Izraelské vojenské letectvo
Izraelské vojenské letectvo (hebrejsky: זרוע האויר והחלל, Zroa ha-avir ve-he-chalal, běžně známé jako: חיל האוויר Chejl ha-avir, doslova „Vzdušné vojsko“; anglicky: Israeli Air Force, IAF) je letecká složka Izraelských obranných sil. Patří k nejlepším a nejefektivnějším leteckým armádám na světě. Založeno bylo zejména díky válečné pomoci z ČSR mezi lety 1947 a 1948, kdy byly v Československu vyškoleno 76 příslušníků letového a 69 pozemního personálu[1] a do Izraele dodána necelá stovka strojů Avia S-199 a Spitfire S-89.
| Izraelské vojenské letectvo | |
|---|---|
 Znak izraelského letectva | |
| Země |  Izrael |
| Vznik | 1948 |
| Typ | letectvo |
| Velikost | ~ 750 letounů |
| Velitelé | Amikam Norkin |
| Nadřazené jednotky | Izraelské obranné síly |
| Insignie | |
| Znak |   |
| Letecký výsostný znak | |
Současným velitelem izraelských vzdušných sil je generálmajor Amikam Norkin.[2]
Historie editovat
Od vzniku po suezskou krizi editovat
Izraelské letectvo bylo založeno ihned po vyhlášení izraelské nezávislosti v roce 1948 a vypuknutí války s jeho arabskými sousedy. Předchůdcem Chejl ha-avir byl Šerut avir, což bylo letecké křídlo pozemní organizace Hagana. Vzhledem k embargu na dovoz zbraní bylo hlavním problémem při jeho vzniku získat jakoukoliv bojovou techniku. Zpočátku se proto skládalo především z různě získaných civilních dopravních letounů, dodatečně upravených pro bojové akce a až postupně byly získány druhoválečné vojenské letouny, sestavené například z vraků britských vojenských letounů, které byly v oblasti na vrakovištích (takto bylo získáno několik kusů letounů Supermarine Spitfire) či propašované do Izraele ze zahraničí. Z USA byl takto získán například jeden bombardér Boeing B-17. Nejzásadnější pomocí při vzniku izraelského letectva ale byla dodávka stíhacích letounů a další výzbroje z Československa, jejíž součástí byl i výcvik izraelských pilotů a dalšího personálu. Než se Československo přeorientovalo na podporu arabských zemí, prokázalo zásadní roli při obraně země. Nejdůležitější částí této pomoci bylo 25 kusů stíhaček Avia S-199 a 62 kusů Supermarine Spitfire LF Mk IXE. Letouny byly do země dopraveny přes Jugoslávii.
Poté, co nový stát uhájil svou existenci nastala konsolidace a vyzbrojení moderní technikou. V 50. letech se hlavním dodavatelem výzbroje Izraelského letectva stala Francie. Ze země byly například získány proudové stíhací a útočné letouny Dassault Ouragan, Dassault Mystère IV, Dassault Super Mystère B.2, dálkový stíhací letoun Sud Aviation Vautour a později především supermoderní stíhačky Dassault Mirage IIIC. Izraelské letectvo, vyzbrojené převážně francouzskou technikou se také stalo nejdůležitější silou v bojích během suezské krize.
Podpora ze strany Francie však ustala během šestidenní války, kdy země vyhlásila embargo na dodávky zbraní do Izraele. To vedlo mimo jiné k rozvoji kapacit domácího leteckého výrobce Israel Aircraft Industries, jenž zpočátku vyráběl letouny vycházející z francouzských vzorů a to dokonce i za cenu průmyslové špionáže. Izraelským tajným službám se totiž ve Švýcarsku podařilo získat kompletní plány nejmodernější varianty letounu Mirage IIIS, jenž byl po modifikaci v zemi vyráběn jako IAI Nešer.
Šestidenní válka editovat
V polovině 60. let výrazně rostla síla letectev i armád okolních arabských zemí, jež podporoval Sovětský svaz. Československé letouny tentokrát výrazně posilovaly Egypt a Sýrii. Aby bylo dosaženo převahy ve vzduchu, byla zásadním prvkem šestidenní války operace Moked z 5. června 1967, velký letecký útok při kterém izraelské letectvo zničilo velkou většinu Egyptského, Syrského a Jordánského letectva. Za cenu 19 ztracených izraelských letounů bylo během náletů zničeno 338 egyptských, 61 syrských, 29 jordánských, 23 iráckých a 1 libanonské letadlo. Během zbytku války pak Chejl ha-avir udržoval leteckou nadvládu a podporoval pozemní jednotky.
Opotřebovací válka editovat
Na šestidenní válku navázalo období potyček nazývané opotřebovací válka, během kterého se Chejl ha-avir podílel na vzdušných soubojích a bombardování strategických cílů (například stanovišť řízených střel vzduch-země). Například 11. září 1969 došlo k řadě vzdušných soubojů, ve kterých izraelské letouny sestřelily 12 egyptských letounů. Dne 26. září 1969 Chejl ha-avir provedl operaci Tarnegol 53, při které vrtulníky Aérospatiale Super Frelon a CH-53 Yas'ur dopravily do oblasti Suezského kanálu výsadkové komando, přepadly egyptskou radarovou stanici a odnesly z ní zpět celý moderní sovětský radar P-12. Vrtulník CH-53 tehdy nesl 4 tuny vážící těleso radaru zavěšené pod trupem. Dne 30. července 1970 izraelské letouny překvapily a sestřelily 5 egyptských MiGů-21.
Jomkipurská válka editovat
Během jomkipurské války, v říjnu roku 1973, utrpělo izraelské letectvo velké ztráty od sovětských řízených střel země-vzduch, ale i tak se mu podařilo zkonsolidovat síly a podporovat operace Izraelské armády a bombardovat cíle v Sýrii a Egyptě. Helikoptéry se osvědčily při dopravě i evakuaci raněných. Zatímco Izrael ve válce ztratil 102 letounů, Egyptské letectvo ztratilo 235 a Syrské letectvo dalších 135. Jen během střetnutí dvojice izraelských letounů F-4 Phantom II s 28 egyptskými MiGy-17, dne 6. října 1973, se Izraelcům podařilo sestřelit 7 nepřátel.
V úvodních dnech války střežily Mirage IICJ izraelský vzdušný prostor, aby zabránily možným útokům na svá města a důležitá zařízení. Během jednoho takového hlídkování se stíhačce Mirage podařil kuriózní sestřel, kterým zničila raketu s plochou dráhou letu KSR-2, vypuštěnou z egyptského Tu-16. Třetí den války zaútočila na leteckou základnu Rafidim čtveřice egyptských Su-7. Letadlům Mirage se podařilo ze základny vzlétnout i přes probíhající útok a všechny čtyři egyptské stíhačky sestřelit. V průběhu celé války ztratilo izraelské letectvo jen 12 stíhaček Mirage.[3] Izraelskému letectvu se však nepodařilo vybojovat vzdušnou nadvládu nad bojištěm.
Doba růstu (1973–1982) editovat
V době jomkipurské války se Izraeli podařilo získat rozsáhlou vojenskou pomoc z USA a i v dalších letech byla především zde získávána letecká výzbroj. Kromě letounů F-4 Phantom II či bitevních letounů Douglas A-4 Skyhawk, které na svých bedrech nesly už hlavní tíhu podpory pozemních sil v Jomkipurské válce, dostávalo Izraelské letectvo z USA další moderní typy, jako například stíhací letouny McDonnell Douglas F-15 Eagle a General Dynamics F-16 Fighting Falcon, letouny včasné výstrahy Grumman E-2 Hawkeye či bitevní vrtulníky Bell AH-1 Cobra a Hughes AH-64 Apache.
Izraelské letectvo také začalo provozovat bojové letouny domácího typu IAI Nešer a později zdokonaleného IAI Kfir, jenž byly odvozeny od francouzských stíhacích letounů Dassault Mirage 5, jejichž plány ve Švýcarsku získala izraelská tajná služba (původně bylo 50 kusů objednáno a zaplaceno, ale jejich dodání zabránilo embargo, vyhlášené Francií po začátku Jomkipurské války). Z této doby je známá také operace Entebbe z roku 1975, což byla mise na záchranu pasažérů civilního letounu, který byl unesen do Ugandy. Komando speciálních jednotek tam dopravily izraelské letouny Lockheed C-130 Hercules.
Další důležitou misí Izraelského letectva byla operace Opera, což bylo zničení rozestavěného iráckého jaderného reaktoru a ostatních jaderných zařízení, jež mimo jiné s francouzskou pomocí vznikaly v Osiraku. Dne 7. června 1981 odstartovalo osm letounů F-16A vyzbrojených pumami s eskortou šesti F-15A, jež po dlouhém přeletu nad územím Saúdské Arábie a Iráku tato jaderná zařízení zničila a irácký jaderný program vrátila o mnoho let zpět. Této akce se účastnil i pozdější první izraelský astronaut Ilan Ramon.
