Otevřít hlavní menu

Skoky na lyžích

lyžařský sport na lyžařských můstcích
(přesměrováno z Skokan na lyžích)
Můstek Hochfirstschanze v Titisee-Neustadt

Skoky na lyžích jsou převážně zimní sport, v němž se závodník snaží o co nejlépe obodovaný skok z můstku. Skoky na lyžích jsou také integrální součástí severské kombinace.

Hodnocení skokůEditovat

Hodnocení se vytváří na základě součtu dvou údajů: bodů za délku skoku a bodů za styl od rozhodčích.

  • body za délku skoku: každý závodník obdrží automaticky 60 bodů (výjimkou jsou mamutí můstky, u nichž se uděluje 120 bodů). V závislosti na dosažení tzv. konstrukčního bodu můstku (např. 120 metrů u můstků K120) získává (nebo ztrácí) další body. Za každý metr navíc/méně získá/ztrácí určité množství bodů závislé na typu můstku:
    • K20 – K24: 4,8 bodu za metr
    • K25 – K29: 4,4 bodu za metr
    • K30 – K34: 4 body za metr
    • K35 – K39: 3,6 bodu za metr
    • K40 – K49: 3,2 bodu za metr
    • K50 – K59: 2,8 bodu za metr
    • K60 – K69: 2,4 bodu za metr
    • K70 – K79: 2,2 bodu za metr
    • K80 – K99: 2 body za metr
    • K100 – K169: 1,8 bodu za metr
    • K170 a více: 1,2 bodu za metr. Pád stojí skokana sedm bodů.

Od sezóny 2010/2011 se k bodům získaným za vzdálenost a styl přičítají (popř. odečítají) body za sílu větru, neboť skokan se silnějším větrem proti je zvýhodněn (vítr nese, doplachtí dál) oproti skokanovi s větrem v zádech. Současně byl zaveden tzv. gate-faktor, bodová korekce podle výšky nájezdového okna, který umožňuje jury snížit (zvýšit) nájezd aniž by se muselo kolo opakovat. Cílem těchto opatření je jednak dosažení spravedlivějšího hodnocení, jednak plynulejší průběh závodů.

 
Slavný skokanský můstek v Holmenkollenu

Příklad: skokan skočí 123 m na můstku K120. Rozhodčí udělí známky: 18; 18,5; 18,5; 19; 18. Skokan získá 60 bodů za dosažení K120, další 3*1,8 bodu získá za jeho překročení. Za délku skoku tedy obdržel 65,4 bodu. U rozhodčích se nejvyšší (19) a nejnižší (1x18) známka škrtá a za styl tedy získává 55 bodů. Celkově získal 120,4 bodu.

Průběh závodůEditovat

Z kvalifikace postupuje padesát závodníků. Postup do závodu má automaticky zajištěna první desítka v průběžném pořadí světového poháru. V prvním kole nastupují skokani od posledního postoupivšího z kvalifikace po nejvýše umístěné. Do druhého kola postoupí třicítka nejlepších skokanů. Každý postoupivší získává body do světového poháru (30. místo = 1 bod, 1. místo = 100 bodů).

Jiným způsobem probíhá Turné čtyř můstků: v prvním kole probíhá vyřazovacím způsobem. Vítěz kvalifikace nastupuje proti poslednímu postoupivšímu, druhý proti devětačtyřicátému atd. Vítěz duelu postupuje do druhého kola. Do něj se také dostane pět nejlépe bodovaných skokanů, kteří svůj duel prohráli (tzv. lucky losers). Druhé kolo již probíhá tradičně.

Typy mezinárodních závodůEditovat

Rozšíření skokůEditovat

Popularita skoků na lyžích je omezena na několik převážně evropských zemí. Mezi tradiční skokanské země je považováno především Finsko, Norsko, Německo a Rakousko. Skoky jsou dále relativně populární a úspěšné ve Švýcarsku, Slovinsku, Polsku a Česku, méně pak ve Francii, Itálii a Rusku. Mezinárodních závodů se též účastní skokané z Estonska, Švédska, Rumunska, Bulharska, Běloruska, Ukrajiny a Nizozemska. Na mistrovství světa se představil také závodník Řecka Nico Polychronidis.

V Asii se skokům daří v Japonsku, méně pak v Jižní Koreji, Číně a Kazachstánu. Nově se skoky rozšířili i do Turecka.

Na západ od nultého poledníku se skáče v USA a v Kanadě.

Na jižní polokouli je prý jediný skokanský můstek, a to v argentinském San Carlos de Bariloche.

