Velkomoravské vojenství
Moravská armáda byla armáda Moravského knížectví a Velkomoravské říše asi mezi roky 830 a 1055 (úplné včlenění do vojsk Českého knížectví[1]).
| Moravská armáda | |
|---|---|
| Založeno | asi 830 |
| Rozpuštěno | asi 1055 (úplné včlenění do vojsk Českého knížectví) |
| Úloha | obrana státu |
| Stav | |
| Aktivních vojáků | 10 000 až 15 000 |
Vznik editovat
Ozbrojené síly na Moravě se formovaly spolu s formováním moravského státu. Již roku 833 je připomínán první vojenský zásah moravského vojska – kníže Mojmír I. vyhnal knížete Pribinu z Nitry[2] a připojil vojensky slabší Nitranské knížectví k Moravskému knížectví, čímž vznikla Velkomoravská říše.
Moravská armáda v průběhu existence Velké Moravy a Moravského knížectví editovat
Roku 846 král Ludvík II. Němec vojensky zasáhl v moravském státu a dosadil na moravský trůn knížete Rastislava, Mojmírova synovce. Ludvík od něj očekával poslušnost, ale Rostislav si dělal vlastní politiku. Východofranská říše se ocitla s Moravou ve válečném stavu. Dle písemných pramenů roku 855 moravská vojska poráží franská vojska a ještě je dlouho pronásledují.[2] Rostislav nad franskými vojsky zvítězí i roku 864. Složí jenom formální přísahu nenarušující moravskou nezávislost. V té době měla podle dnešních výzkumů kolem 14 000 – 24 000 vojáků.[1]
Roku 871 byl zajat kníže Svatopluk a moravský stát vojensky obsazen. Moravu spravovali markrabata Vilém a Engilšalk. To vedlo k povstání moravského lidu, které bylo vedené Slavomírem, knězem z rodu Mojmírovců. Proti povstalcům poslal Karloman, bavorský vévoda, vojsko, které vedl zajatý Svatopluk. Ten se však spojil s Moravany a franské vojsko bylo poraženo.[2] V těchto letech byla moravskými spojenci česká knížata. Později znovu Karloman zaútočil na moravský stát, ale prohrál. Zaútočil i na Čechy, zde v bitvě u Vltavy , kterou vedlo 5 českých knížat, vyhrál. Nicméně Čechové se uchýlili do svých hradišť, na která si Frankové netroufli.
Za knížete Svatopluka moravská armáda dosáhla pravděpodobně dle dnešních výzkumů kolem 50 000 vojáků.[1] Svatopluk vedl zpočátku válku s Východofranskou říší, která skončila smírem. Po uzavření míru Svatopluk prováděl vojenské výboje, díky kterým si říši rozšířil až do oblastí Panonie, Potisí, Slezska, Vislanska, Lužice a získal i nějaká území na Východní marce. Pokřtění Bořivoje na Moravě vyvolalo v Čechách povstání, které podle Kristiánovy legendy vedl kníže Strojmír. Na potlačení povstání se podílelo moravské vojsko.[3] Po smrti knížete Bořivoje se Svatopluk stal knížetem českým. Nárok na tento trůn mu potvrdil i východofranský král Arnulf.[2]
Po smrti Svatopluka říše zeslábla, v Čechách se stal knížetem Spytihněv I., odtrhla se Lužice a Slezsko. Moravané povolili velmi oslabeným Maďarům usídlit se pod jejich ochranou do Panonie. Po obnovení míru roku 900 s Franky Maďaři v roce 902 napadli moravský stát, ale byli poraženi.[1] Maďaři prohráli i roku 906. Roku 920 dle několika zpráv Maďaři obsazují pohraniční oblasti oslabeného moravského státu (snad Nitransko).
Dle Havlíka možná teprve s těmito dobami souvisí útěk posledních členů mojmírovské dynastie do Bavorska a úmrtí arcibiskupa Jana.[1] Na Moravě však dál předpokládá politicko-vojenskou správu (roku 949 zmíněn vládce Moravy).
Moravská vojska začínají sílit ke konci desátého století. Dokladem může být respektování moravských hranic Bavory (Pasovská diecéze nesměla spravovat pozemky za moravskou hranicí).[1] Tato hranice, jak je zřejmé z několika dokladů vedla mezi Stockerau a Wagramem.[1]
Asi roku 1002 obsazují Moravu vojenské posádky Boleslava Chrabrého. Nejde však zcela o okupaci, Poláci se zde rozmisťují jako moravští spojenci.[4] Morava vystupuje vojensky i politicky samostatně a stále zde existuje biskupství, které podle Kosmovy kroniky spravuje biskup Vracen.[1][2] Moravané na jejich straně bojují do roku 1018 proti Svaté říši římské. V rámci těchto bojů roku 1015 úspěšně napadají Východní marku a roku 1017 zničili velkou část bavorského vojska. I přes všechny snahy česko-římské koalice je Sv. říše římská poražena a roku 1018 je uzavřen Budyšínský mír.
Asi roku 1030 byla Morava dobyta synem českého knížete Oldřicha Břetislavem I. a moravsko-polské posádky jsou vypuzeny.[1] Dle Havlíka je na základě zpráv z Kosmovy kroniky možné, že Poláci mohli znelíbit samotným Moravanům.[1] To se mu částečně podařilo, když porazil Uhry a připojil k Moravě území, které sahalo až k Ostřihomi. Ti v synovi českého knížete Oldřicha Břetislavovi hledali nového vládce. Neuvažovali však o spojení s českým knížectvím. Břetislav Moravě od roku 1030 vládl samostatně na českém knížeti a uvažoval o znovu-dobytí území bývalého velkomoravského státu.[1] Po smrti otce se orientoval na Čechy a Moravu si ponechal ve své vládě. Nárok na dvě země – Čechy a Moravu – mu na sněmu v Mohuči roku 1041 přiznal římský král a císař Jindřich III. poté, co přísahal poslušnost Svaté říši římské.[1] Roku 1054, kdy byla Morava definitivně rozdělena na úděly a začleněna pod České knížectví, se moravská vojska stala součástí vojsk českého státu. O rok později bylo knížetem Spytihněvem II. povražděno 300 moravských předáků a nahradil je svými družiníky. Tím definitivně zničil poslední zbytky bývalé Velkomoravské říše.[2]
Války a konflikty s účastí moravské armády editovat
Války, kterých se moravská vojska účastnila editovat
| Konflikt | Výsledek a vítězná strana | Období | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Vyhnání Pribiny z Nitry | Moravské knížectví | 833 | |
| Dosazení Rostislava | Východofranská říše | ||
| Fransko-moravské války (855–864) | Východofranská říše | 855–864 | |
| Druhé fransko-české války | Východofranská říše | 869 | |
| Fransko-moravské války | smír | 882–884 | |
| Moravsko-franské války (871–874) | povstání moravského lidu vedené Slavomírem, vítězství Velkomoravské říše a Českého knížectví | 871–874 | |
| Povstání v Čechách vedené knížetem Strojmírem | potlačení povstání Velkomoravskou říší a dosazení Bořivoje na český trůn | 883–885 | |
| Svatoplukovy výboje | Velkomoravská říše | 884–894 | |
| Maďarský vpád do Evropy | Velkomoravská říše (902–906) | 902–906, 920 | Moravané byli původně spojenci Maďarů. Po uzavření míru s Franky je dvakrát Maďaři
napadli a Moravané je vždy porazili. Až roku 920 Uhři obsazují pohraničí říše (asi Nitransko). |
| Konflikt Boleslava Chrabrého a Svaté říše římské | Moravské knížectví | 1002–1018 |
Bitvy, kterých se moravská vojska účastnila editovat
| Bitva | Strany | Vítězná strana a územní změny | Datum |
|---|---|---|---|
| Bitva u Ráby | Velkomoravská říše | Velkomoravská říše ovládla celou Panonií | 884 |
Reference editovat
- ↑ a b c d e f g h i j k l HAVLÍK, Lubomír Emil. Kronika dějin Velké Moravy. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-8561-706-1.
- ↑ a b c d e f Prameny k dějinám Velké Moravy. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-87773-36-9.
- ↑ Dějiny zemí Koruny České. [s.l.]: [s.n.], 1993. ISBN 80-7185-005-5.
- ↑ HOSKOVEC, Michal. Vývoj moravské státoprávní identity [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné online.