Otevřít hlavní menu

Pralesnička trojbarvá

druh obojživelníka

Pralesnička trojbarvá, také nazývaná pralesnička tříbarvá (Epipedobates tricolor), je žába náležící do čeledi pralesničkovití (Dendrobatidae) a rodu Epipedobates. Popsal ji George Albert Boulenger roku 1899.[1] Tvoří sesterský taxon vůči pralesničce Epipedobates machalilla.[2]

Jak číst taxoboxPralesnička trojbarvá
alternativní popis obrázku chybí
Pralesnička trojbarvá
Stupeň ohrožení podle IUCN
Status iucn3.1 VU cs.svg
zranitelný
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída obojživelníci (Amphibia)
Řád žáby (Anura)
Čeleď pralesničkovití (Dendrobatidae)
Rod pralesnička (Epipedobates)
Binomické jméno
Epipedobates tricolor
(Boulenger, 1899)
Synonyma
  • Ameerega tricolor (Boulenger, 1899)
  • Colostethus paradoxus Rivero, 1991
  • Dendrobates tricolor (Boulenger, 1899)
  • Phyllobates tricolor Boulenger, 1899
  • Prostherapis tricolor Boulenger, 1899[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

VýskytEditovat

Jedná se o endemitní druh státu Ekvádor, vyskytuje se ve více než dvaceti lokalitách v provinciích Cotopaxi a Bolívar v nadmořské výšce 600 až 1 770 metrů. Žije v horských lesích v blízkosti vodních toků. Vyskytuje se i na různých plantážích.[2][3] Žije v tamějších mokřinách či v listoví[4] a preferuje přítomnost vodního toku.[3]

PopisEditovat

Tato žába se zkráceným čenichem je drobná, měří asi 22,6 mm. Z krátkých skvrnitých končetin vyrůtají prsty (první je delší než druhý), jež jsou opatřeny plovací blánou. Zbarvení hladké kůže je méně výrazné než u jiných zástupců čeledi, červené doplněné o světlé pruhování. Skrze pokožku tyto žáby vylučují toxin, který nicméně není natolik nebezpečný jako u jiných druhů. Získávají jej z potravy, proto pokud jsou chovány v zajetí, o svůj jed přijdou.[4][5] Tato látka byla pojmenována epibatidin a strukturou i účinky po podání se podobá pyridinovému alkaloidu nikotinu[6] a během 90. let 20. století se extrahovala z kůže žab a využívala na tišení bolesti, později došlo k jejímu umělému vytvoření.[5]

ChováníEditovat

Aktivitu projevuje tento druh během dne. Samci se ozývají kvákáním ze země či různých hřadů. Během období rozmnožování již nicméně může dojít k boji o vhodná místa pro nakladení vajíček. Během těchto častých střetů se obyčejně samci zaklesnutí do sebe přetlačují dokud jeden protivník druhého nepovalí. Snůšku činící deset vajíček samička naklade na zem.[4][5][7] Vylíhnutí pulci jsou samci přeneseni do vodního toku, kde probíhá jejich další vývoj.[2]

OhroženíEditovat

Mezinárodní svaz ochrany přírody považuje tento druh za zranitelný taxon s klesající populací. Žáby žijící v malém areálu výskytu jsou decimovány ztrátou habitatu či loveny do medicíny. Možné nebezpečí představuje i nákaza houbou Batrachochytrium dendrobatidis,[3] která napadá kůži žab, zabraňuje jim tak dýchání a vyvolává smrtelné onemocnění chytridiomykózu. Pod identifikačním číslem 9487 je řazena do druhé přílohy Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin, obchodování je tedy omezeno a podřízeno dozoru.[8]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b pralesnička trojbarvá [online]. BioLib [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. 
  2. a b c Epitedobates tricolor Boulenger (1899) [online]. anfibiosecuador.ec [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (španělsky) 
  3. a b c COLOMA, L. A. Epipedobates tricolor [online]. Mezinárodní svaz ochrany přírody, 2004, rev. březen 2017 [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c BAKER, Amanda. Epipedobates tricolor [online]. University of California, Berkeley, CA, USA: AmphibiaWeb, 2010-10-14, rev. 2012-04-05 [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c MATTISON, Chris. Nature Guide: Snakes and Other Reptiles and Amphibians. New York: DK Publishing, 2014. 352 s. ISBN 978-1-4654-2103-6. S. 304. (anglicky) 
  6. FISHER, M.; HUANGFU, D.; SHEN, T. Y. Epibatidine, an alkaloid from the poison frog Epipedobates tricolor, is a powerful ganglionic depolarizing agent. The Journal of Pharmacology and Experimental Therapeutics. August 1994, roč. 270, čís. 2, s. 702–707. PMID: 8071862. Dostupné online [cit. 2018-01-27]. ISSN 0022-3565. PMID 8071862. 
  7. FOKT, Michael. Chováme obojživelníky. Praha: Grada, 2008. 142 s. ISBN 978-80-247-2162-0. S. 135. 
  8. Epipedobates tricolor [online]. CITES [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat