Otevřít hlavní menu

Potravinová alergie

alergická reakce na potraviny

Potravinová alergie je stav, při kterém pozření určité potraviny vyvolá v těle alergika abnormální aktivaci imunitního systému. Alergická reakce je zprostředkována protilátkami typu IgE. Alergické symptomy jsou způsobeny produkcí histaminu a dalších chemických látek. Potravinovou alergií trpí po celém světě až 6 % populace, ve věkové skupině do 3 let dokonce až 8 %.[1][2] Ovšem lidé sami se považují za alergické více, než je realita.[3] Alergické symptomy vznikají do jedné hodiny po požití potraviny. K nejčastějším symptomům patří kožní reakce (kopřivkový pupen), edém jazyka a orofaryngu, dušnost, astma, zvracení, průjem, bolesti břicha a křeče. V těžkých případech dochází k hypotenzi a ztrátě vědomí. Závažné stavy mohou končit smrtí.

Potravinová alergie
Hives on back.jpg
Kopřivka na zádech je častým příznakem alergie.
Klasifikace
MKN-10 T78.0
MeSH D005512
Klinický obraz
Příčiny nebo
rizikové faktory
kravské mléko, arašídy,
vejce, korýši a měkkýši,
oříšky, rýže, ovoce

Reakce na potraviny jsou velmi pestré a jsou vyvolány různými příčinami. Obecně je dělíme na:

Bílkovina kravského mléka je nejčastějším alergenem u dětí do 3 let
  1. Imunologicky podmíněné reakce:
    • reakce okamžité přecitlivělosti podmíněné IgE;
    • reakce imunokomplexové;
    • buněčný typ zprostředkovaný T-lymfocyty.
  2. Neimunologické mechanismy:

Klinický obraz potravinové alergieEditovat

Příznaky mohou být velmi pestré a mohou se týkat řady systémů:

  • kožní příznaky – místní otoky, exantémy, urtikárie, cirkumorální dermatitida, atopický ekzém;
  • GIT – nauzea, zvracení, bolesti břicha, průjem, pocit pálení v ústech, otoky rtů, jazyka;
  • respirační – kašel, bronchospazmus, akutní astma, kýchání, svědění nosu, rýma;
  • kloubní – bolesti kloubů, svalů;
  • celkové příznaky – anafylaxe, únavový syndrom, bolesti hlavy, migréna;
  • psychické projevy – úzkost, deprese, poruchy spánku;
  • mohou se vyskytnout krátce po jídle, ale i s odstupem 24–48 hodin.

Příčiny potravinové alergieEditovat

Jednou z příčin alergie je předepisování antibiotik.[4][5] Nadužívání antibiotik, díky kterému se vytváří i antibiotická rezistence, vede k porušení střevní mikroflóry,[6] která je důležitá ke trávení a tak má přímý vztah k alergii.[7]

Pro každou věkovou kategorii je typický výskyt jiného druhu alergie:

 
Molekula β-laktoglobulinu
  1. Děti do tří let věku:
    • bílkoviny kravského mléka:
      • β-laktoglobulin (60–80%);
      • kasein;
      • α-laktoglobulin.
    • vaječný bílek;
      • hlavní alergeny – ovalbumin a ovomukoid;
    • obilní bílkoviny (gluten, hlavně pšeničný).
  2. Předškolní, školní a adolescentní období:

DiagnózaEditovat

 
Kožní alergologické testy
  • anamnéza všech dat o průběhu obtíží, zhodnocení atopického terénu;
  • dietní záznam – za dva, lépe za čtyři týdny, se záznamem klinických projevů;
  • eliminační dieta – vyřazení důvodně podezřelých potravin, nejméně na dva týdny;
  • alergologické vyšetření – součást diferenciálně-diagnostického procesu:
    • kožní testy, vyšetření specifických IgE a provokační testy;
    • zlatý standard – dvojitě slepý placebem kontrolovaný expoziční test.

TerapieEditovat

  • léčba příznaků – antihistaminika per os, případně i.v., kortikoidy;
  • léčba příčinná a preventivní – eliminační dieta od měsíce až celoživotně – např. alergie na bílkoviny kravského mléka vyhasíná do 3 let věku, u ořechů je celoživotní;
  • preventivní antialergika – kromoglykát per os.

Potravinová intoleranceEditovat

Potravinová intolerance není (na rozdíl od potravinové alergie) imunitně podmíněná. Je způsobena sníženou aktivitou nebo absencí enzymu, který štěpí určitou součást dané potraviny. Typické jsou gastrointestinální symptomy, způsobené neschopností organismu strávit a vstřebat určitou látku (nausea, zvracení, průjmy, plynatost, bolesti břicha, křeče).

Nejběžnějším typem je intolerance laktózy (mléčného cukru), způsobená nedostatkem laktázy (enzym štěpící laktózu).

ReferenceEditovat

  1. Food Allergy An Overview [PDF online]. National Institute of Allergy and Infectious Diseases, 2012-07. Dostupné online. (anglicky) 
  2. SH., Sicherer; HA., Sampson. Food allergy: Epidemiology, pathogenesis, diagnosis, and treatment.. J Allergy Clin Immunol. Únor 2014, roč. 133, čís. 2, s. 291–307; quiz 308. DOI:10.1016/j.jaci.2013.11.020. (anglicky) 
  3. https://medicalxpress.com/news/2019-01-ten-adults-food-allergy.html - One in ten adults in US has food allergy, but nearly one in five think they do
  4. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4988015/ - Antibiotic prescription and food allergy in young children
  5. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/30468878 - Antibiotic Exposure and the Risk of Food Allergy: Evidence in the US Medicaid Pediatric Population
  6. https://theconversation.com/antibiotic-overuse-might-be-why-so-many-people-have-allergies-48078 - Antibiotic overuse might be why so many people have allergies
  7. https://medicalxpress.com/news/2019-05-link-infant-gut-microbiome-allergies.html - Possible link between infant gut microbiome and development of allergies