Wikipedie

Neředín

část města Olomouc

Neředín (dříve též Neřetín,[3] německy Neretein[4]) je historická obec, městská čtvrť a katastrální území na západě statutárního města Olomouce. Katastrálně pod Neředín zčásti patří i Tabulový Vrch.

Neředín
Konečná tramvaje v Neředíně
Konečná tramvaje v Neředíně
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
ObecOlomouc
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°35′30″ s. š., 17°13′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel8 928 (2021)[1]
Katastrální územíNeředín (3,62 km²)
PSČ779 00
Počet domů878 (2011)[2]
Neředín na mapě
Neředín
Neředín
Další údaje
Kód části obce110680
Kód k. ú.710687
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prochází zde silnice II/448. Sídlí zde Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého a nachází se zde také velká část univerzitních kolejí.

Název editovat

Jméno středověké vesnice bylo odvozeno od osobního jména Neředa a znamenalo „Neředův majetek“. Do němčiny bylo převzato nejprve jako Neredein a později (poprvé od začátku 17. století) jako Neretein. Vlivem německé podoby se české jméno v 19. století uvádělo jako Neřetín.[5]

Historie editovat

První písemná zmínka o Neředíně pochází z roku 1234, ovšem v roce 2001 byly na jeho území nalezeny zbytky opevnění tábora z doby římské. Na tomto místě v ulici Římská pak byl roku 2013 zasazen milník, připomínající nejsevernější pobyt římských vojsk.[6][7] Ves patřila olomoucké kapitule, a to až do roku 1850, kdy se stala samostatnou politickou obcí. I pak ovšem farností, poštou, četnickou stanicí apod. spadala pod Novou Ulici. Na návsi, dnes ulice Neředínská, byla roku 1792 postavena kaple se zvonem. Výstavba olomoucké pevnosti se Neředína dotkla pouze nepřímo, když zde byl v roce 1854 dokončen předsunutý fort č. XV, dnes využívaný jako paintballové hřiště, a prachárny.[8]

Významným se Neředín stal počátkem 20. století. Roku 1901 u cesty k Topolanům město Olomouc zbudovalo nový centrální hřbitov (včetně hřbitova židovského), doplněný roku 1932 o krematorium. Jeho území bylo ale tehdy vyňato z neředínského katastru a připojeno k Olomouci, sám Neředín se stal součástí tzv. Velké Olomouce až v roce 1919. V roce 1905 bylo na východě katastru obce navíc zřízeno velké vojenské cvičiště, z jehož části se roku 1920 stalo vojenské letiště, svého času jedno z nejvýznamnějších v Československu. Tím původně malá zemědělská obec nabyla jisté důležitosti, a proto sem byla už v roce 1914 prodloužena trať olomouckých tramvají, dnes končící smyčkou u hřbitova.[9]

Neředín byl až do roku 1945 součástí olomouckého jazykového ostrova, protože byl osídlen převážně Němci, kteří zde původně tvořili asi dvoutřetinovou většinu. Působil zde Bund der Deutschen nebo německý čtenářský a pěvecký spolek, jejichž předsedou byl Josef Spurny, a až do vzniku Československé republiky zde byla též jen německá škola.[10] Od roku 2002 byla obnovena tradice masopustních obchůzek.

Vývoj Neředína podle sčítání lidu[11][12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Obyvatel 300 343 406 412 486 516 1321[p 1]
Domů 41 48 54 58 60 65 112
Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatel 1518 2732 5076 7501 9783 9747 9628
Domů 190 ? 310 511 557 724 878
  1. ↑ Z toho 1068 osob národnosti československé, 203 německé a 50 ostatních.[13]

Památky editovat

  • Hřbitov, rozdělen na oddělení římskokatolické (s kaplí), evangelické (s kaplí) a židovské (s obřadní síní)
  • Krematorium, arch. Alois Šajtar, 1932
  • Novorománská kaple z režného zdiva nad hrobem J. K. Demela († 1905)
  • Albin Schloss: Reliéf Loučení na hrobě architekta V. Wittnera († 1912)
  • Anton Hanak: Náhrobek rodiny Primavesi s alegorií Věčnosti (žena z bílého mramoru, sedící mezi dvěma pylony z černého mramoru), 1909
  • Julius Pelikán: Socha kazatele na hrobě Terezie († 1912) a Marie († 1918) Zamykalových
  • J. L. Urban: Busta pěvce na pomníku H. Haagena († 1906)
  • Olbram Zoubek: Litá plastika ženy na hrobě MUDr. I. Poláchové († 1994)

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Neředín. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1897. Dostupné online. Díl osmnáctý. S. 207.
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 485. 
  5. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 136.
  6. ↑ PÁŠOVÁ, Petra. Římany v Olomouci už připomíná milník i zastávka MHD. Denik.cz [online]. 2013-09-06. Dostupné online. 
  7. ↑ Tábor v Neředíně [online]. Magistrát města Olomouce, Archeologické centrum Olomouc [cit. 2018-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-12. 
  8. ↑ TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 89–90. Dále jen „Tichák (2000)“. 
  9. ↑ Tichák (2000), str. 90–91.
  10. ↑ Tichák (2000), str. 92.
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659. 
  12. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 505. 
  13. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 85. 

Literatura editovat

  • Jiří Rusínský. Po stopách minulosti olomoucké městské části Neředín. Olomouc: Votobia, 2004, 167 s. ISBN 80-7220-196-4
  • ŠVEC, Vilém. Obnova lidových tradic a vesnice ve starém Neředíně u Olomouce. In Vlastivědný věstník moravský 2/2005. 2005. s. 177–183.
  • KUX, Johann a Vilém ŠVEC. Neředín: český překlad stati Johanna Kuxe z r. 1943 vydaný u příležitosti 777 let od první písemné zmínky o Neředíně (1234-2011). 1. vyd. Olomouc: Statutární město Olomouc, 2011. 39 s. ISBN 978-80-87602-24-9
  • SAMEK, Bohumil a kol.: Umělecké památky Moravy a Slezska. Svazek 3/I., Academia Praha 2021, s. 375

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Neředín&oldid=23383663“