HistorieEditovat

 
Skoky na lyžích v roce 1905
 
...a v roce 1936

Skoky na lyžích vznikly v norském Morgedalu. První soutěž se konala v Trysilu v roce 1862. První známé klání vzniklo v Husebybakkenu v roce 1879. V roce 1892 se přesunulo do Holmenkollenu, který je „mekkou“ této disciplíny. Zde měl také premiéru příbuzný sport: severská kombinace, která se skládá ze skoků a běhu na lyžích. Od roku 1924 jsou skoky součástí zimních olympijských her. Od roku 1953 se v Rakousku a Německu koná slavné Turné čtyř můstků (dříve Intersport turné).

Československé a po roce 1993 české skoky na lyžích zažily tři slavná období.

19231933 – Skoky na lyžích jsou již velmi populární. Např. na harrachovské závody v roce 1923 přišlo dvacet tisíc návštěvníků. Mezi největší české úspěchy této éry patří první místo a bronz z mistrovství světa v roce 1925 (Willen Dick, Franz Wende), stříbro z MS 1927 a 1933 (Dick, resp. Rudolf Burkert) a bronz z olympijských her 1928 (Burkert).

19681975 – Éra trenéra Zdeňka Remsy a skokana Jiřího Rašky, českého lyžaře století. Raška získal zlato a stříbro na OH (1968), stříbro z MS (1970), bronz z MS v letech (1972) a je prvním českým vítězem Turné čtyř můstků (1972). Karel Kodejška lety na lyžích vyhrál (1975) a dva roky před tím skončil v téže disciplíně bronzový. Rudolf Höhnl vybojoval na MS v roce 1974 bronz.

19831994 – éra skokanů Pavla Ploce, Jiřího Parmy, Františka Ježe, Jaroslava Sakaly a dalších. Čeští skokané vyhráli MS (Parma, 1987), MS v letech na lyžích (Sakala, 1994) a v součtu 22 závodů Světového poháru. Z olympijských her si odvezli stříbro (Ploc, 1988) a dva bronzy (Ploc, 1984; Jiří Malec, 1988). Na MS krom Parmy uspěl dvakrát Sakala (stříbrný a bronzový v roce 1993). Mezi letci se dařilo Plocovi (2. místo v roce 1983, o dva roky později bronzový). Úspěšný byl i český reprezentační tým, který skončil 2. na MS v roce 1993 a třikrát třetí (MS 1984, 1989, OH 1992)

Další úspěchy přišly až v následujícím století díky Jakubovi Jandovi, který vyhrál Světový pohár (2006), šest závodů SP, Turné čtyř můstků (2006), letní Grand Prix (2005) a skončil stříbrný a bronzový na MS 2005.

Po vítězné sezóně ve SP šly výkony Jakuba Jandy dolů, ale objevily se další talenti, a to zejména Jan Matura ,Roman Koudelka, Antonín Hájek a Lukáš Hlava. Žádný z nich, ale nedosáhl úspěchů Jakuba Jandy. Roman Koudelka ale prožíval velký průlom v sezóně 2011/2012, ve které už dokázal skončit pátý v celkovém pořadí Turné čtyř můstků, skončil druhý v závodě ve Willingenu a pravidelně se umisťuje v nejlepší desítce v závodech SP. V sezóně 2014/2015 dokonce vyhrál závody v Klingenthalu, Lillehameru, Engelbergu a Sapporu.

V posledních letech se do českého týmu dostávají mladí skokané a vyplňují tak mezeru po Jandovi, Maturovi a Hájkovi. Mezi mladé naděje českého skoku patří Vojtěch Štursa, Čestmír Kožíšek, Viktor Polášek, Tomáš Vančura, Filip Sakala nebo František Holík.

