Samotišky

obec v okrese Olomouc v Olomouckém kraji

Obec Samotišky (katastrální území nese název Samotíšky) se nachází v okrese OlomoucOlomouckém kraji. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel. V letech 1974–1992 byly součástí města Olomouce.

Samotišky
Socha sv. Jana Nepomuckého
Socha sv. Jana Nepomuckého
Znak obce SamotiškyVlajka obce Samotišky
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0712 547077
Pověřená obecOlomouc
Obec s rozšířenou působnostíOlomouc
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Olomouc (CZ0712)
Kraj (NUTS 3)Olomoucký (CZ071)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 373 (2022)[1]
Rozloha1,9 km²
Katastrální územíSamotíšky
Nadmořská výška267 m n. m.
PSČ779 00
Počet domů418 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVybíralova 4/8
Samotišky
77900 Olomouc 9
obec@samotisky.cz
StarostkaJana Zaoralová
Oficiální web: www.samotisky.cz
Samotišky
Samotišky
Další údaje
Kód obce547077
Kód části obce146030
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Zdrobnělá podoba Samotíšky / Samotišky je doložena od 16. století, předtím se v písemných dokladech vyskytuje nezdrobnělá podoba Semitěšice. Původní Sěmitěšici bylo odvozeno od osobního jména Sěmitěch (v první části je praslovanské sěmь – „osoba“ nebo sěmьja – „rodina“) a jeho význam byl „Sěmitěchovi lidé“. Písmeno -a- v první slabice vzniklo přikloněním první části jména ke slovu sám. V 17. a 18. století se používala i podoba Samotiško / Samotíško.[3]

HistorieEditovat

Samotišky byly poprvé zmíněny v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka v roce 1141, která ohlašovala přenesení biskupského sídla k novému chrámu svatého Václava. Biskup Jindřich Zdík tak dal sepsat vše, co v té době ke kostelu patřilo, včetně dvou popluží v Samotiškách. K roku 1275 je zde doložen i majetek kláštera Hradisko, který postupem doby překonal majetek kapituly.[4]

V minulosti se obce dotýkaly události olomouckého obklíčení vojsky Pražanů během husitských válek i obsazení švédskými vojsky v letech 1642 až 1650. V roce 1669 obec také výrazně ovlivnila stavba kostela na Svatém Kopečku, jež byla financována výnosem ze svobodného dvora (později známého jako rychta), který získal olomoucký měšťan Jan Andrýsek.[4] V roce 1771 tvořilo obec 32 usedlostí a došlo k prvnímu číslování domů. Kolem roku 1850 měly Samotišky 699 obyvatel. Největší tragédie, kterou obec potkala, byl v roce 1856 obrovský požár, kdy shořelo 31 usedlostí a domů. O deset let později obyvatele zasáhla cholera, které podlehlo 75 osob. Postupem času přibývaly domy a obyvatelé, a tak v roce 1898 byla zahájena výstavba obecné školy. V obci byla až do roku 1977 také poměrně velká cihelna.

Největším novodobým zásahem do života obce, v níž si již mnoho olomouckých občanů postavilo své domy a která proto byla považována za satelitní obytnou zónu, bylo připojení k Olomouci k 1. červenci 1974. Dne 1. ledna 1993 ale došlo k opětovnému osamostatnění obce,[5] když pro se v místním referendu konaném 19. září 1992 vyjádřilo 65,3 % obyvatel obce.[4]

Vývoj Samotišek podle sčítání lidu[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Obyvatel 726 692 753 815 851 897 1070[p 1]
Domů 96 97 105 111 118 133 181
Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatel 954 968 898 859 917 1034 1272
Domů 240 229 239 251 312 356 385
  1. Z toho 1040 osob národnosti československé, 19 německé a 11 ostatních.[8]

PamětihodnostiEditovat

Významné osobnostiEditovat

V obci např. působili:

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 421.
  4. a b c TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 139, 140. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 464. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659. 
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 506. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 87. 

Externí odkazyEditovat