Ota I. Řecký

první král Řeckého království
(přesměrováno z Otto I. Řecký)

Ota I., král Řecka (plným jménem německy Otto Friedrich Ludwig von Wittelsbach, řecky Όθων, Βασιλεύς της Ελλάδος) (1. června 1815 - 26. července 1867) byl první moderní král Řeckého království, dosazený roku 1832 na řecký trůn na základě rozhodnutí Velké Británie, Francie a Ruska.

Ota I. Řecký
Prinz Otto von Bayern Koenig von Griechenland 1833.jpg
Rodné jméno Otto Friedrich Ludwig von Bayern
Narození 1. června 1815
Salzburg
Úmrtí 26. července 1867 (ve věku 52 let)
Bamberk
Místo pohřbení Kostel svatého Kajetána (Mnichov)
Ocenění rytíř Řádu zlatého rouna
Řád Spasitele
Řád sv. Ondřeje
Královský uherský řád sv. Štěpána
Nábož. vyznání katolická církev
Manžel(ka) Amálie Oldenburská (od 1836)
Partner(ka) Jane Digby
Rodiče Ludvík I. Bavorský a Tereza Saská
Příbuzní Matilda Karolína Bavorská[1], Adéla Augusta Bavorská, Hildegarda Luisa Bavorská, Alexandra Bavorská, Luitpold Bavorský, Maxmilián II. Bavorský a Adalbert Vilém Bavorský (sourozenci)
Funkce King of Greece (1832–1867)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se jako druhý syn bavorského krále a filheléna Ludvíka I. Na trůn nastoupil ještě v době, kdy nebyl plnoletý, takže za něj v prvních letech vládla tříčlenná regentská rada, jejíž členové byli všichni bavorského původu. Po dosáhnutí dospělosti Ota regenty odvolal, vzhledem k jejich neoblíbenosti mezi řeckou veřejností, a dále vládl jako absolutní monarcha. Po ozbrojeném povstání však Ota roku 1843 souhlasil s vytvořením ústavy.

Během svého panování musel Ota čelit problémům s řeckou finanční situací a dále také s církevními záležitostmi. Politika řeckého království se v této době zakládala na vztazích se třemi protektorskými mocnostmi a na schopnosti udržet si jejich podporu. Aby si udržel ve státě silnou pozici, musel poštvávat řecké zástupce jednotlivých velmocí navzájem proti sobě, ale zároveň si nesměl znepřátelit samotné velmoci. Otově popularitě značně uškodily blokády řeckého pobřeží britským námořnictvem roku 1850 a znovu o tři roky později, které se uskutečnily na základě snahy donutit Řecko zastavit útoky proti Osmanské říši během krymské války. Následně byl spáchán neúspěšný atentát na královnu a poté roku 1862 byl Ota I. vyhoštěn ze země, zatímco byl na propagační cestě po Peloponésu.[2] Zemřel v exilu v Bavorsku roku 1867.

ManželstvíEditovat

22. listopadu 1836 se Ota oženil s princeznou Amalií Oldenburskou (18. prosince 1818 - 25. května 1875). Pár se nedočkal potomků.

ZajímavostiEditovat

Vývod z předkůEditovat

 
první řecký král Ota I.
 
 
 
 
 
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
 
 
Fridrich Michael Falcko-Birkenfeldský
 
 
 
 
 
 
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
 
 
Maxmilián I. Josef Bavorský
 
 
 
 
 
 
Josef Karel Sulzbašský
 
 
Marie Františka Falcko-Sulzbašská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Augusta Falcko-Neuburská
 
 
Ludvík I. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Šarlota z Hanau-Lichtenberg
 
 
Augusta Vilemína Marie Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Kristián Karel Leiningensko-Dachsbursko-Falkenbursko-Heidesheimský
 
 
Marie Luisa Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Polyxena Solms-Rödelheimská
 
'Ota I. Řecký'
 
 
 
 
 
Arnošt Fridrich II. Sasko-Hildburghausenský
 
 
Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský
 
 
 
 
 
 
Karolína Erbašsko-Fürstenauská
 
 
Fridrich Sasko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Arnošt Augustus I. Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
Ernestina Sasko-Výmarská
 
 
 
 
 
 
Žofie Šarlota Braniborsko-Bayreuthská
 
 
Tereza Sasko-Hildburghausenská
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
 
 
Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
 
 
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
 
 
Frederika Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská
 

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • HRADEČNÝ, Pavel a kol. Dějiny Řecka. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. ISBN 80-7106-192-1. 
  • RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy) 

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otto of Greece na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online.
  2. HRADEČNÝ, Pavel a kol. Dějiny Řecka. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. ISBN 80-7106-192-1. S. 313. Dále jen [Hradečný]. 



Předchůdce:
-
  Řecký král
18331862
  Nástupce:
Jiří I. Řecký