Otevřít hlavní menu

Podbaba

místní název části pražských čtvrtí Dejvice a Bubeneč
Okolí Břetislavky
Železniční most u ústí Lysolajského potoka
Podbabské skály
Na tento článek je přesměrováno heslo Praha-Podbaba. O železniční zastávce pojednává článek Praha-Podbaba (železniční zastávka).

Podbaba je místní název části pražských čtvrtí Dejvice a Bubeneč u Šáreckého potoka před jeho ústím do Vltavy, u Lysolajského potoka před soutokem se Šáreckým potokem a podél Vltavy. Její součástí jsou usedlosti Břetislavka, Jaroslavka, Helmrovka a další. Domky podél pobřeží Vltavy byly v minulých desetiletích postupně zbořeny v rámci modernizace a rozšiřování komunikace.

Obsah

DějinyEditovat

Území podél Šáreckého a Lysolajského potoka pod kopcem Baba bylo dle viničních zápisů nazýváno Podbabou již v 15. století. Dle jiného výkladu měla na těchto místech Bába, slovanská bohyně deštivého mračna, své svaté studánky a háje.

Po roce 1848 vytvořily katastrální obce Lysolaje a Sedlec s osadou Podbaba místní obec. Podbaba byla v té době středem lysolajského společenského života, lysolajští byli například členy podbabské Dělnické besedy či Sokola. V Podbabě byla též pošta. V roce 1909 byla obec rozdělena.[1]

DopravaEditovat

6. dubna 1851 byla zprovozněna Severní státní dráha (dnešní trať Praha – Děčín), vedoucí Podbabou údolím Vltavy. Přímo nad viaduktem u ústí Šáreckého potoka bývala od roku 1867 železniční zastávka Podbaba (od roku 1942 Praha-Podbaba). Zastávka byla roku 1949 zrušena kvůli malému obratu cestujících i nevyhovujícímu technickému provedení, její jméno nyní nese nová zastávka blíže Dejvicům.

Podél řeky při Podbabě jezdí frekventované autobusové linky do Suchdola a do Roztok u Prahy.

Trojice viaduktů (střední pro potok, krajní pro vozidla) propojující podbabskou ulici V Podbabě s pobřežní komunikací Podbabskou je mimořádně náročným místem pro řidiče autobusů PID (linky 116, 160, 355). Řidiči musí vynaložit mimořádný um, aby se jejich autobus s přesností na centimetry vešel do takzvaného „tunýlku“. Ve směru od řeky byly vjezdové podmínky při rekonstrukci Podbabské ulice zlepšeny, v opačném směru však i nadále autobusy vjíždění náročnou zatáčkou kolem skalního útvaru.

V roce 2006 byl obnoven Podbabský přívoz přes Vltavu do Podhoří.

Jižní částEditovat

Pražané často říkají Podbaba více než kilometr vzdálené (tedy centru Prahy bližší) části Dejvic a Bubenče v okolí hotelu Crowne Plaza (dříve International). „Nádraží Podbaba“ se jmenuje i tamější zastávka autobusů a tramvají (autobusová zastávka u ústí Šáreckého potoka se jmenuje „V Podbabě“). V době, kdy název zastávky vznikl, vedla souvislá zástavba Podbaby až k této části Dejvic a bývalo zvykem pojmenovávat konečné zastávky nikoliv podle toho, kde leží, ale často i podle vzdálenějšího místa, k jehož obsluze slouží (podobně se například tramvajová konečná v Braníku svého času jmenovala Hodkovičky). Hydrologický ústav (dnes Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i.), nacházející se u řeky, a plavební komory se k Podbabě počítají.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Z historie obce, městská část Praha-Lysolaje

LiteraturaEditovat

  • HANSL, František. Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov: vl.n., 1899. Dostupné online. Kapitola Podbaba Dejvická, s. 211. [nedostupný zdroj]
  • JÍRA, Josef Antonín. Předběžná zpráva o výzkumu v Podbabě a v Šárce podniknutém Společností přátel starožitností českých v Praze. Praha: Společnost přátel starožitností českých, 1898. Dostupné online. Zvláštní otisky několika statí z Časopisu Společnosti přátel starožitností českých v Praze věnovaných geologickému a archeologickému výzkumu v Podbabě, Šárce a Bubenči. Obsahuje geologickou mapu Šáreckého údolí, popis Šárky v době předhistorické, zprávu o tetínském hradišti, fotografie nálezů.. [nedostupný zdroj]

Externí odkazyEditovat