Rožmberská a schwarzenberská hrobka (Třeboň)

krypta v třeboňském klášteře
Možná hledáte: Schwarzenberskou hrobku u Třeboně.

Rožmberská a schwarzenberská hrobka je pohřebiště šlechtických rodů Rožmberků a Schwarzenbergůkostele sv. Jiljí při augustiniánském klášteře v Třeboni. U Schwarzenbergů tam v některých případech byly uloženy pouze schránky s jejich vnitřnostmi.

Rožmberská a schwarzenberská hrobka (Třeboň)
Kostel sv. Jiljí, ve kterém se hrobka nachází
Kostel sv. Jiljí, ve kterém se hrobka nachází
Poloha
AdresaTřeboň, ČeskoČesko Česko
UliceHusova
Další informace
Kód památky36509/3-2342 (PkMISSezObrWD) (součást památky klášter augustiniánů v Třeboni)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Rožmberkové koupili Třeboň a třeboňské panství od Landštejnů v roce 1366. Schwarzenbergové získali Třeboň od Eggenbergů v roce 1660.

Klášter augustiniánů založili v roce 1367 Petr II. († 1384), Jošt I. († 1369), Oldřich († 1390) a Jan I. z Rožmberka († 1389) a jejich fundaci potvrdil pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi.[1] Zrušen byl císařem Josefem II. v roce 1785, resp. 1786.[2]

Pro Schwarzenbergy měla Třeboň symbolický význam, protože byla prvním panstvím, které v Českém království získali. V roce 1681 zde byla pohřbena Marie Justina, roz. ze Starhembergu. V 18. století Schwarzenbergové napodobili Habsburky a jejich tělesné ostatky byly pohřbeny na různých místech, tělo ve Schwarzenberské hrobceaugustiniánském kostele ve Vídni (s výjimkou Eleonory, roz. z Lobkowicz), srdce v hrobce srdcíkostele sv. Víta a vnitřnosti zde v Třeboni. Tato úplná tradice se ovšem týkala jen dvou knížat a jedné kněžny. Častější bylo pouhé oddělené pohřbívání srdce.

Hrobka se nachází pod presbytářem před hlavním oltářem.

Seznam pohřbených chronologicky podle úmrtí editovat

Rožmberkové editovat

Přestože hlavním pohřebištěm Rožmberků byla rodová hrobka v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě, někteří příslušníci rodu byli pohřbeni v Třeboni. V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[3] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Rožmberků, žlutě manželky, pokud zde byly pohřbeny. Zeleně jsou zvýrazněny osoby, jejichž vnitřnosti zde byly uloženy, zatímco zbytek těla odpočívá na jiných pohřebištích. Generace jsou počítány od Vítka I. z Prčice († 1194). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. 6. Jan I. z Rožmberka Petr I. z Rožmberka
14. 10. 1347
Eliška z Halsu
1. 9. 1389 asi Třeboň Kateřina z Vartenberka
† 1355
2. (8.) Kateřina z Vartenberka
Oldřich II. z Rožmberka[zdroj?]

3. 10. Johana z Rožmberka 1467 Jan II. z Rožmberka
asi 1430 – 8. 11. 1472 Ortenburg

1482 Anna Hlohovská
† 1483
4. 9. Anežka z Rožmberka Oldřich II. z Rožmberka
13. 1. 1403 – 28. 4. 1462

25. 7. 1488 Kateřina z Vartemberka
† 1436
5. 11. Jindřich VI. z Rožmberka 14. 3. 1487 Vok II. z Rožmberka
18. 7. 1459 – 1. 9. 1505
16. 4. 1494 Markéta z Gutštejna
† 1524
6. (10.) Petr II. Holický ze Šternberka Petr I. Holický ze Šternberka
† 1454
1476[4] nebo 1479:[5]
Kateřina z Rožmberka (č. 7)
Jeho náhrobek se dochoval ve Šternberské kapli.[6] Nejvyšší zemský sudí (1508–1510) a Nejvyšší zemský komorník Českého království (1510 nebo 1512 –1514).
4. 6. 1514 Líšno Anna ze Seinsheimu
† asi 1459
7. 10. Kateřina z Rožmberka 17. 8. 1457 Jan II. z Rožmberka
asi 1430 – 8. 11. 1472 Ortenburg
1476[4] nebo 1479:[5]
Petr II. Holický ze Šternberka (č. 6)
Sestra 5. rožmberského vladaře Voka II. Narodily se jí následující děti:[4]
  • 1. Zdeňka (Sidonia), provd. Haslauerová z Haslauru
  • 2. Jan († 1551/1548)
  • 3. Hedvika, provd. Zajícová z Házmburka († 1521)
  • 4. Kateřina, provd. Bruntálská z Vrbna (1485–1525)
20. 8. 1521 Anna Hlohovská
† 1483
8. (12). Anna Marie Bádenská
 
22. 5. 1562 Filibert Bádenský
22. 1. 1536 Baden-Baden – 3. 10. 1569 Montcontour
27. 1. 1578 Český Krumlov:[pozn. 1]
Vilém z Rožmberka
10. 3. 1535 zámek Schützendorf, Horní Rakousy – 31. 8. 1592 Praha
Zde pohřbeny pouze vnitřnosti, tělo bylo pohřbeno 3. 5. 1583 v Rožmberské hrobcekostele sv. VítaČeském Krumlově.[7] Bezdětná.
25. 4. 1583 Třeboň[7] Mechtilda Bavorská
12. 7. 1532 – 2. 11. 1565 Baden-Baden

