Maďarské velkoknížectví
Maďarské velkoknížectví (maďarsky Magyar Nagyfejedelemség), někdy také Uherské knížectví nebo (dle rozlohy) „Uherská říše“ apod., jsou historická označení pro nejraněji doložený uherský stát ve středověku, založený někdy mezi lety 895 a 896 jako kmenový svaz sjednocující původně kočovný lid Maďarů, kteří přešli z polo-kočovného způsobu života postupně na život usedlý.
| Maďarské velkoknížectví Magyar Nagyfejedelemség
| |||||||||
geografie
| |||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
národnostní složení:
|
|||||||||
| státní útvar | |||||||||
vznik:
|
|||||||||
zánik:
|
1000 – korunovace Štěpána I.
| ||||||||
| státní útvary a území | |||||||||
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg){kind=small}
V čele velkoknížectví ve skutečnosti nestál velký kníže (pojem slovanského původu – кънѧꙃь, kňaz), nýbrž ve formě diarchie se o moc dělili dva muži, tj. kende či kündü (tj. sakrální král či kníže) s gyula (vojevůdcem). Kdo z nich disponoval větší mocí nebo důležitějším postavením je předmětem dohadů. Jisté je jen to, že vládnoucí titul (dle některých pramenů kníže nebo dokonce chán) byl patrně převzat od Chazarů, odvozením od titulu kagana. V průběhu 10. století jsou původní pohanská náboženství nahrazena křesťanstvím a maďarská kmenová konfederace se postupně mění a konsoliduje v křesťanské království západoevropského typu. Tím se de iure stává v roce 1000, kdy se kníže Vajk, pokřtěný již jako Štěpán, nechává korunovat na uherského krále Štěpána I.
Historie editovat
Vznik Uher 896–1000 editovat
Vznik Uher je spojen s příchodem Maďarů do Panonie a Podunají. Kočovné kmeny přišly do této oblasti pod vedením Arpáda, kterého si sedm maďarských vojvodů v roce 890 zvolilo za svého panovníka.
Vláda Arpáda editovat
Maďarské kočovné kmeny nalezly v nových sídlech vyspělejší kulturu rolníků pod ochranou Velké Moravy a vedly výbojné války proti sousedům. V roce 896 se stal Arpád vládcem kmenů a pod Arpádovým velením snad v roce 902 nebo 903 porazil vojsko Velké Moravy, v roce 906 byl poražen bavorskými vojsky a velkomoravským knížetem Mojmírem II. Posílení své pozice se Arpád dočkal díky Frankům, kteří pozvali na jednání a zabili maďarské velmože. Arpád vedl válku proti Bavorům, které v roce 907 poráží u Brezalausburgu (dnešní Bratislava). Protože se nezachovaly prameny o zapojení vojsk Velké Moravy, s datem 907 je již spojen rozpad Velké Moravy a slovanská knížata se podřizují ve výbojných bitvách Maďarům. Nastává usídlování Maďarů v Podunajské nížině a přebírání kultury a způsobů obrábění půdy od vyspělejších slovanských sousedů.
Následovníci Arpádovi editovat
Arpádovi následníci pokračují ve výbojích, které směrem na západ zastavuje až bitva na Lechu v roce 955. Maďaři poté přecházejí k usedlému způsobu života a Arpádovci pomalu upevňují po vzoru evropských mocností svou svrchovanou moc a pevně se ujímají vlády. Přijímají křesťanství za své náboženství a od dob prvního uherského krále sv. Štěpána ho také horlivě šíří po celé zemi. Původní převážně slovanské obyvatelstvo bylo nuceno asimilovat a přijmout nadvládu uherského krále. Jak na jihu v oblasti Blatnohradu a Panonie na západě, tak i na severu v oblasti Nitrianskeho knížectví převzali od místních obyvatel část zemědělství, řemesla a z počátku i způsob státní správy.
Odkazy editovat
Související články editovat
Literatura editovat
- MADGEARU, Alexandru, 2008. The Mission of Hierotheos: Location and Significance. Byzantinoslavica. S. 119-138. Dostupné online. (anglicky)
- MADGEARU, Alexandru, 2017. Further Considerations on Hierotheos’ Mission to the Magyars. Acta Musei Napocensis. S. 1-16. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
- (česky) Dějiny Uherska