Otevřít hlavní menu

Staré Město (Karviná)

část obce Karviná v okrese Karviná

Staré Město (k. ú. Staré Město u Karviné; německy Altstadt, polsky Stare Miasto , latinsky Freystadium Orientale) je předměstská část města Karviné. Jde o bývalou samostatnou historickou obec, původně středověké město, a nejdéle obydlenou část Karviné.

Staré Město
Kaple ve Starém Městě
Kaple ve Starém Městě
Základní informace
Charakter sídla část města
Domů 316
Lokalita
PSČ 733 01
Obec Karviná
Okres Karviná
Historická země Slezsko
Katastrální území Staré Město u Karviné (8,53 km²)
Zeměpisné souřadnice
Staré Město
Staré Město
Další údaje
Kód části obce 64190
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Pravděpodobná podoba germánské osady Starého Fryštátu po roce 906 n.l.

Původně zde na pravém břehu řeky Olše stával Starý Fryštát, založený po pádu Velkomoravské říše v roce 906 n.l. germánskými osadníky a s městskými právy již od doby vlády polského krále Měška II. Lamberta Piastovského mezi léty 1024 - 1032. V té době byla germánská osada rozvinutá již jako slezské obchodní středisko prvořadého významu, a proto jí král Lambert II. udělil název Freystadium Orientale, česky Východní Fryštát. Název Fryštát se překládá jako "město volného obchodu", a právě takové bylo, neboť leželo na velmi důležité obchodní stezce z Uher do Slezska a Pobaltí. Je tak jedním z nejstarších měst v České republice.

Dle pověsti zde stál silně opevněný dřevěný hrad obývaný majitelem města, který na svém hradě ukrýval manželku jistého krále z daleka. Ten, když se dověděl, kde jeho žena přebývá, jel i s početnou družinou dobýt starofryštátský hrad. Po jeho dobytí a vypálení, král pobil i hradního pána a jeho družinu. Jejich těla pak dal zakopat do země v místě, kde je dnes stará škola. Germánští osadníci přivedli na území dnešního města Karviné svou kulturu a tradice a jazyk slezskou němčinu, které se zde udržely až do konce II. světové války v roce 1945. Původní germánskou mytologii nahradili křesťanským uctíváním jednoho Boha v druhé polovině 13. století, kdy zde také postavili první křesťanský kostel, k jehož zvonu se váže fryštátská pověst. Více o pověstech v článku Fryštát.

 
Král Měšek II. Lambert vládl mezi léty 1024 - 1031. Germánské osadě udělil městská práva a dal jí název Freystadium Orientale, česky Fryštát

Roku 1290 přišel na Těšínsko kníže Měšek I. Piastovský a pro časté povodně řeky Olše dal ihned podnět k přemístění Fryštátu (lat. Freystadium Orientale) do míst, kde stojí dodnes. Obec byla ještě roku 1447 připomínána jako Starý Fryštát, poté již jako Staré Město. Na přelomu 15. a 16. století zde vznikly knížecí rybníky fryštátského knížete Kazimíra II. Piastovského, kde on sám velmi často a s oblibou lovil ryby. Nejednou mu dělal společnost král Zikmund Jagellonský. Roku 1525 tyto rybníky rozšířil i fryštátský regent Jan IV. z Pernštejna.

Ze Starého Města pochází sedlák Ondra Foltýn, který vyvolal selské nepokoje (1776), díky kterým byly zrušeny robotní patenty. Poblíž karvinského nového hlavního nádraží stála část jeho stodoly z 18. století, která byla zapsána do seznamu kulturních památek. Tato byla po roce 2010 ze seznamu vyňata a zbourána kvůli obnovení záměru těžit pod obcí uhlí.

V místní části Olšiny je soustava fryštátských chovných rybníků, které mají svůj původ v 16. století. Dnes se zde nachází významná ptačí rezervace na březích rybníků Lipový, Dubový a Olšový s výskytem starých listnatých dřevin. V této části Starého Města se také nachází hospodářský dvůr Olšiny irského hraběte Taafa z 18. století. Hrabě Taafe měl Fryštát s okolními obcemi včetně Starého Města v držení. Dodnes dvůr Olšiny slouží svému účelu, je v soukromých rukou a je v něm provozován hotel, jízdárna a výletní restaurace. Celý hraběcí dvůr je zrekonstruován, na rozdíl od mladších koníren hraběte Larisch-Monnicha na zámku Fryštát, který na svou rekonstrukci teprve čeká. Larisch-Mönnichové měli ve Sterém Městě jednu ze svých několika honiteb. Jejich slavných parfósních honů se účastnili příslušníci nejvyšší aristokracie včetně Habsburků a německého císaře Viléma II. Pruského.

 
Na základě selského povstání vedeného Ondrou Foltýnem, zrušila císařovna Marie Terezie robotní patent pro sedláky
 
Dvůr fryštátského hraběte Rudolfa Taafa z druhé poloviny 18. století je kulturní památkou
 
Památník padlých vojínů v I. světové válce
 
Fryštátští Larisch-Mönnichové na své honitbě ve Starém Městě

Až do konce 40. let 20. století bylo Staré Město samostatnou obcí historicky spjatou s městem Fryštát. Roku 1949 byla přičleněna k rozrůstající se Karviné. Počátkem 60. let 20. století se na katastru obce začalo s výstavbou přeložky železniční tratě s novým vlakovým nádražím, které oddělilo obec od města. Na přelomu 80. a 90. let 20. století se zde měl zakládat nový uhelný důl. Proto byla část Starého Města zbourána. Po roce 1989 však z těchto plánů sešlo a na místě po roce 2000 vznikla průmyslová zóna Nové Pole. Sídlí zde řada firem, zejména Shimano, Sejong, Gates, Mölnlycke Health a další. Je zde zaměstnáno přes 1 500 lidí. V roce 2011 byly opět oživeny záměry těžit pod touto lokalitou v horizontu pěti až šesti let.

Externí odkazyEditovat