Colt Mk 12

Colt Mk 12
	Ústí hlavně kanónu Mk 12 u A-4K Skyhawk RNZAF
Typ	letecký autokanón
Místo původu	Spojené státy americké
Historie služby
Ve službě	od 50. let 20. století
Používána	Námořnictvo Spojených států amerických; Námořní pěchota Spojených států amerických (USMC Aviation); Aéronavale; Argentinské letectvo; Brazilské námořní letectvo; Fleet Air Arm (Royal Australian Navy) a další
Války	válka ve Vietnamu; válka Jom Kippur; válka o Falklandy; válka v Zálivu
Historie výroby
Konstruktér	Colt
Výrobce	Colt’s Manufacturing Company
Základní údaje
Hmotnost	46 kg
Typ náboje	20 × 110 mm USN
Ráže	20 mm
Princip střelby	odběr spalných plynů
Kadence	1 000 ran/min
Úsťová rychlost	1 010 m/s
Zásobování municí	kovový nábojový pás

Colt Mk 12 je automatický kanón ráže 20 milimetrů, který byl široce používán Námořnictvem Spojených států v období po druhé světové válce.

Vývoj

Mk 12 vznikl dalším vývojem z kanónu Hispano-Suiza HS.404, jenž byl používán na francouzských, britských a některých amerických stíhacích letounech během druhé světové války. Mk 12 používal lehčí projektil s větší nábojnicí pro dosažení lepší úsťové rychlosti a vyšší kadence palby za cenu nižší ničivé síly. Do služby u amerického námořnictva a námořní pěchoty vstoupil v polovině 50. let a nahradil zde starší kanón M3.

Ve službě se Mk 12 ukázal jako méně než uspokojivý. Ačkoli úsťová rychlost a kadence střelby byly přijatelné, byl nepřesný a často nespolehlivý. Zejména piloti strojů F-8 Crusader nad Severním Vietnamem instalaci děla oceňovali, ale zádržky a zastavování palby byly běžné, zejména po ostrých bojových manévrech.

Přesto byl Mk 12 standardním kanónem amerických námořních stíhaček a útočných letounů s hlavňovou výzbrojí od počátku 50. do počátku 70. let 20. století, včetně typů F4D Skyray, F3H Demon, A-4 Skyhawk, F8U Crusader, F-11 Tiger a také raných námořních verzí LTV A-7 Corsair II.

Zahraniční uživatelé strojů A-4 Skyhawk, F-8 Crusader a A-7 Corsair II s nimi také používali kanón Mk 12, byly to: Argentina, Austrálie, Brazílie, Francie, Kuvajt, Malajsie, Nový Zéland, Filipíny a Portugalsko. Výjimky představovaly Izrael a Singapur: Izraelské vojenské letectvo u svých Skyhawků nahradilo kanón Mk 12 francouzským 30mm revolverovým kanónem typu DEFA,^{[p 1]} zatímco Letectvo Singapurské republiky své A-4 vybavilo britským 30mm kanónem ADEN, také revolverové konstrukce. Indonésie později zakoupila některé použité A-4 z Izraele.

K roku 2013 se kanón Mk 12 stále používal ve Skyhawcích argentinského letectva a brazilského námořnictva.

Varianty

Mk 12 Mod 0: základní provedení, určené pro pevnou lafetaci
Mk 12 Mod 1: verze s kratší hlavní, určená pro lafetaci ve střeleckých věžích^[1]

Letadla užívající kanón Mk 12

Douglas A-4 Skyhawk
Douglas F4D Skyray^[3]^:s.191
Grumman F-11 Tiger^[3]^:s.192
McDonnell F2H-3 Banshee^[3]^:s.194
McDonnell F3H Demon
North American FJ-2/3 Fury^[4]^{:s.118–120, 126}
North American FJ-4 Fury^[4]^:s.132
Vought F7U Cutlass^[3]^:s.196
Vought F-8 Crusader^[3]^:s.196
LTV A-7A/B Corsair II^[3]^:s.194

Odkazy

Poznámky

↑ V době jomkipurské války a těsně po ní Spojené státy, během operace Nickel Grass, Izraeli k nahrazení ztrát předaly 46 Skyhawků A-4E/F původem ze zásob US Navy a USMC, z nichž okolo 30 se zapojilo do bojů.^[2] Na izraelský standard byly tyto stroje postupně modifikovány až po válce.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Colt Mk 12 cannon na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b Chinn 1951, s. 409.
↑ ALONI, Shlomo. Israeli A-4 Skyhawk Units in Combat. 1. vyd. Oxford: Osprey, 2009. 96 s. (Combat Aircraft; sv. 81). ISBN 978-1-84603-430-5. Kapitola Yom Kippur War, s. 61–63. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f WILLIAMS, Anthony G.; GUSTIN, Emmanuel. Flying Guns: The Modern Era. Ramsbury Marlborough, Wiltshire: The Crowood Press, 2004. 240 s. ISBN 1-86126-655-3. Kapitola Appendix I: The Installation Tables, s. 182–201. (anglicky)
↑ ^a ^b CURTIS, Duncan. North American F-86 Sabre. Ramsbury Marlborough, Wiltshire: Crowood, 2000. 192 s. ISBN 1-86126-358-9. Kapitola Sabres at Sea: the FJ Fury, s. 116–132. (anglicky)

Literatura

CHINN, George M., 1951. The Machine Gun: History, Evolution, and Development of Manual, Automatic and Airborne Repeating Weapons. Svazek 3. Washington, D.C.: Bureau of Ordnance, Department of the Navy, U.S.G.P.O.. 679 s. Kapitola Development Program for 20-mm Mark 12 Gun. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mk 12 na Wikimedia Commons
Colt Mk 12 na valka.cz

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[3] V době jomkipurské války a těsně po ní Spojené státy, během operace Nickel Grass, Izraeli k nahrazení ztrát předaly 46 Skyhawků A-4E/F původem ze zásob US Navy a USMC, z nichž okolo 30 se zapojilo do bojů.^[2] Na izraelský standard byly tyto stroje postupně modifikovány až po válce.

[FOOTNOTEChinn1951409-1] Chinn 1951, s. 409.

[2] ALONI, Shlomo. Israeli A-4 Skyhawk Units in Combat. 1. vyd. Oxford: Osprey, 2009. 96 s. (Combat Aircraft; sv. 81). ISBN 978-1-84603-430-5. Kapitola Yom Kippur War, s. 61–63. (anglicky)

[FGW-4] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f WILLIAMS, Anthony G.; GUSTIN, Emmanuel. Flying Guns: The Modern Era. Ramsbury Marlborough, Wiltshire: The Crowood Press, 2004. 240 s. ISBN 1-86126-655-3. Kapitola Appendix I: The Installation Tables, s. 182–201. (anglicky)

[CurS-5] CURTIS, Duncan. North American F-86 Sabre. Ramsbury Marlborough, Wiltshire: Crowood, 2000. 192 s. ISBN 1-86126-358-9. Kapitola Sabres at Sea: the FJ Fury, s. 116–132. (anglicky)

[1]

[p 1]

[3]

[4]

[2]