Otevřít hlavní menu

Poběžovice (zámek)

hrad přestavěný na zámek

Poběžovice (též Ronšperk) jsou hrad přestavěný na barokní zámek ve stejnojmenném městěokrese Domažlice. Stojí v centru města na nevýrazném návrší v nadmořské výšce asi 440 m. Je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Poběžovice
Průčelí budovy v předhradí
Průčelí budovy v předhradí
Základní informace
Sloh gotický, barokní
Výstavba po roce 1459
Přestavba 1682–1695, 1. čtvrtina 18. století
Stavebník Dobrohost z Ronšperka
Současný majitel Město Poběžovice
Další majitelé Švamberkové, Thun-Hohensteinové, Coudenhoveové
Poloha
Adresa čp. 272, Poběžovice, ČeskoČesko Česko
Ulice Šandova
Souřadnice
Poběžovice
Poběžovice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 39815/4-2177 (PkMISSezObr)
Web www.zamekpobezovice.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

Ve městě zmiňovaném poprvé v roce 1359 existovala tvrz nejasné lokalizace. Hrad založil Dobrohost z Ronšperka, který Poběžovice získal v roce 1459.[2] V roce 1510 hrad dobylo královské vojsko Vladislava Jagellonského vedené Zdeňkem Lvem z Rožmitálu, aby učinilo přítrž loupeživým výpravám Dobrohostova syna Zdeňka Dobrohosta z Ronšperka, který uprchl ze země a panství si rozdělili jeho bratři Volf a Václav. Nejpozději roku 1526 hrad získal Albrecht z Gutštejna, který ho později zastavil, a nakonec v roce 1542 prodal bratrům Bartoloměji a Janovi ze Švamberka.[3] Švamberkové hrad renesančně přestavěli, ale po neúspěchu stavovského povstání o majetek přišli, a královská komora ho roku 1522 prodala Severinovi Táhlovi z Horšteina. Po něm se vystřídala řada majitelů, z nichž se plzeňský hejtman a pražský advokát Matyáš Bohumír z Vunšic po sňatku s Annou Feliciánou Pachtovou z Rájova zasloužil o barokní přestavbu v letech 1682–1695. Dalšími rodinami, kterým Poběžovice patřily, byla například hrabata z Königsfeldu, Thun-Hohensteinové nebo hrabata z Coudenhovenu.[2][3] Na zámku pobývala hraběnka Mitsuko Coudenhove-Kalergi,[4] která je také známa ze zámku v Horšovském Týně.

Stavební podobaEditovat

Předhradí chráněné vodním příkopem mělo okrouhlý půdorys a obklopovalo hradní jádro ze všech stran. Dochovaly se části jeho opevnění, dlouhých budov a okrouhlá bašta. Před čelo hradního jádra předstupovala obytná čtverhranná věž a sousední brána. Věž by mohla být pozůstatkem starší tvrze. Zbývající obvod jádra byl postupně obestavěn dvoupatrovými budovami, přičemž dvouprostorový palác na západní straně je nejmladší gotickou stavbou. Výběžek na západní straně nebo část východního křídla je renesanční a řada úprav nádvoří pochází z období baroka.[2]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-12-16]. Identifikátor záznamu 151851 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Poběžovice, s. 435. 
  3. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Domažlicko a Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Ronšperk hrad, s. 87–90. 
  4. DUDÁK, Vladislav. Na zámek v Poběžovicích k samurajským kořenům EU. tyden.cz. 2008-12-10. Dostupné online [cit. 2018-07-30]. 

LiteraturaEditovat

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Poběžovice – zámek, s. 264–265. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat