Osetština
Osetština (osetsky Ирон æвзаг – iron əvʒag, nebo osetsky Иронау – ironau) je východoíránský jazyk z indoevropské jazykové rodiny, jímž mluví zhruba 640 000 lidí[1] v Jižní Osetii v Gruzii, dále pak v Severní Osetii, Kabardsko-balkarské republice a Stavropolském kraji v Rusku. Jazyk má dva hlavní dialekty, ironský a digorský.
Osetština (Ирон æвзаг) | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | Severní Osetie-Alanie (Rusko), Jižní Osetie, Gruzie, Turecko |
Počet mluvčích | 641 450 [1] |
Klasifikace | |
Písmo | cyrilice |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | Severní a Jižní Osetie |
Kódy | |
ISO 639-1 | os |
ISO 639-2 | oss (B) oss (T) |
ISO 639-3 | oss |
Ethnologue | oss |
Wikipedie | |
os.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Abeceda
editovatZpočátku se během 18. století používalo k zápisu osetštiny arabské[2] a gruzínské písmo[3]. Ty vystřídala po roce 1844 cyrilice navržená Andreasem Sjögrenem. V letech 1932–1937 se používala latinka. Po ní nastal v Severní Osetii návrat k cyrilici, zatímco v Jižní se začalo psát písmem založeném na gruzínském. Písmo bylo sjednoceno až roku 1954, odkdy se používá dnešní verze cyrilice.[4]
Charakteristickým písmenem pro osetštinu je písmeno ӕ, které se nevyskytuje v žádném jiném jazyce používajícím cyrilici.
Písmeno | А | Ӕ | Б | В | Г | (Гу) | Гъ | (Гъу) | Д | Дж | Дз | Е | З | И | Й | К | (Ку) | Къ | (Къу) | Л |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
a | ӕ | б | в | г | (гу) | гъ | (гъу) | д | дж | дз | е | з | и | й | к | (ку) | къ | (къу) | л | |
IPA | /a/ | /ə/ | /b/ | /v/ | /ɡ/ | /ɡʷ/ | /ʁ/ | /ʁʷ/ | /d/ | /d͡ʒ/ | /d͡z/ | /e/ | /z~ʒ/ | /i/ | /j/ | /k/ | /kʷ/ | /kʼ/ | /kʷʼ/ | /l/ |
Písmeno | М | Н | О | П | Пъ | Р | С | Т | Тъ | У | Ф | Х | (Ху) | Хъ | (Хъу) | Ц | Цъ | Ч | Чъ | Ы |
м | н | о | п | пъ | р | с | т | тъ | у | ф | х | (ху) | хъ | (хъу) | ц | цъ | ч | чъ | ы | |
IPA | /m/ | /n/ | /o/ | /p/ | /pʼ/ | /r/ | /s~ʃ/ | /t/ | /tʼ/ | /u, w/ | /f/ | /χ/ | /χʷ/ | /q/ | /qʷ/ | /t͡s/ | /t͡sʼ/ | /t͡ʃ/ | /t͡ʃʼ/ | /ɨ/ |
Písmeno | A | Æ | B | C | Ch | Č | Čh | D | Dz | Dž | E | F | G | Gu | H | Hu | I | J | K | Ku |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
a | æ | b | c | ch | č | čh | d | dz | dž | e | f | g | gu | h | hu | i | j | k | ku | |
IPA | /a/ | /ə/ | /b/ | /ts/ | /tsʼ/ | /t͡ʃ/ | /t͡ʃʼ/ | /d/ | /d͡z/ | /d͡ʒ/ | /e/ | /f/ | /ɡ/ | /ɡʷ/ | /ʁ/ | /ʁʷ/ | /i/ | /j/ | /k/ | /kʷ/ |
Písmeno | Kh | Khu | L | M | N | O | P | Ph | Q | Qu | R | S | T | Th | U | V | X | Xu | Y | Z |
kh | khu | l | m | n | o | p | ph | q | qu | r | s | t | th | u | v | x | xu | y | z | |
IPA | /kʼ/ | /kʷʼ/ | /l/ | /m/ | /n/ | /o/ | /p/ | /pʼ/ | /q/ | /qʷ/ | /r/ | /s~ʃ/ | /t/ | /tʼ/ | /u, w/ | /v/ | /χ/ | /χʷ/ | /ɨ/ | /z~ʒ/ |
Příklady
editovatČíslovky
editovatOsetsky | Česky |
иу | jeden |
дыууӕ | dva |
ӕртӕ | tři |
цыппар | čtyři |
фондз | pět |
ӕхсӕз | šest |
авд | sedm |
аст | osm |
фараст | devět |
дӕс | deset |
Vzorový text
editovatOtče náš (modlitba Páně):
- Næ Uælarvon fyd, syhdæg uæd dæ nom.
- Ærtsæuæd dæ padsakhad, uælarvy kuyd v,
- aftæ zækhnkhyl dær uæd dæ fændon.
- Abon dær nyn ratt tsærynvag khæbær.
- Nybbar nyn næ khæstæ,
- makh næ khæszhytæn kuyd baræm, aftæ.
- Ma næ baftau fælvaræny,
- fybylyzæy næ bakhiz. Amien.
Všeobecná deklarace lidských práv
osetsky |
Адӕймӕгтӕ се 'ппӕт дӕр райгуырынц сӕрибарӕй ӕмӕ ӕмхуызонӕй сӕ барты. Уыдон ӕххӕст сты зонд ӕмӕ намысӕй, ӕмӕ кӕрӕдзийӕн хъуамӕ уой ӕфсымӕрты хуызӕн. |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Ethnologue
- ↑ Omniglot
- ↑ Osetie.cz – Osetština. osetie.cz [online]. [cit. 2010-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-03-28.
- ↑ История письменности oсетинский алфавит на грузинской основе
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu osetština na Wikimedia Commons
- Omniglot – osetština