Otevřít hlavní menu

Níkovice

část obce Hrejkovice v okrese Písek

Níkovice (německy Nikowitz) je vesnice, část obce Hrejkovice v okrese Písek. Nachází se asi 1,5 km na severovýchod od Hrejkovic. Je zde evidováno 51 adres.[1] V roce 2011 zde trvale žilo 91 obyvatel.[2]

Níkovice
Pomník padlým a usedlost
Pomník padlým a usedlost
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 91 (2011)
Domů 51 (2009)
Lokalita
PSČ 399 01
Obec Hrejkovice
Okres Písek
Historická země Čechy
Katastrální území Níkovice (2,79 km²)
Zeměpisné souřadnice
Níkovice
Níkovice
Další údaje
Kód části obce 104574
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Níkovice je také název katastrálního území o rozloze 2,79 km2.[3]

Obsah

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1488.[4] Vesnice se dříve jmenovala Ninkovice nebo Minkovice. Byla majetkem milevského kláštera a později do roku 1581 náležela ves k zvíkovskému panství Švamberků. V tomto roce prodal Kryštof ze Švamberka ves pánům z Hodějova a byla přičleněna k milevskému panství.[5]

Sbor dobrovolných hasičů byl založený roku 1899.[5]

PamátkyEditovat

  • Výklenková Buzkova kaple se nachází zhruba kilometr od vesnice směrem k samotě Budák. Je to pouhé torzo kaple.[6]
  • Kaple na návsi je zasvěcena Svaté Rodině a pochází z roku 1898. Obřad svěcení nové kaple proběhl 30. 5. 1898 za veliké účasti místních občanů, kteří se na stavbě kaple podíleli finanční spoluúčastí. Kaple byla rozhodnutím obce vystavena na oslavu padesátiletého jubilea panování císaře Františka Josefa I. Dříve na tomto místě stával pouze kříž.[7]
  • Proti kapli se nachází kamenný pomník padlým v obou světových válkách. Jsou zde uvedena jména a umístěny podobenky padlých. Pomník připomíná místní rodáky, letce Jiřího Mareše (1916–1941) a Jana Vlka, který padl na barikádách za druhé světové války. Na pomníku je tento nápis: PAMÁTKA PADLÝM VOJÍNŮM VE SVĚTOVÉ 1914 VÁLCE 1918 A BOJOVNÍKŮM PROTI NACISMU 1939–1945 JIŘÍ MAREŠ LETEC ZEMŘ. 17.VII. 1941 PŘI NÁLETU NAD NĚMECKEM JAN VLK ZEMŘ. 8.V. 1945 NA BARIKÁDÁCH V PRAZE
  • Kaple zvaná Hantákova se nachází severovýchodně od vesnice na vrchu Na Brdech.[8] Kaple je v současné době (2013) po celkové opravě a udržovaná.
  • V sousedství této kapličky se nachází seskupení žulových balvanů, které mají tvar skalních misek, s různými odtokovými žlábky. Kameny mají různou velikost ( délka až dva metry, šířka 0,8 metru ) a jsou různých tvarů. Podle mělkých prohlubní a tvarů kamene, který připomíná pohovku, byl odvozen i název Čertova kanapíčka.
  • Samota Budák se nachází nedaleko od Níkovic, východním směrem k silnici 102 z Kovářova do Milevska. Jméno samoty je údajně odvozeno od slova bouda. Za třicetileté války zde býval v nějakých boudách vojenský lazaret. Později lidé, kteří se zde usadili pojmenovali tuto samotu Budárna. Na samotě je rybník s názvem Pokoj. I tento název souvisí s třicetiletou válkou. Měla se zde střetnout vojska soupeřících stran, ale než došlo k bitvě, byla válka ukončena. Místní lidé z radosti nad koncem válečných útrap a na znamení toho, že bude pokoj, pojmenovali tento rybník. O zajímavé místní osobnosti z této samoty se zmiňuje sběratel národních písní Čeněk Holas. Václav Vácha pocházel z Něžovic, jeho otec tam byl ovčákem. Po chalupě se mu říkalo Budák. Byl lidovým zpěvákem, o kterém se zmiňuje Holas. Přispíval do Holasovy sbírky písní, zpíval o muzikách, po hotelech, po poutích, po zábavách. Předpověděl si prý svou vlastní smrt. Zemřel roku 1918.
  • Směrem k samotě Budák, se na okraji lesa, v ohrádce nalézá drobný kříž rodiny Němečkovy. Na zdobném obdélníkovém štítku kříže je uvedený nápis: „Na památku Františka NĚMEČKA rolník z Níkovic Raněn na Srbském bojišti a zemřel v Segedině v Uhrách 14/10 1914 stár 27 let. Budiž ti cizí země lehkou drahý manželi a tatíčku náš.“ Na masivním kamenném podstavci je umístěna poškozená oválná podobenka. Pata a horní část kříž je zdobena rostlinnými motivy. Nad podstavcem se nalézají dvě sochy světců.
  • U stejné cesty se v poli nachází torzo kříže. Zachovaný je pouze kamenný podstavec s deskou, na které jsou vyobrazeni tři andělíčkové.

PověstEditovat

Pověst se vztahuje ke kamenům v místním lesíku, k Čertovým kanapíčkům. Podle pověstí, tady skutečně odpočíval čert po namáhavé práci, navzdory tvrzení, že čert nikdy nespí.

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 190. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 226. 
  5. a b KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 102. 
  6. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 56. 
  7. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 93. 
  8. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 94. 

Externí odkazyEditovat