Rusek

část obce Hradec Králové v okrese Hradec Králové
Tento článek je o místní části statutárního města Hradec Králové. Další významy jsou uvedeny na stránce Rusek (rozcestník).

Rusek (německy Rusek) je místní část a současně katastrální území statutárního města Hradec Králové, nachází se na severu města. Působí zde komise místní samosprávy Rusek.[2] Na rozhraní Ruseku a sousední místní části Věkoše se nalézá veřejné letiště Hradec Králové.

Rusek
Kříž v Ruseku
Kříž v Ruseku
Lokalita
Charakter místní část
Obec Hradec Králové
Okres Hradec Králové
Kraj Královéhradecký kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 396 (2011)[1]
Katastrální území Rusek (4,78 km²)
PSČ 500 03
Počet domů 131 (2011)[1]
Rusek na mapě
Rusek
Rusek
Další údaje
Kód části obce 143677
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rusek je také název katastrálního území o rozloze 4,78 km2.[3]

HistorieEditovat

Místo bylo vzhledem k nálezům artefaktů lužické kultury osídleno už v pravěku. Na vznik samotného názvu „Rusek“ existuje více názorů: může být odvozen od slova růžek (od zlatého prutu), později poněmčeném na Rusek, nebo kmene rus (voda) a připomínat tak mokrou krajinu či potok, může ale také jít o zdrobnělinu osobního jména Rus.[4]

Osada Rusek patřila od roku 1490 Hradci Králové, roku 1547 ji získali Pernštejnové a po nich celá řada dalších majitelů, až se vrátila opět královskému městu. Po bitvě na Bílé hoře byla ale jako konfiskát předána Smiřickým ze Smiřic. Během třicetileté války byl Rusek téměř zničen a obnovoval se jen pomalu, např. k roku 1730 zde bylo jen 16 stavení. Stejně jako z okolních obcí (Holohlavy aj.) odcházeli v době pobělohorské (doba temna) do exilu i nekatolíci z Rusku.

V roce 1732 prokazatelně uprchla do pruského království rodina Jiřího Kubáska (1704 Rusek –1.12.1778 Berlín, fabrikant). Vdova Kateřina Chmelíková, roz. Kubásková (1686 Rusek – 10.6.1764 Berlín) emigrovala se dvěma dcerami v roce 1752. Životopisy těchto osob se zachovaly a jsou publikovány v knize Edity Štěříkové.[5] Ne všechny zahraniční archivy byly probádány. Obce se také citelně dotklo tažení ruských vojáků během Napoleonských válek v roce 1813 nebo prusko-rakouská válka roku 1866.[4]

Původní osídlení bylo obklopeno lesy, které byly vykáceny v letech 1860–1868 a 1906. Také dřívější rybníky (Piletický, Rozkoš, Kuchánek, Nový, Dlouhý, Hluboký a Bukovský) byly vysušeny převážně už v 18. století. Zdejší zemanský dvůr spravoval po dvě století rod Dušků. Od tolerančního patentu císaře Josefa II. se zdejší obyvatelé hlásili k evangelismu a po zrušení roboty vznikly tzv. „Velké“ a „Malé famílie“. Kromě válečných útrap Rusek jako vesnice s dřevěnými staveními s doškovými střechami několikrát čelil požárům a v letech 1846 a 1897 také povodni (první z nich odnesla dosavadní dřevěný most a byl proto vystavěn kamenný).[4]

Obyvatel však přibývalo, k roku 1869 jich zde žilo už 359 v 50 staveních. Byla postavena požární zbrojnice, roku 1897 byl založen Sokol a v roce 1912 se ustavilo družstvo pro rozvod elektrické energie. Po vzniku samostatného Československa se obec upravovala (výsadba okrasných stromů, úprava dvou parčíků a sokolského i dětského hřiště) a rozšiřovala. V roce 1927 byla postavena škola a později na části katastru vzniklo letiště, které za okupace využívali Němci. Až do roku 1976 byl Rusek samostatnou obcí, poté byl znovu připojen k Hradci Králové.[4]

OsobnostiEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Komise místní samosprávy [online]. Magistrát města Hradec Králové, rev. 2015-10-06 [cit. 2017-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-23. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. a b c d Historie obce [online]. Komise místní samosprávy Rusek [cit. 2017-02-13]. Dostupné online. 
  5. Edita Štěříková: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. Kalich + Exulant, 1999, str. 331–332 a 391–392

Externí odkazyEditovat

Statutární město Hradec Králové

BřezhradHradec KrálovéNový Hradec Králové (k. ú. Nový Hradec Králové • Kluky) • KuklenyMalšova LhotaMalšovice (k. ú. Malšovice u Hradce Králové) • PileticePláckyPlačicePlotiště nad LabemPouchovPražské PředměstíRoudničkaRusekSlatina (k. ú. Slatina u Hradce Králové) • Slezské PředměstíSvinarySvobodné Dvory • k. ú. Třebeš (Třebeš • Moravské Předměstí) • Věkoše