Vladař domu rožmberského

Vladař domu rožmberského (německy Regierer des Hauses Rosenberg) byl titul právě vládnoucího člena šlechtického rodu Rožmberků, zastupujícího celý rod při správě rožmberského dominia. Poprvé byl tento titul použit Oldřichem II. z Rožmberka (jenž si svůj nárok podepřel falešným královským privilegiem hlásícím se k 22. lednu 1360, do doby vlády Karla IV.)[2] a od té doby pravidelně přecházel spolu s držbou rožmberského majetku na plnoletého dědice dominia; ostatní příslušníci rodu pak nosili původní titul pán z Rožmberka. Nicméně, po dlouhá desetiletí nechtěla ani česká šlechta, ani panovník Rožmberkům jejich titul a výsady z něj vyplývající uznat. Oficiálně bylo vladařství Rožmberkům zemským sněmem schváleno až roku 1493, za slabé vlády Vladislava Jagellonského, kdy došlo k zapsání do zemských desk. Držitel titulu vladař domu rožmberského od té doby požíval v rámci Českého království přednostního postavení před všemi šlechtickými rody a například během zasedání zemského soudu měl výsadní právo sedět na nejčestnějším místě, tedy po pravici českého krále.

Zasedání zemského soudu koncem vlády Rudolfa II. Rožmberský vladař měl garantováno místo po pravici českého krále, a to v prestižnější pozici, než židle vyšších zemských úředníků. Na obraze je místo označeno erbem Orsiniů, nikoli Rožmberků, neboť ti se považovali za orsinijské příbuzné a užívali od 16. století jejich erb. Místo je na obraze prázdné, protože tehdejší vladař, Petr Vok, se zasedání soudu nezúčastňoval.[1]

Od roku 1418 byla s výjimkou let 15451551, kdy za nezletilého Viléma z Rožmberka dominium spravovali poručníci, řada rožmberských vladařů nepřerušena až do vymření rodu v roce 1611. Až do roku 1608 byl tento rod jediným, kdo směl užívat titulu vladařů.

Držitelé tituluEditovat

 
Oldřich II. byl prvním, kdo si přivlastnil titul rožmberského „vladaře“

Vzhledem k tomu, že vladařství se přednostně dědilo dle principu primogenitury, byly všechny 4 generace vladařů po Oldřichovi potomky v jeho rodové linii.

  1. 1418–1451Oldřich II. z Rožmberka (13. ledna 140328. dubna 1462)
  2. 1451–1457Jindřich IV. z Rožmberka († 25. ledna 1457)
  3. 1457–1472Jan II. z Rožmberka († 8. listopadu 1472)
  4. 1472–1475Jindřich V. z Rožmberka (25. června 145621. května 1489)
  5. 1475–1493Vok II. z Rožmberka (18. července1. září 1505)
  6. 1493–1523Petr IV. z Rožmberka († 8. listopadu 1523)
  7. 1523–1526Jindřich VII. z Rožmberka (15. ledna 149618. srpna 1526)
  8. 1526–1532Jan III. z Rožmberka (24. listopadu 148429. února 1532)
  9. 1532–1539Jošt III. z Rožmberka (30. června 148815. října 1539)
  10. 1539–1545Petr V. z Rožmberka (17. prosince 14896. listopadu 1545)
  11. 1551–1592Vilém z Rožmberka (10. března 153531. srpna 1592)
  12. 1592–1611Petr Vok z Rožmberka (1. října 15396. listopadu 1611)

PoznámkyEditovat

  1. BRAVERMANOVÁ, Milena et al. Podoby a příběhy: portréty renesanční šlechty: katalog výstavy Praha, Šternberský palác říjen 2017 - únor 2018.. Překlad Lucie Kasíková. 1. vyd. Kroměříž: Národní památkový ústav, 2017. 255 s. ISBN 978-80-7480-081-8. S. 32–35. 
  2. Plné znění údajného privilegia viz: RYNEŠOVÁ, Blažena; PELIKÁN, Josef. Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka: 1418–1437. Svazek 1. Praha: MŠNO, 1929. Dostupné online. S. 245–51. (latinsky) Listina č. 360.  V pozn. 1 na stranách 245–46 editoři uvádějí pro srovnání znění pravé listiny Karla IV. z 3. dubna 1362, jejíž ustanovení o dělení rožmberského zboží jsou v přímém rozporu s Oldřichovými výmysly.

LiteraturaEditovat

  • FUČÍKOVÁ, Eliška; GAŽI, Martin; LAVIČKA, Roman, a kol. Rožmberkové : rod českých velmožů a jeho cesta dějinami. České Budějovice: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2011. 752 s. ISBN 978-80-85033-31-1. 
  • LAVIČKA, Roman; ŠIMÚNEK, Robert. Páni z Rožmberka 1250–1520 : jižní Čechy ve středověku : kulturněhistorický obraz šlechtického dominia ve středověkých Čechách. České Budějovice: Veduta, 2011. 356 s. ISBN 978-80-86829-70-8. 

Související článkyEditovat