Moravská Nová Ves
Moravská Nová Ves (do roku 1911 Nová Ves, německy Mährisch Neudorf) je městys v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Leží jedenáct kilometrů severovýchodně od Břeclavi. Žije zde přibližně 2 600[1] obyvatel.
Moravská Nová Ves | |
---|---|
![]() Kavárna a socha TGM na hlavní křižovatce | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městys |
Pověřená obec | Břeclav |
Obec s rozšířenou působností | Břeclav (správní obvod) |
Okres | Břeclav |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava + Slovensko |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 48°48′11″ s. š., 17°0′49″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 630 (2024)[1] |
Rozloha | 23,41 km²[2] |
Katastrální území | Moravská Nová Ves |
Nadmořská výška | 190 m n. m. |
PSČ | 691 55 |
Počet domů | 972 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa úřadu městyse | náměstí Republiky 107 691 55 Moravská Nová Ves starosta@mnves.cz |
Starostka | Bc. Zuzana Jandáková |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Moravská Nová Ves | |
Další údaje | |
Kód obce | 584665 |
Kód části obce | 98795 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
editovatVesnice byla založena pod jménem Waltersdorf ("Waltrova ves"). V době předhusitské několikrát zpustla a byla opět obnovena, při poslední obnově dostala jméno Nová ves (poprvé doloženo 1384), v německých textech Neudorf. V roce 1915 byl dán přívlastek Moravská (Mährisch) na rozlišení od blízké Charvátské Nové Vsi a Ostrožské Nové Vsi (přívlastek byl dán podle země Moravy, nikoli řeky Moravy). Alois Vojtěch Šembera v roce 1881 vytvořil pro Moravskou Novou ves nové jméno Metudov podle toho, že její zakladatel, velehradský klášter, byl předpokládaným sídlem (arci)biskupa Metoděje.[4]
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1265. Byla v majetku cisterciáckého velehradského kláštera. Roku 1317 ji cisterciáci prodali za 50 hřiven Otovi de Parcz. Ve 2. polovině 16. století zde bylo rozšířeno novokřtěnectví. V roce 1807 se obec stala městysem.[5]
V červenci 1997 došlo k úpravě státní hranice se Slovenskem, 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[6]
Dne 24. června 2021 se obcí prohnalo tornádo s extrémní bouří, jež poškodilo stovky domů v obci,[7] z nich přes dvě desítky jich bylo určeno k demolici.[8] Zničena byla též střecha a část věže kostela svatého Jakuba Staršího.
Obyvatelstvo
editovatRok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1 887 | 2 099 | 2 277 | 2 397 | 2 697 | 2 883 | 2 914 | 2 953 | 3 043 | 2 774 | 2 650 | 2 557 | 2 528 | 2 514 | 2 495 |
Počet domů | 393 | 430 | 458 | 474 | 531 | 557 | 681 | 794 | 775 | 780 | 775 | 904 | 914 | 962 | 972 |
Symboly městyse
editovatZnak a vlajka byly městysi uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. dubna 1999.[11]
Pamětihodnosti
editovat- Kostel sv. Jakuba Staršího byl postaven v roce 1773 na místě staršího gotického kostela stejného zasvěcení, který byl zbořen o tři roky dříve. Stavbu z větší části hradil majitel břeclavského panství Josef Václav z Lichtenštejna. Hlavní oltář Jakuba staršího pochází z roku 1780. Roku 1785 byly pořízeny dva boční oltáře – Neposkvrněného početí Panny Marie s postranními sochami sv. Rozálie a sv. Barbory a oltář sv. Josefa se sochami sv. Vendelína a sv. Izidora jako patrony zemědělců. Křtitelnice je se sousoším křtu Páně a sv. Jana Křtitele, na kazatelně je zase vyobrazeno Desatero s andělem, který troubí k Poslednímu soudu. Kostel vysvětil brněnský biskup Vincenc Josef ze Schrattenbachu 2. května 1807. V roce 1894 byla pořízena křížová cesta.[12] Kostel v roce 2021 výrazně poničilo tornádo.
- Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1740[13]
- Sousoší svaté Anny
Osobnosti
editovat- Jakub Hluchý (1894–1958), československý důstojník a protifašistický bojovník
- Antonín Salajka (1901–1975), katolický kněz a teolog, slavista, vysokoškolský pedagog
Turistické zajímavosti
editovat- Dvě uličky s vinnými sklepy: Výmol a Zátiší
- Městysem procházejí cyklostezky Vinař
Římský lev
editovatV roce 1889 našel místní rolník Pavel Filipovič při zakládání vinohradu na nejvyšším místě obce kamennou sochu lva. Nacházela se asi 70 cm pod povrchem a byla starořímského původu. Vznikla nejpozději ve 3. století z bílého vápence. Je dlouhá 112 cm, vysoká 64 cm a široká 35 cm. Pololežící lev svírá v přední tlapě kořist. 70 let byla socha umístěna na dvoře rodinné usedlosti. V červnu 1955 byla zapůjčena k výzkumu na Slovanské hradiště Mikulčice.[16]
Galerie
editovat-
Kostel svatého Jakuba Staršího
-
Úřad městyse
-
Vinné sklepy
-
Železniční stanice
Následky tornáda
editovatV roce 2021 postihla městys přírodní katastrofa, když se jeho částí prohnalo tornádo.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 684–685.
- ↑ Novoveští slaví dvě stě let městysu. Břeclavský deník.cz [online]. 2007-04-30 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
- ↑ Hrozivá apokalypsa. Jižní Moravu zasáhlo zřejmě tornádo, zničilo obec Hrušky. iDNES.cz [online]. 2021-06-24 [cit. 2021-06-24]. Dostupné online.
- ↑ ONLINE: K demolici je na jižní Moravě po bouřkách a tornádu určeno 150 domů. Číslo nemusí být konečné. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-06-30]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Moravská Nová Ves [online]. 1999-04-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Farnost v Moravské Nové Vsi [online]. Městys Moravská Nová Ves [cit. 2017-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-03.
- ↑ ŠUPÁLEK, Michal. Barokní socha svatého je jako nová. Břeclavský deník.cz [online]. 2010-12-17 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Vinařská stezka Podluží. www.stezky.cz [online]. [cit. 2019-06-12]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b http://reklama-grafik.cz/useruploads/files/brozura_moravska.pdf[nedostupný zdroj]
- ↑ SOLAŘÍKOVÁ, Ivana. Nález ztraceného lva. Socha dokazuje, že víno na Moravu přinesli Římané. iDNES.cz [online]. 2016-12-29 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.
Literatura
editovat- VÍŠKOVÁ, Eva. Z historie a současnosti vinařství v Moravské Nové Vsi. Brno, 2010 [cit. 2017-01-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. Dostupné online.
Související články
editovat- Římskokatolická farnost Moravská Nová Ves
- Fratava – odrůda vinné révy vyšlechtěná v Moravské Nové Vsi
- Cabernet Moravia – odrůda vinné révy vyšlechtěná v Moravské Nové Vsi
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Moravská Nová Ves na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Ves v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Moravská Nová Ves v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)