Oldřich Rafaj

český literární historik, kritik, básník a překladatel

Oldřich Rafaj (25. dubna 1934, Zubří (u Rožnova pod Radhoštěm)29. dubna 2010, Praha) byl český literární historik, kritik, básník a překladatel, bratr (dvojče) prozaika Miroslava Rafaje.[1][2]

Oldřich Rafaj
Narození25. dubna 1934
Zubří (u Rožnova pod Radhoštěm)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí29. dubna 2010 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
PseudonymJosef Klaner
Povoláníredaktor, literární historik, kritik, básník, překladatel
Národnostčeská
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ČeskoČesko Česko
Alma materMasarykova univerzita v Brně
Příbuzní
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Vyrůstal v rodině krejčího. Po maturitě na reálném gymnáziu v Novém Jičíně roku 1953 vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně češtinu a polštinu (studium úspěšně dokončil roku 1958, roku 1967 získal titul doktora filozofie). Po základní vojenské službě byl od roku 1960 redaktorem Krajského nakladatelství v Ostravě, od roku 1965 redaktorem pražského nakladatelství Československý spisovatel a na přelomu let 19671968 Literárních novin. Pak krátce pracoval v Úřadu pro tisk a informace, od roku 1969 byl redaktorem časopisu Květy a od roku 1970 šéfredaktorem literárně-dramatické redakce Československého rozhlasu. Postupně se stal jednou z ústředních postav normalizačního Svazu českých spisovatelů, a proto se roku 1974 stal šéfredaktorem Literárního měsíčníku, který aktivně prosazoval normalizační kulturní politku. Od ledna roku 1989 do ledna roku 1990 byl ředitelem nakladatelství a vydavatelství Panorama.[1]

Dílo editovat

Je autorem marxisticky orientovaných literárních studií a od 80. let i básnických knih. Jeho verše jsou politicky proklamativní, jsou založené na černobíle prezentované polaritě světa a zpracovávají témata jako je láska k socialistické vlasti, nacistická zvěrstva z doby okupace, osvobození Československa rudou armádou atp. Rozhlasová hra Soudruhům, kteří přijdou po nás (1973) zpracovává téma posledních dnů Julia Fučíka. Své literárněkritické práce, které publikoval od 70. let v Literárním měsíčníku, v Tvorbě a v Rudém právu, knižně je postupně vydal ve čtyřech svazcích. Od poloviny devadesátých let publikoval především přírodní lyriku.[1] Překladatelsky se zaměřoval zejména na současnou polskou a slovenskou literaturu.[3]

Bibliografie editovat

Odborné práce editovat

  • Černá země (1962), krajová čítanka pro vyučování české literatuře na Ostravsku, společně se Zdeňkem Robenkem.
  • Literatura a současnost (1963), dějiny literatury na Ostravsku z let 1945–1961.
  • Slovník spisovatelů – Polsko (1974), autor některých hesel.
  • Zápas o současnost (1978), první svazek autorových literárněkritických prací, jejichž těžištěm je období normalizace po prvním sjezdu Svazu českých spisovatelů.
  • Portréty (1979), monograficky pojaté medailony autorů ostravského regionu (například František Sokol-Tůma, Metoděj Jahn, Petr Bezruč, Josef Strnadel, Dušan Cvek a další)
  • O literaturu našich dní (1981), druhý svazek autorových literárněkritických prací.
  • Literatura a čas (1985), třetí svazek autorových literárněkritických prací.
  • Meziúčty (1989), čtvrtý svazek autorových literárněkritických prací.
  • Život a dílo Metoděje Jahna (2011).

Básnické sbírky editovat

  • To nejbližší (1980), básnická sbírka vyjadřující angažovaný postoj k životu.
  • Tři poémy a Testament (1984), obsahuje čtyři díla: Poému o prstenu, Slezskou poému, Poému o dětech a Testament.
  • Báseň o zemi (1985).
  • Most (1985).
  • Noční přesun (1986).
  • Psí čas (1995), vydáno v Mnichově pod pseudonymem Josef Klaner.
  • Černé blesky (1996), vydáno pod pseudonymem Josef Klaner.
  • Prameny cest (2001).
  • Paměť srdce (2005).
  • Nezapomeň (2006), rozšířené vydání sbírky Prameny cest.
  • Na břehu domova (2006).
  • Touha po životě (2007).)

Rozhlasová hra editovat

  • Soudruhům, kteří přijdou po nás (1973), hra zpracovává téma posledních dnů Julia Fučíka.

Překlady editovat

Překlady z řečtiny editovat

Překlady z polštiny editovat

Překlady ze slovenštiny editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 2. díl, Praha: Brána, 1998, S. 295-296
  2. Oldřich Rafaj – Slovník české literatury po roce 1945
  3. Oldřich rafaj - Obec překladatelů

Externí odkazy editovat