První libanonská válka editovat
V první libanonské válce izraelské letectvo bojovalo především proti Sýrii, které zničilo řadu stanovišť protiletadlových střel a bez vlastní ztráty sestřelilo 100 syrských letounů. I po skončení války letectvo napadalo pozice Hizballáhu v jižním Libanonu.
Bombardování velení OOP editovat
Dne 1. října 1985 provedlo izraelské letectvo operaci Dřevěná noha, což bylo bombardování sídla velení Organizace pro osvobození Palestiny v Tunisku v obci Hammam al-Shatt, jež se nachází poblíž hlavního města Tunis. Akce, které se účastnilo celkem osm letounů F-15 Eagle, byla při vzdálenosti cíle 2300 km nejdelší bojovou misí Chejl ha-avir v jeho historii. Během mise letouny doplňovaly palivo z tankerů Boeing 707. Sídlo velení organizace se podařilo zničit, ovšem Jásir Arafat vyvázl, jelikož se tam v době útoku nenacházel. Útok vyvolal kontroverzní reakce a byl odmítnut i Spojenými státy, jež byly jinak nejbližším izraelským spojencem.
Operace Ovocný sad editovat
6. září 2007 podniklo izraelské letectvo taktický letecký útok s kódovým označením operace Ovocný sad (hebrejsky: מבצע בוסתן, Mivca’ Bustan, anglicky: Operation Orchard) jehož cílem bylo zničení syrského jaderného reaktoru, který za pomoci Severní Koreje budoval.[4]
Letecká flotila editovat
V současnosti provozovaná letadla editovat
| Letadlo | Foto | Země původu | Úloha | Verze | Ve službě[5] | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Stíhací letadla | ||||||
| McDonnell Douglas F-15 Eagle | 
|
 USA
|
stíhačka k vybojování vzdušné nadvlády | A/B/C/D | 16/6/17/19 | |
| McDonnell Douglas F-15E Strike Eagle | .jpg)
|
USA
|
víceúčelové stíhací letadlo | F-15I | 25 | |
| General Dynamics F-16 Fighting Falcon | 
|
USA
|
stíhačka k vybojování vzdušné nadvlády | C/D/I | 78/49/97 | |
| Lockheed Martin F-35 Lightning II | 
|
USA
|
víceúčelové stíhací letadlo | F-35I | 12[6] | |
| Letadla speciálního určení | ||||||
| B707 Phalcon | 
|
USA Izrael
|
letadlo včasné výstrahy a řízení | 1 | ||
| G550 Nanchshon Aitam | 
|
USA Izrael
|
letadlo včasné výstrahy a řízení | 2 | ||
| Beechcraft Super King Air | 
|
USA Izrael
|
letadlo signálního a elektronického zpravodajství | B200 | 25 | |
| Gulfstream G550 | 
|
USA Izrael
|
letadlo signálního zpravodajství | 3 | ||
| Tankovací letadla | ||||||
| KC707 Re'em | 
|
USA
|
tankovací letadlo | 9 | ||
| Lockheed Martin KC-130 | .jpg)
|
USA
|
tankovací letadlo | KC-130H | 4 | |
| Dopravní letadla | ||||||
| Beechcraft Super King Air |
|
USA
|
taktické dopravní letadlo | B200 | 2 | |
| Beechcraft Bonanza | 
|
USA
|
dopravní letadlo pro osobní přepravu | A36 | 22 | |
| Lockheed C-130 Hercules | _(Karnaf),_Israel_-_Air_Force_AN1324616.jpg)
|
USA
|
taktické transportní letadlo | E/H | 5/6 | |
| Lockheed Martin C-130J Super Hercules | 
|
USA
|
letadlo pro osobní přepravu | C-130J-30 | 6 | |
| Vrtulníky | ||||||
| Bell 206 | 
|
USA Kanada
|
víceúčelový vrtulník | 5 | ||
| AH-64 | 
|
USA
|
útočný vrtulník | A/D | 26/22 | |
| Sikorsky UH-60 Black Hawk | _copy.jpg)
|
USA
|
víceúčelový vrtulník | A/L | 48 | |
| Sikorsky CH-53 Sea Stallion | 
|
USA
|
těžký transportní vrtulník | S-65C-3 | 23 | |
| Eurocopter AS565 Panther | 
|
 Francie
|
vrtulník pátrací a záchranné služby | 5 | ||
| Cvičná letadla | ||||||
| Alenia Aermacchi M-346 Master | 
|
 Itálie
|
