Postřelmov

obec v okrese Šumperk v Olomouckém kraji

Obec Postřelmov (německy Gross Heilendorf[2]) se nachází v okrese ŠumperkOlomouckém kraji. Žije zde přibližně 3 000[1] obyvatel. V obci Postřelmov vtéká řeka Desná do řeky Moravy.

Postřelmov
Postřelmov - pohřební kaple
Postřelmov - pohřební kaple
Znak obce PostřelmovVlajka obce Postřelmov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0715 540773
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíZábřeh
Okres (LAU 1)Šumperk (CZ0715)
Kraj (NUTS 3)Olomoucký (CZ071)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 983 (2021)[1]
Rozloha9,54 km²
Katastrální územíPostřelmov
Nadmořská výška284 m n. m.
PSČ789 69
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKomenského 193
78969 Postřelmov
obec@postrelmov.cz
StarostaJiří Pumprla
Oficiální web: www.postrelmov.cz
Postřelmov
Postřelmov
Další údaje
Kód části obce126179
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. Úřední název Postřelmov platí od roku 1893. Nejstarší částí dnešní vesnice je na jihozápadním okraji Kopec, osídlení je zde doloženo již v polovině 14. století. V roce 1592 byla na hřbitově u kostela postavena renesanční hrobka tehdejších majitelů sousedního chromečského statku rytířů Bukůvků z Bukůvky. Hrobka je dnes státem chráněnou památkou.

Postřelmov byl po roce 1848 největší čistě českou vesnicí na okrese, počet německého obyvatelstva zde nikdy nepřesáhl jedno procento. Pokrok, který začal postupně pronikat do zemědělství, si velmi rychle našel cestu i do Postřelmova. Zde byl již v roce 1863, jako vůbec jeden z prvních na severní Moravě, založen hospodářský spolek, který začal propagovat nové cesty v zemědělské výrobě.

V roce 1936 se podařilo olomouckému podnikateli Janu Wagnerovi založit akciovou společnost Elektrotechnické závody. Tento podnik však byl 27. prosince 1945 znárodněn a začleněn do národního podniku Moravskoslezské elektrotechnické závody (MEZ). Do začátku roku 1950 podléhal tento závod podnikovému ředitelství v Olomouci, ale potom bylo v Postřelmově zřízeno ředitelství samostatného národního podniku.

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Postřelmově.

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[3]

  • Kaple Nanebevzetí Panny Marie (v zahradě domu čp. 54) – barokní stavba z konce 18. století
  • Kaple svatého Prokopa – raně barokní kaple z roku 1696, ojedinělá svého druhu v oblasti
  • Pohřební kaple Bukůvků z Bukůvky – centrální renesanční z roku 1592 s cennými reliéfy a původní mříží
  • Socha sv. Jana Nepomuckého (na hřbitově) – z roku 1732, původně u železniční trati
  • Venkovská usedlost čp. 9 – vyhlášena památkou roku 2002[4]
  • Rolnická usedlost čp. 16 – statek z roku 1837 s pozdně empírovou fasádou členěnou maltovým štukem
  • Obytný dům čp. 94 – lidová architektura z roku 1799 s průčelím členěným maltovým štukem, mimo to:
    • stodůlka zv. rybárna – zděná hospodářská součást usedlosti

Není na seznamu kulturních památek:

GalerieEditovat

OsobnostiEditovat

  • Lubomír Doležel (1922–2017) - literární teoretik, lingvista; dětství a mládí do roku 1938 prožil v Postřelmově

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 574. 
  3. PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6. 
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-06]. Identifikátor záznamu 471905 : venkovská usedlost. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat