Philipp Grünne
Philipp (Filip) hrabě Grünne (Philipp Graf Grünne von Pinchard) (4. listopadu 1833, Vídeň – 25. března 1902, Dobersberg) byl rakousko-uherský generál. Od šestnácti let sloužil v c.k. armádě a dosáhl nejvyšších hodností, kariéru zakončil jako velitel v Praze (1889–1899).[1] Byl rytířem Řádu zlatého rouna.
| Philipp hrabě Grünne | |
|---|---|
 Hrabě Philipp Grünne jako generálmajor | |
| Velitel 8. armádního sboru (Zemský velitel v Českém království) | |
| Ve funkci: 1889 – 1899 | |
| Předchůdce | Josip Filipović |
| Nástupce | Ludwig Fabini |
| Velitel 9. armádního sboru (velitel pevnosti Josefov) | |
| Ve funkci: 1888 – 1889 | |
| Předchůdce | Gustav von König |
| Nástupce | Leopold von Croÿ-Dülmen |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rakousko-Uhersko |
| Hodnost | polní zbrojmistr (1889), polní podmaršál (1882), generálmajor (1877) |
| Narození | 4. listopadu 1833 Vídeň |
| Úmrtí | 25. března 1902 (ve věku 68 let) Dobersberg |
| Titul | hrabě |
| Rodiče | Karl Ludwig von Grünne |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Pocházel ze šlechtického rodu nizozemského původu, který od 18. století působil ve službách Habsburků. Narodil se ve Vídni jako nejstarší ze tří synů císařského generálního pobočníka Karla Ludwiga Grünna (1808–1884) a jeho manželky Karolíny Trauttmansdorffové (1808–1886). Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídni a do armády vstoupil jako kadet v roce 1850, již o dva roky později byl poručíkem. V hodnosti rytmistra byl v roce 1859 přidělen ke štábu arcivévody Albrechta a od roku 1860 byl jeho pobočníkem.[2] Během prusko-rakouské války v roce 1866 bojoval v Tyrolsku a téhož roku dosáhl hodnosti podplukovníka. Od roku 1870 byl jako plukovník velitelem pěšího pluku č. 26,[3]. V roce 1877 dosáhl hodnosti generálmajora a stal se velitelem 6. pěší brigády v Salzburgu.[4] Jako polním podmaršál (1882) byl následně velitelem 26. pěší divize v Košicích,[5] později převzal velení 19. pěší divize v Plzni. V letech 1888–1889 byl velitelem pevnosti Josefov, respektive 9. armádního sboru a v roce 1889 dosáhl hodnosti c. k. polního zbrojmistra. Nakonec byl v letech 1889–1899 byl velitelem 8. armádního sboru v Praze, respektive vrchním velitelem v celých Čechách.[6] V roce 1899 odešel do výslužby[7] a zbytek života strávil na zámku Dobersberg v Dolním Rakousku, který jeho rodu patřil od roku 1802.
V roce 1878 se v Praze oženil s hraběnkou Klotyldou Thun-Hohensteinovou (1854–1934)[8], dcerou Josefa Osvalda I. Thun-Hohensteina z klášterecké rodové větve. Klotylda byla později c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. V Praze se později narodili i oba jejich synové Filip Osvald (1889–1917) a Rudolf Ferdinand (*1891).[9][10]
Tituly a ocenění editovat
V roce 1857 byl jmenován c. k. komořím[11] a jako velitel armádního sboru obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence (1889).[12] Od roku 1887 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 43.[13] Za účast ve válkách získal Vojenský záslužný kříž s válečnou dekorací a Řád železné koruny III. třídy s válečnou dekorací. Jako velitel armádního sboru se později stal nositelem Řádu železné koruny I. třídy. Několik vyznamenání získal také od zahraničních panovníků, byl nositelem velkokříže pruského Řádu červené orlice, ruského Řádu sv. Anny I. třídy, velkokříže papežského Řehoře Velikého a saského Albrechtova řádu. V roce 1892 se stal rytířem Řádu zlatého rouna.[14]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Kolektiv: Od knížecí družiny k posádkovému městu. Praha vojenská od nejstarších dob po současnost; Vojenský historický ústav Praha, Ministerstvo obrany České republiky; Praha, 2006; s. 29 ISBN 80-7278-347-5 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1860–1861; Vídeň, 1876; s. 876 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1877; Vídeň, 1876; s. 115, 274 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1879; Vídeň, 1878; s. 117 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1884; Vídeň, 1883; s. 115 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Služební postup Philippa Grünna in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918; Wien, 2007; s. 60 dostupné online
- ↑ Rodokmen klášterecké větve Thun-Hohensteinů dostupné online
- ↑ Rodina Philippa Grünna na webu geni.com dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1896; s. 419 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1858; Vídeň, 1858; s. 112 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1890; Vídeň, 1890; s. 247 dostupné online
- ↑ Přehled majitelů pěšího pluku č. 43 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 464 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Philippa Grünna in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1902; Vídeň, 1902; s. 257 dostupné online
Externí odkazy editovat
- Životopis Philippa Grünna dostupné online Archivováno 20. 10. 2020 na Wayback Machine.