Vybrané světové rekordyEditovat

Čechoslováci mezi světovými rekordmanyEditovat

RekordyEditovat

Kategorie Skokan Rekord Datum/rok
Skoky na lyžích na ZOH
Nejvíce výher   Simon Ammann, 4 2002–2010
Nejvíce medailí   Matti Nykänen 5 1984–1988
Nejvíce týmových vítězství   Finsko 2 1988–1992
  Německo 2 1994–2002
  Rakousko 2 2006–2010
Nejvíce týmových medailí   Rakousko 5 1992–2010
Nejmladší vítěz (Albertville)   Toni Nieminen 16 let 261 dnů 1992
Nejstarší vítěz (Lillehammer)   Jens Weissflog 29 let 214 dnů 1994
Nejstarší medailista (Soči)   Noriaki Kasai 41 let 254 dní 2014
Nejvíce ZOH   Noriaki Kasai 8 1992–2018
Mistrovství světa (1925–2018)
Nejvíce výher v individuálních závodech   Adam Małysz 4 2001–2007
Nejvíce medailí z individuálních závodů   Adam Małysz 6 2001–2011
Nejvíce medailí   Gregor Schlierenzauer 11 2007--2015
  Thomas Morgenstern 11 2005--2013
Nejvíce týmových výher   Rakousko 9 1984–2015
Nejvíce týmových medailí   Rakousko 16 1984–2015
Nejmladší vítěz (Thunder Bay)   Tommy Ingebrigtsen 17 let 222 dnů 1995
Nejstarší vítěz (Val di Fiemme)   Anders Bardal 30 let 183 dnů 2013
Nejvíce mistrovství světa   Noriaki Kasai 13 1989–2015
Mistrovství světa v letech na lyžích (1972–2016)
Nejvíce individuálních vítězství   Walter Steiner 2 1972–1977
  Sven Hannawald 2 2000–2002
  Roar Ljøkelsøy 2 2004–2006
Nejvíce individuálních medailí   Matti Nykänen 5 1983–1990
Nejvíce medailí   Janne Ahonen 7 1996–2008
Nejvíce týmových výher   Raousko 3 2008--2012
  Norsko 3 2004--2006,2016
Nejvíce týmových medailí   Norsko 5 2004–2010,2016
  Rakousko 5 2004--2016
Nejmladší vítěz (Oberstdorf)   Gregor Schlierenzauer 18 let 47 dnů 2008
Nejstarší vítěz (Vikersund)   Robert Kranjec 29 let 228 dnů 2006
Nejvíce účastí  Noriaki Kasai 10 1992--2016
Turné čtyř můstků (1952–2016)
Nejvíce celkových výher   Janne Ahonen 5 1999–2008
Nejvíce vítězných závodů   Jens Weissflog 10 1983–1996
Nejmladší vítěz závodu (Oberstdorf)   Toni Nieminen 16 let 212 dnů prosinec 1991
Nejstarší vítěz závodu (Bischofshofen)   Jens Weissflog 31 let 169 dnů leden 1996
Nejmladší vítěz celkově   Toni Nieminen 16 let 220 dnů 1991–92
Nejstarší vítěz celkově   Jens Weissflog 31 let 169 dnů 1995–96
Nejvíce účastí  Noriaki Kasai 27 1988--2016
Světový pohár ve skocích na lyžích (1979–2018)
Nejvíce celkových vítězství   Matti Nykänen 4 1983–1988
  Adam Małysz 4 2001–2007
Nejvíce vítězství   Gregor Schlierenzauer 53 2007-dosud
Nejvíce umístění na stupních vítězů   Janne Ahonen 108 1993–2010
Nejvíce umístění v TOP10   Janne Ahonen 247 1993–2011
Nejvíce týmových výher   Rakousko 27 1990–2015
Nejvíce týmových medailí   Rakousko 64 1990–2016
Nejvíce účastí v individuálních závodech   Noriaki Kasai 543 1989–dosud
Nejvíce účastí v týmových závodech   Noriaki Kasai 69 1990–dosud
Nejvíce účastí v závodech   Noriaki Kasai 612 1989–dosud
Nejvíce sezón   Noriaki Kasai 29 1989–dosud
Nejvíce výher v individuálních leteckých závodech   Gregor Schlierenzauer 14 2006–dosud
Nejmladší vítěz závodu (Lahti)   Steve Collins 15 let 362 dnů 1980
Nejstarší vítěz závodu (Ruka)   Noriaki Kasai 42 let 176 dnů 2014
Nejmladší vítěz celkově   Toni Nieminen 16 let 303 dnů 1991–92
Nejstarší vítěz celkově   Anders Bardal 29 let 207 dnů 2011–12
Nejvíce výher v jedné sezóně   Peter Prevc 15 2015-16
Nejvíce bodů v jedné sezóně   Peter Prevc 2303 2015-16
Další rekordy
První let za 100 m (Planica)   Sepp Bradl 101 m 1936
První let za 200 m (Planica)   Andreas Goldberger (s pádem, nezapočítán) 202 m 1994
  Toni Nieminen (oficiální) 203 m 1994
První let za 250 m (Vikersund)   Peter Prevc 250 m 2015
Nejvíce letů za 200 m   Robert Kranjec 198 1997-dosud
Světový rekord (Vikersund)   Anders Fannemel 251,5 m 2015
Neoficiální světový rekord (Vikersund, s pádem, neuznán)   Dimitrij Vasiljev 254 m 2015
První závod světového poháru   Cortina d'Ampezzo prosinec 1979
První týmový závod světového poháru   Lahti březen 1990

PoznámkyEditovat

  1. Při stejném závodě skočil Janne Ahonen 240 m, ale při doskoku upadl a rekord mu tedy nemohl být uznán.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat