Wikipedie

Josef Klenka

český pedagog a sportovní funkcionář

Josef Klenka (1. dubna 1853 Vilémov u Golčova Jeníkova[1] — 19. července 1932 Praha) byl český středoškolský učitel tělocviku, funkcionář Sokola a propagátor sportovních her. Zakládal a jako první náčelník vedl podbělohorskou sokolskou župu. Organizoval II. všesokolský slet r. 1891. Založil Spolek pro pěstování her mládeže a Svaz spolků a přátel pro hry. Byl autorem příruček pro cvičitele a dalších publikací v oblasti tělesné výchovy.

Josef Klenka
Narození1. dubna 1853
Vilémov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. července 1932 (ve věku 79 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Povolánípedagog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se 1. dubna 1853 ve Vilémově u Golčova Jeníkova. Navštěvoval obecnou školu v Čáslavi, reálku v Jihlavě a učitelský ústav v Hradci Králové. Jeho první zaměstnání bylo jako učitel v Kutné Hoře, kde rovněž vstoupil do Sokola. V roce 1875 složil ve Vídni zkoušky z tělocviku pro střední školy a přestěhoval se do Prahy, kde přijal místo asistenta v Malýpetrově tělocvičném ústavu.[2]

V Praze se znovu zapojil do sokolského života. Byl dlouholetým náčelníkem organizace na Malé Straně. Účastnil se výpravy do Paříže r. 1889 a zájezdů na Moravu a do Lvova. Zakládal Podbělohorskou župu[p 1] a rovněž se stal jejím prvním náčelníkem. Roku 1891 organizoval II. všesokolský slet;[2] za jeho zdařilý průběh uspořádali další sokolští představitelé slavnostní večer na Klenkovu počest.[3]

V 90. letech založil Spolek pro pěstování her mládeže a Svaz spolků a přátel pro hry.[2] Mimo jiné upravil pravidla pro házenou (dnes národní házená).[4]

Po úmrtí dcery odešel z veřejného života a nadále se věnoval jen výuce tělocviku. Roku 1911 byl jmenován zemským inspektorem tělesné výchovy pro střední školy. Do důchodu odešel v roce 1924.[2]

Ve své činnosti usiloval o rovnováhu tělesné a duševní přípravy školní mládeže.[5] Do vysokého věku si zachoval obratnost a pružnost.[6] Současníci si ho vážili pro pevný charakter, jemné chování ve společnosti[5] a skromnost.[2] S úctou na něj vzpomínali i bývalí žáci, např. na staroměstské reálce.[7]

Zemřel 19. července 1932 v Praze,[2] pohřben byl na Vinohradském hřbitově za účasti sportovních a sokolských představitelů.[8]

Dílo editovat

Klenka byl autorem řady příruček pro cvičitele a učitele tělocviku. Patří k nim:[9]

  • Cvičení s tyčemi (1892 s reedicí)
  • Cvičební večery na kruzích : sbírka cvičení pro cvičitele jednot sokolských (1893)
  • Cvičení s kuželi (1895 s reedicemi)
  • Pravidla hry Lawn Tennis (1896)
  • Pravidla hry kopaný míč [foot-ball] (1897)
  • Methodika tělocviku sokolského (1898)
  • Cvičení na hrazdě : sbírka cvičení pro cvičitele dorostu jednot sokolských a pro učitele tělocviku škol středních (1900)
  • Cvičení na bradlech : sbírka cvičení pro cvičitele dorostu jednot sokolských a pro učitele tělocviku škol středních (1909)
  • Hygienický význam her (1909)
  • O hříšti (1910)
  • Atlas nástěnných tabulí tělocvičných správného držení těla (1912; spoluautoři: Antonín Benjamin Svojsík, František Cína Jelínek)
  • Pořadové cviky vojenské (1915)
  • Povely k pořadovým cvikům vojenským (1915)
  • Klíč značek map speciálních a generálních (1916)
  • Orientace či umění, jak vyznati se v krajině (1916)
  • Chůze a cviky pochodové (1917)
  • Podbíjená americká : [Volley-Ball] (1920)
  • Cvičení s krátkými švihadly (1923)
  • Cvičení v běhu pro žáky škol národních (1924)

Poznámky editovat

  1. ↑ Podbělohorská sokolská župa zahrnovala území středních Čech na západ od Prahy; např. v roce 1892 ji tvořily jednoty ve městech Beroun, Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Kladno, Košíře, Podbaba, Praha-Holešovice, Praha-Malá Strana, Radotín, Rakovník, Smíchov, Nové Strašecí, Unhošť, Zbraslav a Žebrák. Viz VANÍČEK, Jindřich. Sborník Sokolské župy podbělohorské. Praha: Sokolská župa podbělohorská, 1892. 104 s. Dostupné online. Kapitola Přehledná tabulka Sokolské župy Podbělohorské za r. 1891, s. 30–33. 

Externí odkazy editovat

  1. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených ve Vilémově, sign. 3059, ukn 10496, str.175. Dostupné online.
  2. ↑ a b c d e f Josef Klenka mrtev. Národní listy. 1932-07-20, roč. 72, čís. 199, s. 3. Dostupné online [cit. 2012-02-24]. 
  3. ↑ Čestný večer na počest br. J. Klenky. Národní listy. 1891-07-25, roč. 31, čís. 202, s. 2. Dostupné online [cit. 2012-02-24]. 
  4. ↑ Národní házená - historie (www.sportovni.net). www.sportovni.net [online]. [cit. 2012-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-25. 
  5. ↑ a b VRZÁN, V. Ještě za prof. Josefem Klenkou. Národní listy. 1932-07-27, roč. 72, čís. 145, s. 4. Dostupné online [cit. 2012-02-24]. 
  6. ↑ REMMELGAS, Magda. Vzpomínka Estonky na prof. Josefa Klenku. Národní listy. 1932-07-22, roč. 72, čís. 201, s. 3. Dostupné online [cit. 2012-02-24]. 
  7. ↑ Za člověkem zlatého srdce…. Národní listy. 1932-07-21, roč. 72, čís. 200, s. 3. Dostupné online [cit. 2012-02-24]. 
  8. ↑ Rozloučení s prof. Josefem Klenkou…. Národní listy. 1932-07-23, roč. 72, čís. 202, s. 3. Dostupné online [cit. 2012-02-24]. 
  9. ↑ Podle seznamu prací v NK ČR
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Klenka&oldid=22837686“