Wikipedie

Ořechov (okres Brno-venkov)

obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji

Ořechov (německy Groß Urhau) je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji, 11 km jihozápadně od Brna, na okraji Bobravské vrchoviny. Žije zde přibližně 2 900[1] obyvatel, obec v roce 2016 čítala 32 ulic.

Ořechov
Kostel Všech svatých
Kostel Všech svatých
Znak obce OřechovVlajka obce Ořechov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŠlapanice
Obec s rozšířenou působnostíŠlapanice
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°6′40″ s. š., 16°31′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 861 (2023)[1]
Rozloha19,68 km²[2]
Katastrální územíOřechov
Nadmořská výška302 m n. m.
PSČ664 44
Počet domů787 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduZahradní 216/1
664 44 Ořechov u Brna
obec@orechovubrna.cz
StarostaTomáš Dudík
Oficiální web: www.orechovubrna.cz
Ořechov
Ořechov
Další údaje
Kód obce583561
Kód části obce112615
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedná se o vinařskou obec ve Znojemské vinařské podoblasti (viniční tratě Za Žlebama, Na Skalkách, Křiby, Záhumenice).

Název editovat

Nehledě na tvar Obucheri z falza ze 13. století hlásícího se k roku 1048 má nejstarší doložený zápis z roku 1237 podobu Ořechové a označoval místo porostlé ořeším. Od 14. století mají české doklady podobu Ořechov, která mohla vzniknout vlivem německého tvaru. Německé jméno (v nejstarších tvarech Ursichau, Ursechau) se vyvinulo z českého. V polovině 19. století se začal přidávat přívlastek Groß (česky Velký) podle jména sousedních Ořechoviček, jejichž německé jméno bylo Klein Urhau.[4]

Historie editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1234. První pečeť pochází z roku 1740 s nápisem „Peczet obeczni Welkeho Worzechoviho“.[5] Historie farnosti Všech svatých v Ořechově se datuje od roku 1317, kdy byl v Ořechově postaven první farní kostel v gotickém stylu.

Na konci druhé světové války proběhla v dubnu 1945 v okolí vesnice bitva u Ořechova mezi německými jednotkami a vojsky ze Sovětského svazu.[6] Bylo to v rámci bratislavsko-brněnské operace sovětských vojsk 2. ukrajinského frontu vedených maršálem Rodionem Malinovským. Bitva probíhala od 18. dubna do 24. dubna 1945 a skončila vítězstvím rudoarmějců a ústupem Němců směrem k Brnu. Při bitvě byla obec silně poškozena. Ze 640 obytných domů bylo 176 zničeno, kvůli tomu se z Ořechova vystěhovalo 823 obyvatel do prázdných domů po vysídlených Němcích a po Židech napříč Československem.[7]

Snahy o sloučení tří blízkých obcí se datují do období protektorátu, po válce vedly ke sloučení snahy o poválečnou obnovu sídel.[8] Dnešní obec Ořechov vznikla 12. září 1946 sloučením tří, do té doby samostatných obcí: východně položeného Ořechova (dříve též Velkého Ořechova, německy Groß Urhau), severně položených Ořechoviček a jihozápadně položených Tikovic. Části Ořechova byly posléze značeny římskými číslicemi: Ořechov I byl původní Ořechov, Ořechov II byly Ořechovičky a Ořechov III byly Tikovice.

V roce 1946 byla schválena stavba nové školy, v roce 1947 byl položen její základní kámen.[7] Někteří občané využili na obnovu svých sídel vládní příspěvky, započala také stavba silnice k Mělčanům.[9]

Po komunistickém převratu v roce 1948 změnily prokomunistické akční výbory uspořádání ořechovského místního národního výboru (MNV). V pozici předsedy MNV nahradil lidovce Jaromíra Smejkala pozdější ředitel školy Bořivoj Sec. Nová škola byla otevřena dne 31. října 1949.[7]

V Ořechově III bylo 20. června 1950 založeno jednotné zemědělské družstvo (JZD), v Ořechově I a II pak společné JZD vzniklo dne 8. srpna 1950. Většina ze zakládajících členů obou družstev nevlastnila téměř žádnou půdu, a tak byla družstevní zemědělská výroba v Ořechově menšinová. Obě JZD se v roce 1951 sloučila v jedno.[8] K roku 1954 měl soukromý sektor 6 407 slepic a v JZD bylo 204 slepic. Tyto disproporce a tlak na socializaci vesnic z vlády vedly k tomu, že v roce 1957 přijely do Ořechova milice, které všechny zemědělce donutily ke vstupu do JZD.[7] Kvůli potřebám nově rozrostlého JZD byla vypracována hospodářsko-technická úprava půdy, která se kvůli maximalizaci orné půdy vyznačovala spojováním menších polí ve velké hony.[7] Kvůli této úpravě z okolí obce zmizela zvěř a obec měla problémy s půdní erozí a záplavami. Tyto problémy se snaží obec od roku 2006 minimalizovat. Byly vytvořeny biokoridory, mokřady a obnoveny některé polní stezky.[10][11]

