Kazimír II. Těšínský

Kazimír II. Těšínský († 1528) byl těšínský kníže z rodu slezských Piastovců, byl označován též jmény Kazik z Fryštátu nebo Kazko z Těšína, princ ve Fryštátě.

Kazimír II. Těšínský
Narození 1448
Úmrtí 13. prosince 1528 (ve věku 79–80 let)
Potomci Fridrich Těšínský a Václav II. Těšínský
Otec Boleslav II. Těšínský
Matka Anna Bělská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Boleslav II. Těšínský
sestra Žofie Těšínská
manželka Johana z Poděbrad
syn Fridrich Těšínský
syn Václav II. Těšínský

Formálním knížetem těšínským se stal po smrti svého otce Boleslava II. v roce 1452. Faktickou vládu vykonával jeho strýc Přemysl II., se kterým se ale roku 1460 začal dělit o vládu. Během česko-uherských válek stranil Vladislavovi Jagellonskému, zatímco jeho strýc zachovával loajalitu Matyáši Korvínovi. To umožnilo Těšínskému knížectví vyhnout se relativně velkým válečným útrapám.

Po Přemyslově smrti roku 1477 se stal Kazimír II. vládcem celistvého Těšínska a přesídli z Fryštátu do Těšína. Velmi se zasloužil o rozvoj a zvelebení města Fryštátu a Těšína. V roce 1479 připadlo tzv. olomouckou smlouvou Slezsko Matyáši Korvínovi. I přesto, že byl těšínský kníže straníkem Vladislava, podařilo se mu uchovat své postavení (na rozdíl od jiných Vladislavových stoupenců). Po smrti Korvína převzal vládu nad Slezskem dle úmluv král Vladislav. Kazimír byl za svou oddanost odměněn, několikrát zastával úřad vrchního slezského hejtmana a stal se i hejtmanem Opavského knížectví. Roku 1498 navíc obdržel speciální privilegium, díky němuž mohlo být Těšínské knížectví děděno i v ženské linii až do čtvrtého kolena.

Karviná
Goticko-renesanční hrad Fryštát byl do roku 1477 sídlem knížete Kazimíra II., kde také vyrůstal

Za jeho vlády došlo v Těšínsku k hospodářskému rozvoji, začala tzv. valašská kolonizace v části těšínských Beskyd. Sám Kazimír podporoval rozvoj rybníkářství a obnovil i těšínskou knížecí mincovnu, odprodanou roku 1438 městu Těšínu. Avšak nákladná knížecí politika stála spoustu peněz a proto došlo k odprodeji některých komorních statků, např. Pštinské panství bylo odprodáno Thurzům za 40 000 zlatých.

Kazimír II. se oženil s Johanou z Poděbrad (1460 - 1496), dcerou Viktorína z Poděbrad syna krále Jiřího z Poděbrad. Jelikož přežil oba své syny (Fridricha a Václava), ujal se po jeho smrti knížectví jeho vnuk Václav III. Adam.



Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Kazimír I. Těšínský
 
 
Přemysl I. Nošák
 
 
 
 
 
 
Eufemie Mazovská
 
 
Boleslav I. Těšínský
 
 
 
 
 
 
Boleslav Kozelsko-Bytomský
 
 
Alžběta Bytomská
 
 
 
 
 
 
Markéta ze Šternberka
 
 
Boleslav II. Těšínský
 
 
 
 
 
 
Siemovít III. Mazovský
 
 
Siemovít IV. Mazovský
 
 
 
 
 
 
Eufemie Opavská
 
 
Eufemie Mazovská
 
 
 
 
 
 
Algirdas
 
 
Alexandra Olgierdowna
 
 
 
 
 
 
Juliana Tverská
 
Kazimír II. Těšínský
 
 
 
 
 
Algirdas
 
 
Vladimír Olgierdowicz
 
 
 
 
 
 
Marie Vitebská
 
 
Ivan Bělský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Anna Bělská
 
 
 
 
 
 
Ivan Holšanský
 
 
Ondřej Holšanský
 
 
 
 
 
 
Agripina Smolenská
 
 
Vasilisa Holšanská
 
 
 
 
 
 
Dimitrij Drucký
 
 
Alexandra Drucká
 
 
 
 
 
 
Anastázie Rjazaňská
 

LiteraturaEditovat

Předchůdce:
Přemysl II.
  Těšínský kníže
do roku 1477 spoluvláda s Přemyslem II.

14521528
  Nástupce:
Václav III. Adam