres | Karviná |
Kraj | Moravskoslezský |
Historická země | Slezsko |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°49′ s. š., 18°31′31″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 758 (2024)[1] |
Rozloha | 13,87 km²[2] |
Katastrální území | Stonava |
Nadmořská výška | 193 m n. m. |
PSČ | 735 34 |
Počet domů | 439 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 8 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Stonava 730 735 34 Stonava obec@stonava.cz |
Starosta | Tomáš Wawrzyk (ANO) |
Oficiální web: www | |
Stonava | |
Další údaje | |
Kód obce | 599140 |
Kód části obce | 155632 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
editovatMožný původ jména vesnice je dvojí: 1) české Stínava, tedy místo, kde je stín, 2) německé Steinache - "kamenná říčka". V němčině se koncem 14. a v 15. století používal tvar Stöna či Stönau, z něhož pochází -o- v první slabice českého jména.[6]
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1388, kdy se objevoval první vlastník Hanke ze Stonavy. Pak následovali v roce 1415 Zbyněk ze Stonavy a v létech 1432 až 1441 Jan Hunt[7]. Následovali další feudální majitelé kteří tam hospodařili až do roku 1945. Stonava byla vyjma období 2. světové války součásti fryštátského okresu a od roku 1949 patří pod karvinský okres. Z nacistické okupace byla osvobozena dne 3. května 1945 Sovětskou armádou.
Při sčítání roku 1850 měla Stonava 1006 obyvatel, v roce 1930 bylo evidováno 4819 obyvatel a 469 domů. Roku 1980 se počet obyvatel zvýšil na 2569 osob a bylo napočteno 549 domů; z toho k české národnosti se hlásilo 51,7 %, k polské 39,4 % a ke slovenské 8,0 % obyvatel.[8]
V roce 1962 až 1963 zde Stonavský režisér Vladislav Delong natáčel film ZAČÍT ZNOVA, ke kterému napsal i scénář. Ve filmu se objevili např. Vladimír Menšík, Milena Dvorská či Otto Šimánek. Film pojednává o výstavbě dolu ČSM JIH STONAVA. Film se natáčel na dole ČSM ve Stonavě a na Karvinsku.
Správní historie obce
editovatStonava spadala v letech 1849 až 1939 pod okres Fryštát, během druhé světové války byla součástí okupačního okresu Těšín (Teschen), v letech 1945 až 1949 se vrátila pod okres Fryštát. Od roku 1949, kdy došlo ke sloučení měst Fryštát a Karviná, až po současnost, obec spadá do okresu Karviná ve všech jeho historických podobách.
Od 1. ledna 2003, kdy byly zrušeny okresní úřady, vykonává nad Stonavou přenesenou státní správu obec s rozšířenou působností Karviná.
Výbuch metanu v dole ČSM
editovatV roce 2018 došlo na dole ČSM Sever k výbuchu metanu a zahynulo 13 horníků. Na počest zemřelým byla ve Stonavě postavena socha desetitunové slzy, která připomíná tuto událost, pietního aktu odhalení se osobně účastnil i tehdejší premiér Andrej Babiš.
Geografie Stonavy
editovatStonava se rozkládá v Ostravské pánvi (součást Severních Vněkarpatských sníženin), konkrétně ve východní části podcelku Havířovská plošina. Ráz krajiny je dáván údolím řeky Stonávky, která protéká zhruba středem katastru obce z jihu na sever. Po obou stranách se území zvolna zvedá, nejvyšším bodem v obci je bezejmenná kóta (278 m n. m.) v Louckém lese, jihovýchodně od Dolu ČSM-Jih.
Obec spadá do úmoří Baltského moře. Je odvodňována řekou Stonávkou, které spadá do povodí řeky Odry.
Obyvatelstvo
editovatRok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1 516 | 2 040 | 2 339 | 3 135 | 3 952 | 3 831 | 4 819 | 4 500 | 4 511 | 4 036 | 2 516 | 1 714 | 1 809 | 1 728 | 1 721 |
Počet domů | 183 | 235 | 259 | 331 | 420 | 446 | 691 | 866 | 969 | 877 | 550 | 428 | 408 | 414 | 439 |
Obecní správa
editovatObecní symboly
editovatZnak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. května 1994.[11]
Doprava
editovatStonavou prochází několik krajských silnic druhé a třetí třídy, obec má tudíž kvalitní silniční napojení s okolím. Všechny silnice však trpí následky poddolování, a proto musí být často opravovány. Nejfrekventovanější jsou v době střídání směn v okolních dolech a podnicích. Nejdůležitější je silnice II/475 (silnice Havířov – Karviná – Petrovice u Karviné). Napojení směrem do Albrechtic a Karviné-Dolů zajišťuje silnice III/4749, směrem do Horní Suché přes území zaniklé osady Křivý Důl vede silnice III/4748. Avšak důležitou je silnice III/4687, která protíná samotné centrum obce ve směru z Dolan do Karviné.