Schwarzenbergové editovat

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[8] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Schwarzenbergů, žlutě manželky, pokud zde byly pohřbeny. Zeleně jsou zvýrazněny osoby, jejichž vnitřnosti zde byly uloženy, zatímco zbytek těla odpočívá na jiných pohřebištích. Generace jsou počítány od Erkingera ze Schwarzenbergu (1362–1437), který byl v roce 1429 povýšen do stavu svobodných pánů. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. (9.) Marie Justina ze Starhembergu 1618 Eferding Ludvík ze Starhembergu
1564 Eferding – prosinec 1620 Znojmo
15. 3. 1644 Vídeň:
Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu
20. 9. 1615 Weibelskirchen – 26. 5. 1683 Laxenburg
Pohřbena v roce 1681.[9] 1. kněžna ze Schwarzenbergu (1670–1681). Byla duševně nemocná. Narodily se jí následující děti:
31. 1. 1681 Třeboň Barbora z Herbersteinu
1578–1616
2. 11. Adam František ze Schwarzenbergu
 
25. 9. 1680 Linec Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu 23. 5. 1652 Brusel – 22. 10. 1703 Vídeň 13. 12. 1701 Vídeň:
Eleonora Amálie z Lobkowicz (č. 3)
Zde byly pohřbeny 22. 6. 1732 pouze jeho vnitřnosti v měděné schráně.[10][11] Tělo bylo pohřbeno ve Schwarzenberské hrobceaugustiniánském kostele ve Vídni a srdce v hrobce srdcíkostele sv. VítaČeském Krumlově. 3. kníže ze Schwarzenbergu (1703–1732) a 8. vévoda krumlovský (1723–1732), nejvyšší císařský maršálek (1711–1722), nejvyšší císařský štolba (1722–1732) a dědic eggenberského majetku. V roce 1732 jej během tzv. Císařského honu u Brandýsa nad Labem smrtelně postřelil císař Karel VI.
11. 6. 1732 Brandýs nad Labem Marie Anna ze Sulzu
23. 10. 1653 Tiengen – 18. 7. 1698 Vídeň
3. (11.) Eleonora Amálie z Lobkowicz
 
20. 6. 1682 Vídeň Ferdinand August z Lobkowicz
7. 9. 1655 Neustadt an der Waldnaab – 3. 10. 1715 Vídeň
13. 12. 1701 Vídeň:
Adam František ze Schwarzenbergu (č. 2)
Zde byly pohřbeny pouze její vnitřnosti.[11] Tělo bylo pohřbeno pod kaplí sv. Jana Nepomuckého a srdce v hrobce srdcíkostele sv. VítaČeském Krumlově. „Upíří princezna“, 3. kněžna ze Schwarzenbergu (1703–1732, poté kněžna vdova). Narodily se jí následující děti:
5. 5. 1741 Vídeň Marie Anna z Baden-Badenu a Hochbergu
8. 9. 1655 Baden – 22. 8. 1701 Cheb
4. 12. Josef I. Adam ze Schwarzenbergu
 
15. 12. 1712 Vídeň Adam František ze Schwarzenbergu (č. 2) 22. 8. 1741 BohosudovTeplic:
Marie Terezie z Liechtensteinu
28. 12. 1721 – 19. 1. 1753 Vídeň
Zde byly pohřbeny pouze jeho vnitřnosti.[11] Tělo bylo pohřbeno ve Schwarzenberské hrobceaugustiniánském kostele ve Vídni a srdce v hrobce srdcí v kapli sv. Jana Nepomuckého v kostele sv. VítaČeském Krumlově. 4. kníže ze Schwarzenbergu a 9. vévoda krumlovský (1732–1782).

Manželka byla pohřbena ve Schwarzenberské hrobceaugustiniánském kostele ve Vídni.

17. 2. 1782 Vídeň Eleonora Amálie z Lobkowicz (č. 3)

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. V době sňatku byla sirotkem, proto se svatba odehrála v Českém Krumlově. Oddávajícím byl pražský arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice.

Reference editovat

  1. VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1997. 784 s. ISBN 80-85983-17-6. S. 674. Dále jen Encyklopedie českých klášterů. 
  2. Encyklopedie českých klášterů, s. 676
  3. MAREK, Miroslav. Rodokmen Rožmberk 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-04-11 [cit. 2023-05-26]. Dostupné online. 
  4. a b c MAREK, Miroslav. Rodokmen Sternberg 7 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2005-03-04 [cit. 2023-05-26]. Dostupné online. 
  5. a b JUŘÍK, Pavel. Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 34. Dále jen Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě. 
  6. Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravěs. 33
  7. a b KRÁL, Pavel. Smrt a pohřby české šlechty na počátku novověku. České Budějovice: Historický ústav Jihočeské univerzity, 2004. 320 s. ISBN 80-7040-697-6. S. 220. (Monographia historica. Editio Universitatis Bohemiae Meridionalis. 4.). 
  8. Schwarzenberg [online]. [cit. 2023-05-20]. Dostupné online. 
  9. GRUBHOFFER, Václav. Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů (1732–1914). České Budějovice, 2013 [cit. 2023-05-21]. 371 s. Disertační práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Václav Bůžek. s. 230. Dále jen Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů. Dostupné online.
  10. Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 241
  11. a b c Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 250

Související články editovat