Otevřít hlavní menu
Hrachové lusky

Luštěniny neboli luskoviny je souhrnné označení pro skupinu rostlin a jejich plodů zahrnující hrách, fazole, čočku, cizrnu a sóju. Většina z nich spadá do čeledi bobovitých.

Obsah

Nutriční hodnotaEditovat

Luštěniny mají vysoký obsah bílkovin. Běžně obsahují sacharidy (nepřesně uhlovodany) krátkých řetězců, které, ač nestravitelné lidským trávicím ústrojím, jsou trávené bakteriemi nacházejícími se v tlustém střevě, což způsobuje nadýmání. Dále obsahují značné množství vitaminů skupiny B, poměrně dost nerostných látek, vápník fosfor a železo.

Až na sóju a podzemnici olejnou jsou všechny chudé na tuky.[1]

PěstováníEditovat

Rostliny luštěnin mají vysokou schopnost vázat atmosférický dusík symbiózou s baktériemi (rod Rhizobium), díky čemuž vyžadují méně hnojiv. Jsou proto používány pro obnovení půdy, v níž byl dusík vyčerpán.

Úprava luštěnin před konzumacíEditovat

S výjimkou čerstvého hrášku by se luštěniny kvůli nestravitelnosti svého obalu neměly konzumovat syrové.[2] Dalším důvodem je obsah následujícíh látek:

  • obsah trypsinového inhibitoru, jehož primární úlohou např. u sojových bobů je ochrana proti hmyzu. Trypsin je jedním z trávicích enzymů člověka a syrové luštěniny by způsobily vážné trávicí potíže.[3]
  • obsah lektinů, jež způsobují srážení červených krvinek – stěny krvinek obsahují cukry, na které se lektiny snadno vážou. Příčina přítomnosti lektinu v luštěninách je zatím neobjasněná.[4]

Obě uvedené toxické látky lze odstranit pomocí namáčení a varem. Doba máčení je 12 hodin, poté je třeba vodu vylít a dát luštěniny vařit v čerstvé vodě. Množství toxických látek lze rovněž snížit klíčením.[4]

Druhy luštěninEditovat

 
Odrůdy sóji

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Kolektiv autorů. Kuchařka naší vesnice. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. ISBN 978-80-7360-669-5. S. 192. 
  2. HAVEL, Petr. Luštěniny: dobrý důvod k namáčení. Vitalia.cz [online]. 2012-11-02 [cit. 2018-10-25]. Dostupné online. 
  3. MIKEŠ, Vladimír. Proč se klepou řízky. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2008. ISBN 978-80-7363-143-7. S. 99. 
  4. a b Mikeš (2008), s. 100.

Externí odkazyEditovat