Ke sloučení všech tří katastrálních území Ořechova, Ořechoviček a Tikovic došlo v roce 1971.[12] Místní část Ořechovičky byla zrušena již v 50. letech 20. století, na konci roku 1982 došlo ke zrušení i místní části Tikovice.[13] Zástavba všech tří bývalých obcí je již dlouhou dobu zcela srostlá.

Vybavenost a popis obce editovat

Dopravní spojení do obce je zajištěno pěti cestami, z nichž jedna vede do Brna (Střelic), dále potom Modřic, Silůvek, Syrovic a Mělčan. Autobusovou přepravu zajišťuje linkami 501 a 510 IDS JMK na celkem sedmi zastávkách. Vzdělání zde zajišťuje mateřská, základní a základní umělecká škola, jsou zde celkem tři tělocvičny, šest hospod, zhruba 9 obchodů s potravinami, veterinář, lékárna, dva kostely a dva hřbitovy. Ořechov protíná Brněnská cyklotrasa a cyklotrasa č. 403. Severní hranici katastrálního území obce lemuje modrá turistická značka vedoucí údolím Bobravy.

Původní Ořechov se rozkládá na východě současné obce a zahrnuje ulice Kout, Kyselkova, Páralova, Pavlíkova, Příční, Sokolská, Syrovická, Ulička, a části ulic Brněnská, Ježkov, Komenského, Svadilov, Výstavní a Zahradní. V ulicích Ježkov a Svadilov je jeho zástavba srostlá se zástavbou sousedních Ořechoviček a v ulici Komenského se zástavbou sousedních Tikovic. Část hranice s Ořechovičkami prochází částí Brněnské ulice. Již zrušený katastr této části měl rozlohu 7,8973 km².

Na území původního Ořechova se nachází areál Army parku (bývalá raketová základna), areál zemědělského družstva, hřbitov, obecní úřad, pošta, 4 zastávky autobusu a orlovna. Ořechov protíná silnice II/152. Dále je zde situována mimo jiné pizzerie, cukrárna, kadeřnictví, několik obchodů s potravinami, fotbalový stadion, základní, mateřská a umělecká škola, knihovna a malé obecní muzeum. Na křižovatce ulic Sokolská, Kyselkova a Pavlíkova se nachází kostel Všech svatých.

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[14]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
1 932 2 081 2 317 2 365 2 657 2 672 2 704 2 208 2 350 2 444 2 474 2 353 2 353 2 440

Pamětihodnosti editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Ořechově (okres Brno-venkov).

Ořechov

Ořechovičky

  • kaple sv. Cyrila a Metoděje
  • kříž
  • památník T. G. Masaryka

Tikovice

Galerie editovat

  •  
    Boží muka
  •  
    Hřbitov Rudé armády
  •  
    Kaple sv. Peregrina
  •  
    Obecní úřad

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 189, 190.
  5. ↑ Symboly obce [online]. Orechovubrna.cz [cit. 2013-03-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ Historie [online]. Orechovubrna.cz [cit. 2013-03-11]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e POLEDŇA, Jiří; DOSTÁL, Miroslav; SCHILDBERGER, Vlastimil. Ořechovská kronika: Vydáno k 50. výročí sloučení obcí Ořechova, Ořechoviček a Tikovic. 1. vyd. [s.l.]: Ořechov, 1996. 
  8. ↑ a b ALEXOVÁ, Pavlína. Inventář archivního fondu MNV Ořechov 1945 – 1990 (1991) [online]. Brno, 2011 [cit. 2023-05-10]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/qnkfk/bakalarska_diplomova_prace.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav Pomocných věd historických a archivnictví. Vedoucí práce Jiřina Štouračová.
  9. ↑ Státní okresní archiv Brno-venkov se sídlem v Rajhradě, N-121 (Fond: Místní národní výbor Ořechov), inv. č. 499
  10. ↑ Revitalizace krajiny a hospodaření s vodou v Ořechově. www.adapterraawards.cz [online]. [cit. 2023-05-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ Ořechov slovem i obrazem. 1. vyd. [Brno]: F.R.Z. agency, 2021, ISBN 9788088131595.
  12. ↑ SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu. S. 147.  Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-05-22]. Dostupné online. 
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ořechov_(okres_Brno-venkov)&oldid=23119315“