Otevřít hlavní menu

Petr II. Holický ze Šternberka

český šlechtic

Petr II. Holický ze Šternberka († 4. června 1514 Líšno)[1] byl český šlechtic z rodu Šternberků a držitel vysokých zemských úřadů.

Petr II. Holický ze Šternberka na Líšně
Erb Šternberků
Erb Šternberků

Nejvyšší zemský komorník Českého království
Ve funkci:
1512 (nebo snad už 1510) – 4. červen 1514
Panovník Vladislav II.
Předchůdce Ladislav ze Šternberka
Nástupce Jaroslav ze Šelmberka

Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci:
22. březen 1508 – 1510
Panovník Vladislav II.
Předchůdce Zdeněk Lev z Rožmitálu

Hejtman Kouřimského kraje
Panovník Vladislav II.

Úmrtí 4. června 1514
Líšno
České královstvíČeské království České království
Místo pohřbení klášterní kostel svatého Jiljí a Panny Marie Královny v Třeboni
Choť Kateřina z Rožmberka
Rodiče Petr I. Holický ze Šternberka
Anna ze Seinsheimu
Příbuzní tchán: Jan II. z Rožmberka
švagr: Jindřich V. z Rožmberka
švagr: Vok II. z Rožmberka
švagr: Petr IV. z Rožmberka
švagr: Oldřich III. z Rožmberka
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Původ a životEditovat

Narodil se jako syn Petra I. Holického ze Šternberka († 1454) a jeho manželky Anny ze Seinsheimu († asi 1459), která pocházela z rodu předků Schwarzenbergů.

V mládí osiřel. Poručníkem mu byl vzdálený strýc Zdeněk Konopišťský ze Šternberka († 1476), který v roce 1465 na svém hradě Zelená Hora založil Jednotu zelenohorskou, která vystoupila proti králi Jiřímu z Poděbrad (králem 1458–1471). V roce 1467 královské oddíly hrad Český Šternberk dobyly a zpustošily.[2] Teprve v roce 1479 byl hrad majiteli Petru II. navrácen a ten zahájil rozsáhlou přestavbu.

Přes nižší úřady jako hejtman Kouřimského kraje se Petr II. propracoval do nejvyšších zemských úřadů. V letech 1508–1510 (nebo 1507[1]–1510)[3] zastával post nejvyššího zemského sudí a v letech 1512–1514 (nebo už od roku 1510)[3][1] nejvyššího zemského komorníka.

Jako přední šlechtic království se podílel na přípravě Vladislavského zřízení zemského, které bylo schváleno v roce 1500.[3]

Byl pohřben v kostele svatého Jiljí a Panny Marie Královny augustiniánského kláštera v Třeboni, která patřila rodu jeho ženy. Jeho náhrobek se dochoval ve Šternberské kapli.[4]

RodinaEditovat

V roce 1476[1] (nebo 1479)[3] se oženil s Kateřinou z Rožmberka (17. 8. 1457 – 20. 8. 1521), dcerou 3. vladaře rožmberského domu Jana II. z Rožmberka (1434–1472), vrchního hejtmana ve Slezsku, a jeho manželky Anny z Hlohova. Narodily se jim následující děti:[1]

  • 1. Zdeňka (Sidonia)
    • ∞ Jiří Wolf Haslauer z Haslauru
  • 2. Jan († 12. 6. 1551/1548), hejtman Kouřimského kraje
    • 1. ∞ Dorota Bezdružická z Kolovrat
    • 2. ∞ Zdeňka (Sidonie) z Gutštejna
  • 3. Hedvika († 1521)
    • ∞ Mikuláš Zajíc z Házmburka († 9. 7. 1496)
  • 4. Kateřina (1485–1525)
    • ∞ Bernard II. Bruntálský z Vrbna († 28. 12. 1529)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e MAREK, Miroslav. Rodokmen Sternberg 7 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2005-03-04 [cit. 2019-03-13]. Dostupné online. 
  2. Hrad Český Šternberk: historie hradu [online]. Hrad Český Šternberk [cit. 2019-03-13]. Dostupné online. 
  3. a b c d JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 34. 
  4. Šternberkové, s. 33

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat