Seznam nejlidnatějších obcí v Česku bez statusu města

Tento seznam obsahuje obce v České republice s největším počtem obyvatel, které nemají status města.

Podmínky pro jmenování městemEditovat

Označení městečko nebo město získávaly podle Pavla Drahovzala některé vsi od 13. století, kdy sem tento zvyk přinesli jak panovníci (ti zřizovali královská a věnná města), tak i místní vrchnost na majetcích šlechty a církevních institucí (poddanská a horní města a městečka), od 16. století bylo povýšení privilegiem panovníka. Města měla velkou míru samosprávy a specifická práva a svobody, městečko muselo být spádové a mít ráz městečka, charakteristickým rysem byla tržní funkce pro spádovou oblast.[1]

Rozlišování městysů a měst převzala i rakousko-uherská Stadionova ústava z 20. března 1849 a provizorní říšský obecní zákon, vydaný téhož dne, které samosprávu, dosud charakteristickou jen pro města, rozšířily na celé území monarchie, rozdělené pro tento účel na obce, a zrušil privilegia měst a městeček. Definitivní rámcový říšský zákon o obecním zřízení, vydaný 5. března 1862, zmocnil jednotlivé země k vyhlášení vlastního obecního zřízení. Města a městyse měly právo udělovat měšťanské právo k užívání fondů, fundací a ústavů, to pak bylo v Československu 7. února 1919 zrušeno jako nedemokratické.[1]

Po zániku monarchie byl titul v Československu udělován nadále, a to vládou a bez výslovného zákonného vymezení. Mezi její podmínky patřilo například mít regulační plán, kanalizaci, vodovod, elektrické osvětlení, hřbitov, zdravotní zařízení, školu, dlážděné chodníky a ulice, přičemž poskytované služby jsou dostupné i okolním obcím. Proto byl status městyse i města považován za prestižní záležitost.[1]

Až do roku 1939 se status města nebo městyse vztahoval v případě obcí skládajících se z více osad pouze na příslušnou osadu, nikoliv na celou obec. Například obec Valašské Meziříčí tvořily dvě osady, a to město Valašské Meziříčí a městys Krásno nad Bečvou.[1] V roce 1935 byla na město povýšena osada Liběchov.[2]

Až do roku 1954 se obec stala městem nebo městysem, byla-li na ně povýšena. V roce 1948 byly na města povýšeny městyse Kopřivnice, Frýdlant nad Ostravicí a Libčice nad Vltavou.[3] Vládní nařízení č. 14/1950 Sb. zavedlo čtyři kategorie místních národních výborů (I–IV) podle počtu obyvatel obce, avšak označení obcí titulem město nebo městys nebylo výslovně zrušeno.[1]

17. květen 1954, první den účinnosti zákona 13/1954 Sb., o národních výborech, je považován za den faktického zániku obecní samosprávy, tedy právní subjektivity obcí.[1] Ani tento zákon však výslovně nezrušil tituly městysů a měst.[1] Zákon č. 65/1960 Sb. začal rozlišovat místní národní výbory a městské národní výbory.[1] Za města tak začaly být považovány obce, v nichž byl zřízen městský národní výbor, ačkoliv ostatním městům nebyl titul města výslovně odňat. Ze zákona byl městský národní výbor v krajských a okresních městech, ostatní „velké obce městského charakteru“ určoval krajský národní výbor. Tuto soustavu národních výborů téhož roku převzala i nová československá ústava a další zákon o národních výborech, č. 69/1967 Sb., který upřesnil, že příslušné obce krajský národní výbor určuje na návrh okresního národního výboru. V roce 1968 byly přejmenováním místního národního výboru na městský povýšeny například Řevnice a Roztoky.

Federální ústavní zákon č. 294/1990 Sb., novelizující ústavu z roku 1960, obnovil obce jako samosprávné právnické osoby; stanovit postavení a působnost obcí svěřil do působnosti národních rad.[1] Podle ústavního zákona měly být k 24. listopadu 1990 obnoveny tituly městysů a měst podle právního stavu před 17. květnem 1954.[1] Zákon ČNR o obcích, schválený 4. září 1990, však obnovení historických označení výslovně neupravoval a vládní návrh zákona zjevně vycházel z předpokladu, že tituly město a městys byly zrušeny někdy v letech 1948 a 1949, a proto stanovil, že městy jsou ty obce, které byly obcemi před 17. květnem 1954 a měly k počátku účinnosti zákona, tedy do 24. listopadu 1990, městský národní výbor, a dále obce, které určí předsednictvo České národní rady na návrh vlády ČR nebo na návrh obce po vyjádření vlády. Pouhé zřízení městského národního výboru po roce 1960 však nebylo považováno za faktické povýšení na město.[1] V období do roku 2000 byl více než 40 obcím vrácen status města a přes 30 dalších, které bývaly městysi, bylo podle ustanovení o navrácení statutu města de facto povýšeno na město.[3][1]

Usnesení vlády č. 418 ze dne 2. května 2001 stanovilo kritéria pro stanovisko vlády, přičemž věcně příslušný odbor ministerstva vnitra ani v roce 2006 nepředpokládal do budoucna zásadní změnu tohoto systému.[4] Město Chlumec na svém webu uvádí, že pro kladné vyjádření k žádosti si vláda stanovila jednoznačné a měřitelné podmínky: krom zákonného požadavku na počet obyvatel to navíc je náměstí, chodníky, škola, školky, lékařské praxe, kanalizace, vodovod, veřejné osvětlení, pošta, udržovaná zeleň, pojmenování ulic apod., vzdálenost od dalšího města v oblasti a existence služeb pro spádové území.[5]

Podle § 3 odst. 1 zákona o obcích ve znění účinném od 1. července 2006 může předseda Poslanecké sněmovny na návrh obce a po vyjádření vlády povýšit na město obec, která má alespoň 3000 obyvatel – na toto povýšení však není právní nárok a vlastní rozhodnutí záleží na vůli předsedy poslanecké sněmovny. Mezi obcemi, které nejsou městy, je i mnoho takových, jejichž počet obyvatel přesahuje 3000, od roku 2006 byly z tohoto titulu jmenovány městem pouze od 26. září 2006 Dobřichovice[6], 3. února 2011 Paskov, 21. srpna 2012 Chlumec, 17. července 2015 Jesenice u Prahy[7], 19. ledna 2017 Větřní[8] a 27. srpna 2018 Veverská Bítýška.[9]

Pro jmenování městysem obecná kritéria zákonem stanovena nejsou. Ministerstvo v roce 2006 hodlalo připravit pro vládu osnovu k vyjádření k žádostem, přičemž do doby jejího schválení chtělo žádosti posuzovat přiměřeně podle kritérií pro stanovení městem.[4]

Svaz měst a obcí České republiky přijal na svém IX. sněmu v květnu 2005 usnesení požadující obnovení titulu městys a navrácení titulů města a městyse obcí, které jej historicky měly. Usnesení iniciovaly jako první obce z okresů Chrudim a Havlíčkův Brod, především Libice nad Doubravou, Luže, Krucemburk.[1]

Novela zákona o obcích z roku 2006 ve znění pozměňovacího návrhu Eduarda Vávry[10] dala nárok na návrat statusu města těm obcím, které někdy v minulosti byly městy (§ 3 odst. 3 zákona o obcích), bez ohledu na počet obyvatel i další podmínky. Z historických měst, která o status města přišla, žádné nesplňovalo limit 3000 obyvatel – alespoň 2 000 obyvatel z nich měly k 1. lednu 2005 obce Libušín (2577), Luže (2570), Kryry (2429), Neveklov (2377) a Jistebnice (2003). Všem jmenovaným obcím byl na základě tohoto pozměňovacího návrhu v následujících letech status města navrácen.

S titulem města nebo městyse nejsou dnes spojena žádná speciální práva a povinnosti, ani v působnosti samosprávy, ani v přenesené působnosti státní správy. Dnes jde pouze o otázku prestiže obce a sounáležitosti jejích občanů. Rozlišení práv je dnes dáno zařazením mezi obce s pověřeným obecním úřadem, obce s rozšířenou působností, statutární města a hlavní město.

SeznamEditovat

Následující seznam uvádí nejlidnatější obce (k 1. 1. 2020[11]), které nejsou městy.

