Otevřít hlavní menu

Potštát

město v okrese Přerov v Olomouckém kraji

Potštát (německy Bodenstadt[2]) je město ležící v severní části okresu Přerov na potoce Veličce. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel. Jeho katastrální území má rozlohu 4 860 ha. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Potštát
Náměstí v Potštátě
Náměstí v Potštátě
Znak obce PotštátVlajka obce Potštát
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0714 517101
Kraj (NUTS 3) Olomoucký (CZ071)
Okres (LAU 1) Přerov (CZ0714)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Hranice
Historická země Morava
Katastrální výměra 34,11 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 179 (2019)[1]
Nadmořská výška 502 m n. m.
PSČ 753 62
Zákl. sídelní jednotky 8
Části obce 5
Katastrální území 8
Adresa městského úřadu Zámecká 1
75362 Potštát
Starosta René Passinger
Oficiální web: www.potstat.cz
Email: potstat@cbox.cz
Potštát
Potštát
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ObyvatelstvoEditovat

(Statistické údaje k 30. 6. 2008)[3]

Obyvatelstvo podle částí města
Část města Počet obyvatel Průměrný věk
Potštát 784 38,78
Boškov 73 44,75
Kovářov 112 40,60
Kyžlířov 153 38,49
Lipná 77 44,36
Celkem 1199[pozn. 1] 39,63
  1. Z toho 610 mužů a 589 žen.
Obyvatelstvo podle věku
Věk od-do Počet obyvatel
Do 6 60
7-18 161
19-30 204
31-40 176
41-50 163
51-60 192
61-70 142
71-80 70
81-90 30
91-100 1

Části městaEditovat

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci (tehdy již městu) pochází z roku 1322 – Záviš z Potštátu neboli Potenstat („Půtovo město“) z rodu Drslaviců, z kterého pochází větev Žampachů z Potštejna. Založeno německými horníky. V roce 1377 je připomínán jako opevněné město. Po požáru v roce 1388 postoupil Boček z Kunštátu městu dosavadní vrchnostenský pivovar uprostřed náměstí, markrabě Prokop Lucemburský potvrdil dosavadní výsady a přidal nová privilegia v roce 1394.[5]

1408 se městečko i s okolními vesnicemi dostává z majetku Bočka z Kunštátu do majetku Tasa z Prusinovic. Koncem 16. století vystavěna známá hodinová věž. Roku 1623 je panství Janu Šťastnému Podstatskému z Prusinovic konfiskováno pro účast ve stavovském povstávní. Roku 1663 se dostává do majetku šlechtice Jana Walderodeho. Rod Walderode respektive od roku 1814 Desfours-Walderode panství drží až do roku 1945. Město několikrát za dobu své existence vyhořelo. Na přelomu 18. a 19. století silné punčochářství, tkalcovství, později zřízena i továrna na lihoviny.[6]

Po roce 1945 byla vysídlena německy hovořící většina obyvatel. Dosídlení nebylo úplné – nynější počet je zhruba polovinou stavu ze začátku 20. století. Vliv na to měla poměrně odlehlá poloha, umocněná zřízením vojenského újezdu Libavá v západním sousedství města (přerušena tak byla mj. silnice z Hranic do Města Libavé). Od 10. října 2006 byl obci vrácen status města.[7]

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Potštátě.

Kostel svatého Bartoloměje za jihozápadním koutem náměstí se připomíná v roce 1408 jako farní, původně gotický, upravován postupně renesančně, barokně a pseudoslohově.

Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z roku 1658. Fresky v interiéru od Josefa Laslera jsou z roku 1749. 6. července 1946 byl kostel po zásahu bleskem poškozen požárem,[8] z té doby pochází nynější provizorní zastřešení věže. Fresky restaurovány po roce 1973 a znovu po roce 1990.[9]

Zámek jižně od náměstí je poprvé připomínán jako tvrz v roce 1377, na počátku 17. století přestavěna renesančně na čtyřkřídlý zámek, při poslední přestavbě po požáru v roce 1815 byla snesena zámecká věž a fasády změněny klasicistně.

Hodinová věž uprostřed náměstí pochází z doby kolem roku 1700 a je posledním zbytkem městského (původně vrchnostenského) pivovaru zbořeného po roce 1830.

Necelé 4 km jihovýchodně od města se dochovaly nepatrné pozůstatky původního hradu Potštát, zvaného též Puchart. Opuštěn byl po vybudování tvrze ve městě.

GalerieEditovat

Společenský životEditovat

Samospráva města od roku 2016 vyvěšuje 5. července zlatočervenou moravskou vlajku.[10]

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 623. 
  3. Potštátský zpravodaj 4/2008; k dispozici online na městském webu
  4. Změny názvů katastrálních území [online]. Český statistický úřad, rev. 2017-05-24 [cit. 2017-05-30]. Dostupné online. 
  5. Kuča, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 5. díl, nakladatelství Libri, Praha, 2002, ISBN 80-7277-039-X
  6. Hosák, Ladislav: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, Úvodní svazek, nakladatelství Profil, Ostrava, 1967
  7. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  8. Krška, Ivan, PhDr.: Z dějin duchovní správy v Potštátě; Potštátský zpravodaj 2/2008, k dispozici online na městském webu
  9. Krška, Ivan, PhDr.: Z dějin duchovní správy v Potštátě; Potštátský zpravodaj 6/2008, k dispozici online na městském webu
  10. https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154119573655661&id=224337820660

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat