Wikipedie

Otto František Babler

český knihovník a překladatel
(přesměrováno z O. F. Babler)

Otto František Babler (26. ledna 1901 Zenica, dnešní Bosna a Hercegovina – 24. února 1984 Olomouc), původním jménem Otto Franjo Babler, byl český překladatel, spisovatel, básník, literární historik, knihovník, kulturní publicista a polyglot.

Otto František Babler
Narození26. ledna 1901
Zenica
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. února 1984 (ve věku 83 let)
Olomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníknihovník, spisovatel, překladatel, básník, vydavatel, romanista, bibliofil a literární historik
Témataknihovna, romanistika, překlad a bibliofilie
OceněníCena města Olomouce (1998)
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

editovat

Otec pocházel z německo-slovinské rodiny, matka byla Češka. Babler vychodil obecnou školu v Prijedoru a v Sarajevu,[1] poté studoval na reálném srbochorvatském gymnáziu v Sarajevu.[2] V roce 1915 se jako válečný běženec s matkou dostává na Moravu[3] a dokončuje své středoškolské vzdělání na německém reálném gymnáziu v Olomouci, na němž maturoval v roce 1919.[2]

V roce 1928 (12.9.1928 v Tasově okr. Velká Bíteš za svědka mu byl Jakub Deml) se oženil a natrvalo přestěhoval do Samotišek pod Svatým Kopečkem u Olomouce, kde je na jeho počest pojmenováno náměstí.

Je jedním z nejplodnějších českých překladatelů (asi 4 000 překladů). Překládal ze slovinštiny, srbocharvátštiny, bulharštiny, ruštiny, němčiny, angličtiny, francouzštiny a italštiny a z češtiny do němčiny i angličtiny. Centrem jeho pozornosti byla spiritualistická, náboženská a folkloristická tvorba. V letech 1926–1946 vydával edici Hlasy, v níž v bibliofilské úpravě uváděl své překlady Rilkeho, Blakeho, Claudela, Bubera a dalších.[2]

V letech 1935–48 byl knihovníkem Obchodní komory v Olomouci, v letech 1948–1956 knihovníkem Univerzitní knihovny. Mimo to v letech 1946–56 vedl na obnovené olomoucké univerzitě cvičení ze srbochorvatštiny. Od roku 1956 žil jako nezávislý spisovatel. Bablerovým životním dílem je překlad Dantovy Božské komedie,[1][4][5] který přeložil společně s Janem Zahradníčkem.[2][6] Vysoko ceněn je také jeho překlad Máchova Máje do němčiny.

Ukázka

editovat

První čtyři sloky prvého zpěvu prvního oddílu Božské komedie – Pekla:

I. Peklo Zpěv prvý

1 Kde v půli život náš je se svou poutí,
2 procházet bylo mi tak temným lesem,
3 že pravý směr jsem nemoh' uhodnouti
4 Ach, trudno líčit ona místa, kde jsem
5 probloudil ten hvozd divý, drsný, tmavý,
6 že na to dosud vzpomínám jen s děsem.
7 Snad ani smrt tak hořce neotráví
8 Však dospěl jsem tam k všeho dobra středu,
9 a proto vypovím vše bez obavy.
10 Jak jsem tam vešel, říci nedovedu,
11 neboť mi sen v těch místech oči sklížil,
12 až pravá cesta zmizela mi vpředu.

Dílo

editovat

Vlastní

editovat
  • Jak jsem překládal Havrana, 1931

Překlady

editovat

z němčiny

editovat

z angličtiny

editovat

z francouzštiny

editovat

ze staré franštiny

editovat
  • Kejklíř matky Boží: Starofrancouzská legenda (1924)

z italštiny

editovat

ze srbochorvatštiny

editovat
  • Travnická kronika (1958)

z latiny

editovat
  • Ve svátek svatého Cyrila a Metoděje (In festo SS. Cyrilli et Methodii, 1937, ilustroval Vojmír Vokolek)

z dalších jazyků

editovat
  • Legendy ukrajinské
  • Srbské legendy
  • Ethiopské legendy
  • Jeníček usmrkanec: Bretoňská národní píseň (Praha 1929, Picka)
  • Marie po poli kráčela... sbírka lidové mystiky (1927)
  • Estonské hádanky. Venkov 31, 1936, 102, s. 12.
  • Estonské národní hádanky. Venkov 21, 1926, 73. s. 8.
  • Finské národní hádanky. Venkov 24, 1929, 216, s. 9.

překlady z češtiny do němčiny

editovat

překlady z češtiny do angličtiny

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Lexikon české literatury 1, Praha : Academia 1985, s. 107
  2. ↑ a b c d Jiří Hanuš: Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století; CDK, Brno 2005, ISBN 80-7325-029-2 (str. 10)
  3. ↑ Archivovaná kopie. sck.sdruk.cz [online]. [cit. 2008-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.obecprekladatelu.cz [online]. [cit. 2011-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-15. 
  5. ↑ http://sck.sdruk.cz/record?id=[nedostupný zdroj]
  6. ↑ Podíl komunistickým režimem krutě pronásledovaného Zahradníčka zůstal nejprve zcela utajen, později Babler snižoval zásluhy již zesnulého Zahradníčka a tvrdil, že provedl pouze nepříliš významné opravy textu. Zachovaná kopie Zahradníčkových oprav ovšem ukazuje něco jiného. Odborníci, kteří je posuzovali (František Křelina, Bedřich Fučík, Jan Vladislav, Jan Zábrana), se shodli na tom, že Zahradníčkův podíl byl zásadního charakteru. Jan Vladislav ve svém posudku napsal: „Zahradníčkovy úpravy hleděly vytvořit z Bablerova značně zastaralého textu text živý, modernější a dramatičtější (...) do značné míry přispěl i k projasnění smyslu Dantovy skladby.“; viz Radovan Zejda: Byl básníkem! Život a dílo Jana Zahradníčka, Sursum 2004, ISBN 80-7323-077-1, str. 191-193

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Otto_František_Babler&oldid=23704186“