Marie Matějovská
Marie Matějovská[1] (16. února 1896 Příbram-Žežice[2] – 26. dubna 1980 Postřelmov) byla česká pedagožka, spisovatelka, píšící i slovensky, pseudonym M. Ryzecká.
| Marie Matějovská | |
|---|---|
| Narození | 16. února 1896 Příbram  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 26. dubna 1980 (ve věku 84 let) Postřelmov  Československo |
| Pseudonym | M. Ryzecká |
| Povolání | pedagožka |
| Národnost | česká |
| Rodiče | František Matějovský, Marie Matějovská-Kšandová |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis editovat
Rodiče Marie byli František Matějovský (1864/1865) rolník ze Žežic, matka Marie Matějovská-Kšandová (1870/1871), svatbu měli 13. 2. 1888.[3] Měla sedm sourozenců, mj. tři starší bratry: Aloise Matějovského (22. 3. 1889), Josefa Matějovského (19. 2. 1891) a Františka Matějovského (14. 4. 1893) a mladší sestru Josefu Matějovskou.
Marie Matějovská roku 1915 vystudovala učitelský ústav v Praze. Učila nejdříve v Čechách – v Jindřichovicích, Veckovicích, Týnci a v Klatovech. Roku 1923 byla vyslána do Bulharska, kde působila na slovenské škole v Gorni Mitropoliji. Po dvou letech se vrátila na Slovensko, kde učila v Bratislavě na cvičné škole u zdejšího učitelského ústavu. Roku 1937 byla pověřená správou nově založeného francouzského gymnázia v Bratislavě. Koncem roku 1938 byla donucena k odchodu ze Slovenska. Usadila se na Moravě, kde v Brně působila jako učitelka.[4] Zde vystoupila 5. 6. 1939 z církve katolické.[2]
Psala články o školské hygieně, sociologii dítěte a spolupráci školy s rodiči, črty ze života našich duševních vůdců. Byla mj. členkou Slovenské pedagogické společnosti, Odboru přátel literatury pro mládež. V Bratislavě bydlela na adrese Lazaretská 3.[1]
Dílo editovat
Spisy editovat
- Milan Rastislav Štefánik – slovensky. Praha: Melantrich, 1922
- Korene našej národnej výchovy: [príspevky k občianskej výchove v ľudovej škole] – Maria a František Matějovský. Praha: Státné nakladateľstvo, 1929
- K tatíčkovi Masarykovi na Bystričku, na Hrad a do Lán – Praha; Bratislava: Štátne nakladateľstvo, 1936
- Potměšilý škůdce budování socialismu v naší vlasti – Marie Matějovská; Jaroslav Němec. Brno: Československý Červený kříž, 1951
Jiné editovat
- President Dr Edvard Beneš – upravila Marie Matějovská. Brno: Pokorný a spol., 1945
- Sborník z II. konference okresních důvěrníků Dorostu ČSČK ze země Moravskoslezské a krajských důvěrníků Dorostu ČSČK z celé ČSR v Dolní Rožínce ve dnech 3. července 1947–12. července 1947 – sestavila redakční rada za řízení M. Matějovské. Brno: Dorostový odbor divise ČSČK, 1947
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 232.
- ↑ a b Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2020-08-26]. Dostupné online.
- ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2020-08-26]. Dostupné online.
- ↑ Marie Matějovská životopis | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2020-08-26]. Dostupné online.
Literatura editovat
- Ročenka Spolku Slovákov z Bulharska – ... Ján Botík: Mária Matějovská (1896–1980), s. 94–98. Bratislava: Spolok Slovákov z Bulharska, 1993
Externí odkazy editovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marie Matějovská
- Matrika narozených: Alois Matějovský
- Matrika narozených: Josef Matějovský
- Matrika narozených: František Matějovský
