Wikipedie

Luboměř pod Strážnou

obec v okrese Přerov v Olomouckém kraji

Luboměř pod Strážnou (německy Liebenthal[4]) je obec v okrese Přerov, která opětovně vznikla k 1. lednu 2016. Její území bylo do konce roku 2015 částí vojenského újezdu Libavá v okrese Olomouc; nacházelo se na východě újezdu. Žije zde 126[1] obyvatel. Severozápadně od obce se nachází nejvyšší vrchol Vítkovské vrchoviny Křížový vrch.

Luboměř pod Strážnou
Znak obce Luboměř pod StrážnouVlajka obce Luboměř pod Strážnou
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHranice
Obec s rozšířenou působnostíHranice
(správní obvod)
OkresPřerov
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°41′24″ s. š., 17°39′39″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel126 (2023)[1]
Rozloha9,56 km²[2]
Katastrální územíLuboměř u Potštátu
Nadmořská výška600 m n. m.
PSČ753 62
Počet domů35 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduLuboměř pod Strážnou 1364
753 62 Potštát
podatelna@lubomerps.cz
StarostaVladimír Kuchař
Oficiální web: www.lubomerps.cz
Luboměř pod Strážnou
Luboměř pod Strážnou
Další údaje
Kód obce500151
Kód části obce320684
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Nejstarší doložená podoba jména (z roku 1394) je Liebental ("Milé údolí"), což byla hlásková úprava staršího (písemně nedoloženého) Lewental, v jehož první části bylo staré (německé) lew - "kopec, pahorek". Původní význam jména tedy byl "údolí pod kopcem". Do češtiny bylo jméno vesnice nejprve hláskově upraveno jako Liptáň (doklady z 15. a 16. století), poté se české jméno přestalo používat a v polovině 19. století pak bylo nově převzato jméno sousední Luboměře, na rozlišení od které v roce 1924 byl přidán přívlastek pod Strážnou podle polohy pod horou onoho jména.[5]

Historický přehled editovat

Do konce druhé světové války editovat

První písemná zmínka o Luboměři pod Strážnou pochází z roku 1394.[6] Vesnice byla nazvána Lybomyrz[7] a náležela k panství Potštát. Již roku 1408 se zde zmiňuje farní úřad. Z roku 1749 je známá nepříliš zřetelná obecní pečeť s vyobrazením radlice. V letech 1792–1794[8] zde byl postaven pozdně barokní kostel Panny Marie Sněžné. O kostele se ví, že se v něm nacházel Mariánský obraz ze zrušeného prostějovského kláštera kapucínů. Nepřehlédnutelným prvek v koloritu obce představovaly dřevěné větrné mlýny beraního typu. V obci se nacházely před rokem 1945 tři takové mlýny, přičemž před první světovou válkou vyhořel čtvrtý. Kvůli velkému počtu větrných mlýnů se zdejší krajině přezdívalo Moravské Holandsko.[8] Katastrální území obce mělo rozlohu 1037,24 ha. V roce 1910 zde žilo 390 obyvatel,[6] v roce 1921 měla obec 93 domů a žilo zde 375 obyvatel, z toho 371 připadalo na Němce a 3 na Čechoslováky, 1 člověk měl jinou národnost.[9] V roce 1930 měla obec 100 domů a žilo zde 375 obyvatel, z nichž bylo 364 Němců a 11 Čechoslováků.[10] Zdejší obyvatelstvo se živilo především zemědělstvím, výrobou zemědělských strojů a hornictvím.[8] Po Mnichovské dohodě zabralo obec nacistické Německo a začlenilo ji zprvu do Sudetoněmeckých území, k 15. dubnu 1939 pak do Říšské župy Sudety. V roce 1944 žilo v obci 359 obyvatel.[7]

Od konce druhé světové války editovat

Po osvobození a obnově Československa začali do obce přicházet noví obyvatelé neněmecké národnostní příslušnosti. Původní německé obyvatelstvo začalo být ze strany Československa, v rámci odvety za příkoří z doby druhé světové války, všemožně diskriminováno[11] a v roce 1946 byl proveden jeho odsun do Německa.[12] Téhož roku bylo rozhodnuto o začlenění obce do plánovaného vojenského výcvikového tábora Město Libavá a již v září 1946[13] se započalo s vysídlováním obce. Počátkem roku 1948 zde žilo 38 obyvatel.[14] Pro zájem armády však nakonec nedošlo ke zboření obce. Roku 1950 byla obec úředně zrušena a začleněna do nově vyhlášeného vojenského újezdu Město Libavá (později přejmenovaného na vojenský újezd Libavá).[8]

Přestože jako sídlo nezanikla, došlo i zde k demolicím značného počtu domů, takže zde roku 1970 zůstalo jen 32 domů a žilo zde 153 obyvatel.[8] Vedle domů byly bohužel zničeny také všechny tři větrné mlýny a ve druhé polovině 20. století došlo i k zboření kostela Panny Marie Sněžné, který byl do té doby využíván zdejším statkem jako sklad materiálu.[7] Jindřich Machala uvádí, že podle jeho pátrání byl kostel zbořen mezi lety 1960 a 1962.[7] Jiří Glomek tvrdí, že k jeho zboření došlo údajně koncem 80. let 20. století a že za jeho destrukci je, dle sdělení od bývalého kronikáře obce Daskabát Jana Zatloukala, zodpovědný nejmenovaný funkcionář KSČ.[8]

Ke|20. prosinci 2002 bylo zrušeno katastrální území bývalé obce a téměř celé začleněno do katastrálního území Čermná u Města Libavá o výměře 64,97 km². Nevýrazná okrajová východní část, zpravidla v rozsahu západní poloviny Něčínského potoka, byla pro změnu začleněna do katastrálních území Lipná, Luboměř a Spálov. V roce 2009 zde bylo evidováno 48 adres[15] a v roce 2001 zde trvale žilo 154 obyvatel.[16]

Obnova samostatnosti editovat

Ministerstvo obrany pod vedením Alexandra Vondry přišlo v dubnu 2011 s plánem optimalizace vojenských újezdů, podle kterého se měl vojenský újezd Libavá do roku 2015 zmenšit asi o 79,15 km², tedy necelou čtvrtinu, zejména o okrajové části, které jsou částečně turisticky zpřístupněné. Kromě úspor armády je cílem také vyčlenit z vojenského újezdu co nejvíce obyvatel.[17] V září 2011 představil ministr obrany plán starostům obcí z okolí vojenského újezdu. Přitom uvedl, že v závislosti na názoru místních obyvatel se odloučená území buď připojí k sousedním obcím, nebo vzniknou nové obce.[18] Na začátku ledna 2012 záměr schválila vláda.[19]

10. a 11. února 2012 se ve vybraných osadách konala anketa, obdoba místního referenda, s otázkou, zda si obyvatelé přejí připojení k sousední obci, nebo vznik samostatné obce. Jednou z těchto osad byla i Luboměř pod Strážnou. K platnosti rozhodnutí byla třeba účast nejméně 35 % oprávněných osob, přičemž rozhodnutí mělo být považováno za závazné, pokud pro ně hlasovalo nejméně 50 % hlasujících a zároveň nejméně 25 % ze všech oprávněných osob.[20][21]. V Luboměři pod Strážnou byla účast 62,14 %, z nichž se pro vznik samostatné obce vyslovilo 84,38 %, proti bylo 14,06 %.

V rámci příprav na zmenšení vojenského újezdu Libavá vzniklo k 5. květnu 2014,[22] vyčleněním z katastrálního území Čermná u Města Libavá, i nové katastrální území Luboměř u Potštátu, zahrnující Luboměř pod Strážnou s přilehlým okolím. Součástí nového katastru, jehož rozloha činí 9,564198 km²[23] je většina území zrušeného k. ú. Luboměř pod Strážnou, nepatrná část původního katastru nedalekého Spálova, malá severní část původního k. ú. Kovářov u Potštátu a okrajová jižní část zrušeného k. ú. Olověná. K obnově samostatnosti obce s názvem Luboměř pod Strážnou, zahrnující tento nový katastr, došlo nakonec až k 1. lednu 2016.

Další informace editovat

Obec Luboměř p. Strážnou byla také v minulosti známá jako Liptáň. Blíže časopis Záhorská kronika.[1]

Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 624. 
  5. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 536, 561.
  6. ↑ a b Luboměř pod Strážnou na webu www.libavsko.eu
  7. ↑ a b c d MACHALA, Jindřich. Kronika Libavska. [s.l.]: [s.n.], 2012. ISBN 978-80-260-2270-1. Kapitola Historie obcí, s. 16. 
  8. ↑ a b c d e f GLOMEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Luboměř pod Strážnou, s. 116. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. Dostupné online. Kapitola Místní obce, osady a části osad na Moravě., s. 56. 
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. Kapitola Místní obce, osady a jejich místní části v zemi Moravskoslezské., s. 2. 
  11. ↑ GLOMEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Poválečná situace v regionu, s. 40 + 41. 
  12. ↑ GLOMEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Poválečná situace v regionu, s. 42. 
  13. ↑ GLOMEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Formování VÚ (VVP) Libavá a zánik sídel, s. 46. 
  14. ↑ Seznam obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Státní úřad statistický, 1948. Kapitola Seznam obcí podle okresů, s. 1. 
  15. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  16. ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-10 [cit. 2003-10-10]. Dostupné online. 
  17. ↑ Michal Poláček: Libavá má být podle plánu ministerstva do čtyř let o čtvrtinu menší, iDnes.cz, 19. 4. 2011
  18. ↑ Michal Šverdík: Armáda nastínila plán zmenšení Libavé, možná tam vzniknou nové vesnice, iDnes.cz, 26. 9. 2011
  19. ↑ Vláda zrušila vojenský újezd Brdy, další čtyři cvičiště se zmenší, idnes.cz, 4. 1. 2012, kop, alt, jis
  20. ↑ Lidé ve vojenských újezdech hlasovali, zda se chtějí osamostatnit, iDnes.cz, 11. 2. 2012, iDnes, ČTK
  21. ↑ Výnos č. 1/2012 přednosty újezdního úřadu vojenského újezdu Libavá k přípravě, průběhu a vyhodnocení ankety ke zjištění názorů obyvatel vojenského újezdu k budoucímu samosprávnímu uspořádání Archivováno 29. 3. 2020 na Wayback Machine., přednosta podplukovník Mgr. Josef Dřímal, 27. leden 2012 (datováno jen u odkazu)
  22. ↑ ČÚZK - Změny názvů katastrálních území. www.cuzk.cz [online]. [cit. 2015-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-27. 
  23. ↑ Katastrální území Luboměř u Potštátu. regiony.kurzy.cz [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-16. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Luboměř_pod_Strážnou&oldid=23141703“