cvičné letadlo | 30 | ||
| Beechcraft T-6 Texan II | 
|
USA
|
cvičné letadlo | T-6A | 20 | |
| Grob G 120 | 
|
 Německo
|
cvičné letadlo | G 120A | 17 | |
| Bell OH-58 Kiowa | .jpg)
|
USA
|
cvičný vrtulník | 18 | ||
| Bezpilotní letadla | ||||||
| IAI Heron | 
|
Izrael
|
průzkumné letadlo | neznámy | ||
| IAI Heron TP | 
|
Izrael
|
průzkumné letadlo | 8 | ||
| Elbit Hermes 450 | 
|
Izrael
|
průzkumné letadlo | neznámý | ||
| Elbit Hermes 900 | 
|
Izrael
|
průzkumné letadlo | 50 | ||
V minulosti provozované letouny editovat
Stíhací/bombardovací editovat
- Avia S-199
- Boeing B-17 Flying Fortress
- Bristol Beaufighter
- Dassault Mirage IIIC
- Dassault Mystère
- Dassault Ouragan
- Dassault Super Mystère B.2
- De Havilland Mosquito
- Douglas A-4 Skyhawk - "Ajít"
- Gloster Meteor
- Israel Aerospace Industries Kfir
- Israel Aerospace Industries Nešer
- Israel Aerospace Industries Lavi
- McDonnell F-4 Phantom II
- North American P-51 Mustang
- Sud Aviation Vautour
- Supermarine Spitfire
Víceúčelové editovat
- Aérospatiale Socata Rallye
- Auster J-1 Autocrat - "Primus"
- B-80 Queen Air - "Zamir"
- De Havilland Dragon Rapide
- Dornier Do 27 - "Dror"
- Dornier Do 28 - "Agur"
- Grumman G-44 Widgeon
- Grumman OV-1 Mohawk - "Atalef" ("Netopýr")
- Miles M.57 Aerovan
- Noorduyn Norseman
- Nord 1200 Norécrin
- Nord Noratlas
- Pilatus Britten-Norman Islander
- PC-6A Turbo Porter
- Taylorcraft Taylorcraft B
Doprava/průzkum editovat
- Boeing 377 Stratocruiser - "Anak" ("obr")
- Cessna 180 Skywagon
- Cessna Stationair
- Consolidated PBY-5A Catalina
- Curtiss C-46 Commando
- Douglas C-47 Skytrain
- Douglas C-54 Skymaster
- Douglas DC-5
- Grumman E-2C Hawkeye - "Daja" ("Luňák")
- IAI Arava
- Lockheed L-18 Lodestar
- Lockheed Constellation
- Lockheed Hudson
- RWD-13
- RWD-15
Cvičné a lehké letouny editovat
- Airspeed Consul
- Avro Anson
- Stearman PT-17 Kaydet
- de Havilland DH 82 Tiger Moth
- de Havilland Canada DHC-1 Chipmunk
- Fokker S-11 Instructor
- North American T-6 Texan
- Piaggio P.149D
- Piper PA-18 Super Cub
- Republic RC-3 Seabee
- Temco T-35 Buckaroo Buckaroo
- Vultee BT-13 Valiant
Helikoptéry editovat
- Aérospatiale SA 321 Super Frelon - "Cir'a"
- Aérospatiale Alouette II
- Bell 47
- Bell 212 Twin Huey - "Anafa"
- Bell UH-1 Iroquois
- Hiller OH-23 Raven
- Hughes Defender - "Lahatut"
- Sikorsky CH-53 Sea Stallion - "Jas'ur"
- Sikorsky S-55 Chickasaw
- Sikorsky S-58 Choctaw
Ukořistěné typy editovat
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Israeli Air Force na anglické Wikipedii.
- ↑ MINAŘÍK, Pavel. Vaše dotazy: Výcvik leteckého personálu pro Izrael [online]. vojenstvi.cz, rev. 2004-12-05 [cit. 2018-01-13]. Dostupné online.
- ↑ AHRONHEIM, Anna. IDF Appoints new Air Force Commader. The Jerusalem Post. 2017-08-10. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dassault Mirage IIICJ (Shahak)
- ↑ ČERNÝ, Adam. Izrael předložil důkaz, že v Sýrii zničil reaktor [online]. Hospodářské noviny [cit. 2008-04-25]. Dostupné online.
- ↑ World Air Forces 2017 16. ledna 2017 Flightglobal.com
- ↑ Israel receives three more F-35 Adir jets
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Izraelské vojenské letectvo na Wikimedia Commons - Oficiální internetové stránky (anglicky)(hebrejsky)
- Eretz.cz – Izraelské letectvo přemístí základnu do Negevu (08/2008)
- Izraelské vrtulníky