Pořadí Obec Obyvatel Poznámka
1 Petrovice u Karviné 5384
2 Bystřice (okres Frýdek-Místek) 5356
3 Dolní Lutyně 5312
4 Ludgeřovice 4946
5 Kamenice (okres Praha-východ) 4664 obec s pověřeným obecním úřadem
6 Těrlicko 4600
7 Vendryně 4530
8 Bolatice 4499
9 Horoměřice 4463
10 Horní Suchá 4411
11 Vejprnice 4302
12 Hlubočky 4246 obec s pověřeným obecním úřadem
13 Dětmarovice 4238
14 Dolní Břežany 4231
15 Psáry 4064
16 Ratíškovice 4015
17 Baška (okres Frýdek-Místek) 3924
18 Šestajovice (okres Praha-východ) 3905
19 Návsí 3865
20 Albrechtice (okres Karviná) 3842
21 Zdiby 3805
22 Mosty u Jablunkova 3788
23 Bílovice nad Svitavou 3730
24 Chýně 3730
25 Nový Malín 3677 bývalý městys
26 Mutěnice (okres Hodonín) 3675
27 Nehvizdy 3575 městys
28 Hrušovany u Brna 3553
29 Velké Přílepy 3533
30 Svatobořice-Mistřín 3530
31 Rohatec 3492
33 Ostrožská Nová Ves 3488
34 Strání 3474 bývalý městys
35 Palkovice 3406 bývalý městys
36 Nivnice 3349
37 Zruč-Senec 3341
38 Moravany (okres Brno-venkov) 3313
39 Rapotín 3291
40 Kobeřice 3280
41 Libina 3267 bývalý městys
42 Tlučná 3265
43 Háj ve Slezsku 3255
44 Lutín 3246
45 Štěpánkovice 3233
46 Dobrá (okres Frýdek-Místek) 3205
47 Zeleneč 3185
48 Bludov (okres Šumperk) 3062
49 Kozlovice (okres Frýdek-Místek) 3051
50 Zašová 3043
51 Střelice (okres Brno-venkov) 3036
52 Postřelmov 3019
53 Dolní Bojanovice 3013
54 Červená Voda 3005 bývalý městys
55 Vnorovy 3003 bývalý městys
56 Vlčnov 2999
57 Velký Týnec 2981
58 Dolní Němčí 2977
59 Luka nad Jihlavou 2971 městys
60 Lužice (okres Hodonín) 2957
61 Líbeznice 2953
62 Vrdy 2946
63 Velké Popovice 2940
64 Průhonice 2934
65 Vřesina (okres Ostrava-město) 2918
66 Čerčany 2917
67 Chotěšov (okres Plzeň-jih) 2914
68 Jirny 2901
69 Křemže 2896 městys
70 Starý Jičín 2896 bývalý městys
71 Velká nad Veličkou 2892 obec s pověřeným obecním úřadem
72 Čeladná 2836
73 Stará Ves nad Ondřejnicí 2822
74 Bašť 2816
75 Šťáhlavy 2815
76 Jedovnice 2810 městys
77 Ořechov (okres Brno-venkov) 2785
78 Líně 2783
79 Dolany (okres Olomouc) 2782
80 Mokrá-Horákov 2759
81 Vestec (okres Praha-západ) 2739
82 Srubec 2716
83 Suchdol nad Odrou 2701 městys
84 Proboštov 2699
85 Trojanovice 2697
86 Dobrá Voda u Českých Budějovic 2662
87 Tuchlovice 2648
88 Vrané nad Vltavou 2632
89 Mukařov (okres Praha-východ) 2619
90 Moravská Nová Ves 2615 městys
91 Nový Hrozenkov 2612 městys
92 Zbůch 2609
93 Opatovice nad Labem 2598
94 Dolní Dobrouč 2598 bývalý městys
95 Zastávka (okres Brno-venkov) 2573
96 Velké Losiny 2568
97 Strašice 2565 bývalý městys
98 Litvínovice 2553
99 Bohuňovice (okres Olomouc) 2549
100 Strančice 2524

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j k l m Mgr. Pavel Drahovzal: Znovuzavedení titulu městys a navrácení statusu města historickým městům. In: Veřejná správa 2006, č. 31, příloha, str. III-VIII, scan na webu města Ledvice Archivováno 10. 3. 2016 na Wayback Machine
  2. Úřední sdělení o povýšení na město: Vláda republiky Československé povýšila usnesením ze dne 26. dubna 1935 osadu Liběchov v politickém okrese Dubá na město. (K.č. 33.524/1935-7.).
  3. a b Historická města a městyse, Deník veřejné správy, 25. 7. 2006, OF 3/2006, posle podkladů SMO ČR
  4. a b Adam Furek: Určování obcí městy a městysi. In: Veřejná správa 2006, č. 31, příloha, str. I-III, 5 fotografií, scan na webu města Ledvice Archivováno 10. 3. 2016 na Wayback Machine
  5. Usnesení č. 5/6Z/2011 : Návrh na určení obce Chlumec městem, Zasedání Zastupitelstva obce Chlumec, 7. 9. 2011
  6. Rozhodnutí č. 6 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Dobřichovice městem, Miloslav Vlček, 26. září 2006
  7. Rozhodnutí předsedy PS č. 37 k stanovení obce Jesenice městem (17. července 2015)
  8. Rozhodnutí předsedy PS č. 62 k stanovení obce Větřní městem (19. ledna 2017)
  9. Rozhodnutí předsedy PS č. 15 k stanovení obce Veverská Bítýška městem (27. srpna 2018)
  10. Sněmovní tisk 987, novela zákona o obcích (obecní zřízení), vládní návrh 19. 5. 2005
  11. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online.