Modlíkov (Nadějkov)

část obce Nadějkov v okrese Tábor

Modlíkov (německy Modlikau) je malá vesnice, část obce Nadějkov v okrese Tábor. Nachází se asi 2,5 km na jihozápad od Nadějkova. Je zde evidováno 9 adres.[1] V roce 2011 zde trvale žilo 28 obyvatel.[2]

Modlíkov
Stavení ve vesnici
Stavení ve vesnici
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 28 (2011)
Domů 9 (2009)
Lokalita
PSČ 398 52
Obec Nadějkov
Okres Tábor
Historická země Čechy
Katastrální území Modlíkov (0,89 km²)
Zeměpisné souřadnice
Modlíkov
Modlíkov
Další údaje
Kód části obce 120448
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Modlíkov je také název katastrálního území o rozloze 0,89 km2.[3]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1394.[4]

Prvním doloženým majitelem byl Matyáš Luknas z Měšetic u Sedlce na počátku 15. století. Z nálezů řídícího nadějkovského učitele Františka Fikkera a z nálezů, které byly v roce 1893 objeveny mezi usedlostmi čp. 9 a čp. 3, se usuzuje, že zde bývalo panské sídlo okolo 13.14. století

Mlýn Micáskov se nachází u potoka Cedronu u silnice na Milevsko. Mlýn byl postavený v roce 1620 Petrem Mýčaskem. V provozu byl do roku 1951.

U Hromadovského mlýna bývala v 16. století krčma a později v 19. století i dnes již zaniklá pila.

Památky v obciEditovat

  • Skalní kaple z roku 1927 se nachází u komunikace do vsi ve směru MilevskoNadějkov.
  • Přímo ve vesnici na soukromém pozemku se nalézá zdobný kříž na vysokém kamenném podstavci. Je reliéfně zdobený motivem kalicha.
  • Kamenný kříž s datací 1899 na podstavci se nachází u odbočky do vesnice.

PověstiEditovat

První pověst se vztahuje k místní skalní kapličce. Místní rodák Štěpán Dvořák z čp. 3 od mala toužil být knězem, ale protože se nedostal do semináře, po vyplacení svého podílu z chalupy se rozhodl si splnit další sen. Navštívil poutní místo v Lurdech. V cizině onemocněl, jeho šance na uzdravení nebyly velké. Učinil slib, že pokud se uzdraví, nechá zbudovat kapli, jakou viděl v Lurdech při svém putování. Když se uzdravil, svůj slib splni. Kaple byla postavená na místě, kde se před lety (13. 2. 1861) udál zázrak. Tehdy se při pohřbu matky devíti dětí z nedalekého mlýna ukázala zvláštní sluneční záře, která byla vykládaná jako znamení Lurdského zázraku, ke kterému došlo před třemi roky v ten den. Kaple byla vysvěcená roku 1927.

Socha Panny Marie, která je v kapli, je pouze sádrová replika. Původní dřevěná socha Panny Marie z Mariazell, kterou vyřezal italský mistr, byla ukradená. Stejný osud postihl i další dvě sochy.

Druhá pověst se vztahuje k mlýnu Micáskov. V dřívějších dobách zde žila lakotná chalupnice, která i když byla celkem bohatá, toužila mít víc peněz. Když jednou o půlnoci se u ní objevil čert a sliboval, že bude nesmírně bohatá, pokud mu upíše duši. Bohatství si měla užívat po dobu čtyřiceti let, pak půjde do pekla. Chalupnice podepsala. Domluvená doba uběhla, čert se dostavil, ale jí se do pekla nechtělo. Vymluvila se, že pokud jí čert do kohoutího kokrhání přinese kámen z jeruzalémského kostela, půjde bez okolků. Čert odletěl. Kámen přinesl k Micáskovu, když kohouti kokrhali. Vzteky hodil kamenem a chtěl se vypořádat s chalupnicí. Ta ale nelenila a hodila na zem růženec, on zakopl a upadl přes kámen. Dodnes je v tom kameni vytlačený otisk jeho těla. Kámen, který přinesl, se údajně nachází po pravé straně u Lurdské kapličky a má jinou strukturu než ostatní. Kámen s čertovým otiskem je mezi mlýnským náhonem a silnicí.

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 214. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 262. 

Externí odkazyEditovat