Autobusová doprava je zajišťována meziměstskými linkami, které jsou součástí integrovaného dopravního systému ODIS. Nejdůležitějšími linkami jsou 581 (Albrechtice – Stonava – Karviná), 582 (Karviná – Stonava – Albrechtice – Horní Suchá) plnící také funkci spojení mezi jednotlivými roztroušenými stonavskými osadami a od roku 2017 také nová linka 583 (Karviná – Stonava – Havířov), která zajistila přímé spojení centra obce s městem Havířov. Do sídliště Nový Svět zajíždí několik spojů MHD Havířov, konkrétně linky 402. Kromě toho obcí projíždí několik linek spojujících stonavské doly s okolními městy.
Železničním spojením obec nedisponuje, nejbližší stanicí jsou Albrechtice (0,5 km od sídliště Nový Svět, cca 3 km od centra obce). Obcí prochází pouze několik železničních nákladních vleček pro zajištění dopravy uhlí z okolních dolů.
Obcí prochází cyklostezka č. 6097 spojující albrechtickou lokalitu Pacalůvka s karvinskými lázněmi.
Pamětihodnosti
editovatKostel svaté Máří Magdalény
editovatChrám byl místními farníky postaven na začátku 20. století v době, kdy se obec těšila velkému rozmachu. Nový svatostánek měl být náhradou za starý dřevěný kostelík, který původně stál v místech dnešního katolického hřbitova.
Evangelický kostelík
editovatEvangelický kostel byl postaven v roce 1938. Kostel je 18 metrů dlouhý a 10,5 metrů široký. Od roku 1950 je střediskem samostatného sboru. Vedle kostelíka se nachází evangelický hřbitov.
Švédský kopec
editovatŠvédský kopec je poutní místo ve Stonavě, o kterém panuje spousta pověstí a legend. Třeba že jsou zde pochováni švédští vojáci, padlí či zemřelí v průběhu třicetileté války. Pravděpodobně je tato umělá vyvýšenina v terénu pozůstatkem tvrze typu motte, která sloužila ve středověku jako sídlo nižší šlechty.
Významní rodáci
editovat- Jindřich Poledník, československý politik polské národnosti, předseda ÚV SSM, později předseda ČSTV a Československého olympijského výboru, poslanec České národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění
- Augustyn Łukosz, polský regionální politik
- Vladislav Santarius, evangelický duchovní
- Mgr. Klemens Slowioczek, Kammersänger, operní pěvec Komická Opera Berlín 27.11.1945 - † 5.9. 2023
- Věslav Chrząszcz, Horolezec *10.11.1961 - †18.5.2009 (Mount Everest)
- Vladislav Delong, režisér a scenárista 1928-1973
- Bogdan Kokotek, Herec, ředitel polské scény Těšínského divadla
- Ing. Ondřej Feber, zvolen pro léta 2000 až 2006 do Senátu ČR
- Ing. Ivo Toman (podnikatel) , podnikatel, zakladatel mezinárodní společnosti Taxus International a autor řady motivačních knih a nahrávek
- Karol Tyrlik, polský herec
- Nikolas Kara, kouzelník, iluzionista, moderátor
- Jan Szymik, herec, dabér
- Jana Buławova, polská herečka
Galerie
editovat-
Polská škola Stonava-Holkovice
-
Evangelický kostel
-
Rybník
-
Památník obětem I. světové války
-
Důl ČSM
-
Dělnický dům
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 916.
- ↑ Gazeta Codzienna: O wójcie co śliwowicę pędzi. www.gazetacodzienna.pl [online]. [cit. 2007-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-22.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 493.
- ↑ Tento Jan Hunt vystavil roku 1432 česky psanou listinu. (Hejret, J. Těšínsko. Praha, 1919, s. 5.)
- ↑ GROBELNÝ, Andělín; KÁŇA, Otakar; PLAČEK, Vilém et al. Okres Karviná. Ostrava: Nakladatelství Profil, 1984. 135 s. 48-020-84. Kapitola Petrovice u Karvicé, s. 129–130.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Stonava [online]. 1994-05-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Související články
editovat- SK Stonava
- Pumptrack Stonava – pumptracková dráha
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stonava na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Bonkov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Stonava v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)