Ludvík II. Němec

východofranský král (843–876)

Ludvík II. Němec (kolem 80528. srpna 876) byl první východofranský král z rodu Karlovců vládnoucí v letech 843876.

Ludvík II. Němec
Východofranský král, bavorský vévoda
Portrét
Východofranský král
Období843876
Předchůdce
NástupceKarloman Východofranský
Bavorský vévoda
Období829865
PředchůdceLudvík I. Pobožný
NástupceKarloman Východofranský

Narození 806
Úmrtí 28. srpna 876 (ve věku 69–70 let)
Frankfurt nad Mohanem
Pohřben Opatství Lorsch
Manželka Hemma z Altdorfu (od 827)
Potomci Karloman Východofranský
Irmgarda z Buchau
Ludvík III. Mladý
Karel III. Tlustý
Berta Východofranská
Hildegarda Východofranská
Gisela Východofranská
Otec Ludvík I. Pobožný
Matka Ermengarda z Hesbaye
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boje o trůn a verdunská smlouvaEditovat

 
Rozdělení franské říše 843

Ludvík byl třetím synem císaře říše římské Ludvíka I. Pobožného, který mu svým nástupnickým řádem zvaným Ordinatio imperii roku 817 vymezil jako úděl vládu v Bavorsku. Roku 829 však císař vlastní ustanovení porušil ve prospěch nejmladšího syna Karla zvaného Holý, který se narodil teprve roku 823. V nastalých sporech stál Ludvík nejprve s bratrem Pipinem na straně otce proti nejstaršímu bratrovi Lotharovi. Když však Pipin roku 838 zemřel, začal také on bojovat proti císaři a po jeho smrti v roce 840 se společně s Karlem Holým postavil proti nárokům Lothara I. na svrchovanou vládu nad celým franským královstvím. Roku 842 uzavřeli Ludvík s Karlem tzv. Štrasburské přísahy a o rok později dosáhli smlouvou ve Verdunu rozdělení říše na tři části, v nichž měli bratři vládnout jako tři rovnoprávní panovníci. Lotharovi byl sice zachován císařský titul, ovšem bez svrchovanosti nad bratry.

První král východofranské říšeEditovat

 
Západní Evropa roku 870

Po roce 843 se Ludvík II. Němec ve východní části říše zcela osamostatnil a stal se zakladatelem východofranské říše (v latinských pramenech Francia orientalis). Na západě rozšířil její území o východní Lotharingii, kterou si po smrti jejího vládce Lotharova syna Lothara II. († 869) rozdělili s bratrem Karlem Holým roku 870 smlouvou v Meersenu (ribemontskou smlouvou 880 připadla Lotharingie k východofranské řiši celá).

Na východě podnikal četné expanze. Bojoval s Polabskými Slovany a Srby, Čechy i Bulhary. Jeho vojska napadala území moravské říše. Roku 846 pomohl k vládě moravskému knížeti Rostislavovi, který se poté pokusil z franského vlivu vymanit. Přes četné další výpravy se Ludvíkovi nepodařilo podřídit si Moravu natrvalo. Roku 876 uzavřel mír s knížetem Svatoplukem ve Forchheimu a uznal nezávislost jeho státu na východofranské říši.

PotomciEditovat

 
Ludvík Němec se svými syny (Grandes Chroniques de France)

V roce 827 se Ludvík II. oženil s Hemmou, sestrou otcovy druhé manželky Judity Bavorské. Hemma mu porodila sedm dětí, z toho čtyři dcery a tři syny.

Dívky strávily svůj život v klášteře jako jeptišky a synové vládli společně Východofranské říši. Největšího mocenského úspěchu dosáhl Karel, který byl nejen východofranským králem, ale také od roku 879 králem italským, od 881 korunovaným císařem římským jako Karel III. a nakonec po smrti krále Karlomana II. v roce 884 západofranským králem. Tak se mu podařilo, byť jen formálně a na velmi krátkou dobu, naposledy sjednotit Franskou říši.

Dynastie východních Karlovců vymřela roku 911 Ludvíkem IV. zvaným Dítě (potomek Arnulfa Korutanského, Karlomanova nemanželského syna).

 
Pečeť Ludvíka II. Němce

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Ludvík I.
  Bavorský vévoda
829865
  Nástupce:
Karloman