Pralesničkovití

Pralesničkovití (Dendrobatidae) je čeleď malých pestrých jedovatých žab žijících ve středo a jihoamerických pralesích. Obecně se jim říká pralesničky nebo šípové žáby. Místní Indiáni je lovili, jedem natírali šípy a zabíjeli pomocí nich zvířata.[zdroj?]

Jak číst taxoboxPralesničkovití
alternativní popis obrázku chybí
Dendrobates azureus a D. tinctorius
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída obojživelníci (Amphibia)
Řád žáby (Anura)
Čeleď pralesničkovití (Dendrobatidae)
Cope, 1865
Rozšíření pralesničkovitých (černě)
Rozšíření pralesničkovitých (černě)
Sesterská skupina
ropuchovití (Bufonidae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

Žijí v tropických pralesích Střední a Jižní Ameriky. Většina druhů pobývá na zemi, případně v pralesním podrostu několik metrů nad zemí, některé druhy v korunách stromů. Dosahují délky 1 až 6 cm, jsou štíhlé a pestře zbarvené, což upozorňuje na jejich jedovatost. Zbarvení a vzorování se liší u různých druhů, nemusí být stejné i v rámci jednoho druhu. Na špičkách prstů předních nohou mají malé polštářky sloužící jako přísavky.[1] Pralesničky jsou jedovaté, některé druhy více, některé měně. Mezi nejjedovatější patří žlutě zbarvená pralesnička strašná (Phyllobates terribils) a pralesnička dvoubarvá (Phyllobates bicolor). Uvádí se, že jed z jedné žáby aplikovaný injekčně může usmrtit až tisíc myší. Amazonští indiáni, například Janomamové jejich jedem natírají šípy k lovu[2], z toho pochází starší označení celé skupiny – šípové žáby. Jed pralesničky barvířské používali někteří amazonští Indiáni, zejména Tupinambové, k přebarvování peří papoušků. Pokud se ranky po vytrhaných perech potřou silně zředěným jedem, naroste ptákovi oranžové nebo žluté peří namísto zeleného. Tato technika se označuje jako tapiragé.[zdroj?]

Podřízené taxonyEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam druhů pralesniček.

ZajímavostiEditovat

Pralesničky jsou často chovány také v zoo. V Zoo Praha se v letech 2019 a 2020 konaly krátkodobé (dvouměsíční) výstavy těchto žab, a to v Gočárových domcích, v tzv. Galerii Gočár. Obě výstavy byly v Česku unikátní. Každá z nich totiž představila na 30 taxonů a barevných forem, přičemž taková kolekce nebyla do té doby v Česku veřejně vystavena.[3]

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. BRUINS, Eugéne. Encyklopedie teraristiky. Praha: Rebo Productios, 1999. str. 278-282
  2. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id16257/
  3. Unikátní kolekce šípových žab právě v Zoo Praha. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazyEditovat