Wikipedie

Micuko Aojama

rakousko-uherská šlechtična japonského původu

Micuko, hraběnka Coudenhove-Kalergi (německy Mitsuko, Gräfin von Coudenhove-Kalergi; 7. července 1874 – 27. srpna 1941), zprvu známá jako Micu Aojama (青山みつ), byla poté, co se provdala za rakouského diplomata Heinricha Coudenhove-Kalergi v Tokiu, jednou z prvních Japonek, která přišla do Evropy. Byla matkou sedmi dětí, jejím druhorozeným synem byl Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi, spoluzakladatel Panevropské unie, hnutí pro sjednocení Evropy.

Micuko Aojama
Micuko Coudenhove-Kalergi
Micuko Coudenhove-Kalergi
Rodné jméno青山 光子
Narození7. července 1874
Ušigome, Šindžuku, Tokio, Japonsko
Úmrtí27. srpna 1941 (ve věku 67 let)
Mödling, Rakousko
Místo pohřbeníHietzinský hřbitov
TitulHraběnka
ChoťHeinrich Coudenhove-Kalergi (1859-1906)
DětiHans Coudenhove-Kalergi
Richard Coudenhove-Kalergi
Gerolf Coundenhove-Kalergi
Elisabeth Coudenhove-Kalergi
Olga Coudenhove-Kalergi
Ida Frederike Coudenhove-Kalergi
Karl Coudenhove-Kalergi
RodičeKihachi Aoyama (otec)
Tsune Aoyama (matka)
RodCoudenhove-Kalergi
PříbuzníSada Ayoama (sestra)
Fuku Aoyama (sestra)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Narodila se v rodině tokijského obchodníka se starožitnostmi Aojamy, kterého navštěvoval rakouský diplomat (chargé d’affaires, často zastupující nemocného rakouského velvyslance v Japonsku a Číně) hrabě Heinrich Coudenhove a nakupoval zde japonská umělecká díla. Tak se Micuko ve věku sedmnácti let v otcově domácnosti seznámila s rakouským hrabětem.[1]

 
Expozice v interiéru poběžovického zámku s využitím dobové fotografie hraběnky Micuko Coudenhove-Kalergi a jejích sedmi dětí

Heinrich Coudenhove ji nejprve zaměstnal na vyslanectví jako hospodyni. Žádost o povolení sňatku byla zprvu zamítnuta, později však byl souhlas udělen, a tak se 16. května 1892 vzali v Tokiu se souhlasem rakouského a japonského ministerstva zahraničí. Kvůli sňatku Micuko přestoupila na katolickou víru – v tentýž den ještě před svatebním obřadem ji jménem Maria Thekla[2]pokřtil tokijský katolický ibiskup Pierre Osouf.[1]Roku 1896 byla Micuko císařovnou Eishō přijata do klubu manželek zahraničních diplomatů.

Ještě v Japonsku se páru narodily dvě děti. Po skončení diplomatické mise Heinricha Coudenhove-Kalergi se vydali zpět do Evropy, kde hrabě Coudenhove-Kalergi převzal správu rodinného panství v Poběžovicích na Domažlicku. Micuko se intenzivně vzdělávala, učila se francouzsky, německy, matematiku, zeměpis a historii.

Po nečekané mužově smrti, který zemřel v Poběžovicích v květnu roku 1906 ve věku 46 let, se kromě výchovy dětí ujala i správy rodinného majetku. Kvůli tomu začala studovat ještě právo a ekonomiku. Jak ve svých pamětech uvedl její syn Richard, smrt manžela, který jí byl v cizí zemi hlavní oporou, Micuko zcela změnila – zatímco dříve byla citlivá a trpělivá, stala se panovačnou a despotickou. Richard doslova uvedl, že jako hlavy rodiny se jí báli všichni – jak zaměstnanci, úředníci a služebnictvo na panství, tak i její děti, které nakonec poslala do internátních škol v Rakousku.[1]

Po vzniku Československé republiky roce 1918 Micuko žila do roku 1922 v Poběžovicích a Pivoni, poté odešla s dcerou Olgou do Rakouska, kde se usadily v Mödlingu. Poběžovického panství se ujal nejstarší syn Johannes zvaný Hansi, československé občanství měl i druhorozený Richard, který však žil v Rakousku.

Do Japonska se Micuko již nikdy nevrátila, a když roku 1941 zemřela, byla pohřbena na vídeňském hřbitově v Hietzingu.[1]

Děti a potomci

editovat
  • Johannes (15. 9. 1893, Tokio – 2. 1. 1965, Řezno), zvaný Hansi, manž. 1914 Lilly Helena Steinschneider-Wenckheim (13. 1. 1891, Budapešť – 28. 3. 1975, Ženeva). Poslední majitel zámku v Poběžovicích z rodu Coudenhove-Kalergi.
  • Richard Mikuláš (16. 11 1894, Tokio – 27. 7. 1972, Schruns, Rakousko), hrabě Coudenhove-Kalergi, Dr.phil., zakladatel Panevropského hnutí, I. manž. 1915 Ida Roland Klausner (18. 2. 1881, Vídeň – 27. 3. 1951, Nyon), II. manž. 1952 Alexandra von Tiele-Winkler (8. 9. 1896 – 21. 1. 1968, Salcburk), III. manž. 1969 Melanie "Mela" Benatzky (21. 7. 1909, Vídeň – 19. 1. 1983, Curych)
  • Gerolf (18. 12. 1896, Poběžovice – 30. 12. 1978, Londýn), manž. 1925 Žofie Marie Pálffyová z Erdődu (8. 6. 1901, Březnice – 5. 8. 1976, Vídeň), rodiče novinářky Barbary Coudenhove-Kalergi (* 15. ledna 1932, Praha)
  • Alžběta (14. 12. 1898, Poběžovice – 25. 10. 1936, Paříž), svobodná a bezdětná
  • Olga (17. 8. 1900, Poběžovice – 11. 10. 1976, Altenstadt, Švábsko), svobodná a bezdětná
  • Ida Frederika (2. 12. 1901, Poběžovice – 15. 5. 1971, Frankfurt nad Mohanem), spisovatelka katolických románů, manž. 1935 Carl-Josef Görres (6. 2. 1905, Berlín – 11. 3. 1973, Freiburg im Breisgau)
  • Karel (10. 6. 1903, Poběžovice – 3. 5. 1987, Vídeň), operní pěvec, manž. 1929 Anita Karola Neuder (1. 3. 1898, Vídeň – 3. 8. 1981, Schaffhausen)
     
    Micuko Coudenhove-Kalergi

Micuko Aojama v literatuře a umění

editovat
 
Zenová zahrada v Poběžovicích

Postava Micuko je v Japonsku velmi známá. Někdy bývala přirovnávána dokonce k populární rakouské císařovně Sisi.[1]Během přípravy dokumentu o životě Micuko našli pracovníci japonské televize v rodinném archívu v Poběžovicích její deník, který se stal základem pro divadelní hru, jež byla posléze uvedena ve Vídni.[1]

V roce 2015 vydala japanistka a kunsthistorička Vlasta Čiháková Noshiro knihu Mitsuko – matka moderní Evropy?.[3] Mitsuko Aojama je hlavní postavou komiksu manga s názvem Lady Mitsuko od autorky Waki Yamato.[zdroj?]

Na památku pobytu Micuko v Čechách byla v poběžovickém zámeckém parku v roce 2015 vybudována zenová kamenná zahrada. Kameny pro zahradu vybral z místních zdrojů Kanji Nomura, jeden z předních japonských architektů. Název zahrady je „Coudenhove-Kalergi Zen zahrada míru“ a má symbolizovat mír mezi národy a kontinenty, soudržnosti s rodinou a úctu k domovu.[4]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d e f COUDENHOVE-KALERGI, Barbara. Sojasauce auf dem Grab. Zeichen der Zeit. Die Presse [online]. 2008-08-25 [cit. 2024-12-10]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ Maria Thekla Aoyama von Coudenhove-Kalergi [online]. [cit. 2024-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ MATYÁŠOVÁ, Judita. Z gejši šlechtičnou. Japonka matkou Evropy. Lidové noviny [online]. 2016-09-24 [cit. 2024-12-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ JADRNÁ, Anna. Zámecký park v Poběžovicích má novou chloubu. Hraběnku Mitsuko připomíná japonská zahrada [online]. irozhlas.cz, 2015-09-22 [cit. 2024-12-10]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Micuko_Aojama&oldid=24470814“