Otevřít hlavní menu

Milena Jesenská

česká novinářka a překladatelka

ŽivotEditovat

MládíEditovat

Narodila se v rodině pražského univerzitního profesora a stomatologa Jana Jesenského (18701947) a jeho ženy Mileny, rozené Hejzlarové (18741913[2], dcery školního inspektora dr. Františka Hejzlara).[3] Bydleli na Starém Městě v domě čp. 377/I v Ovocné ulici (dnes ulice 28. října). V sedmnácti letech Mileně matka zemřela a Jesenská zůstala sama se svým otcem. Navštěvovala dívčí gymnázium Minerva, v německo-židovské intelektuální společnosti kolem kavárny „Cafe Arco“ (na rohu Hybernské a Havlíčkovy ulice) se seznámila mj. se spisovateli Maxem Brodem a Franzem Werfelem.

Na přání svého otce studovala v Praze na Karlově univerzitě medicínu, které však zanechala po několika semestrech. Ve 20 letech se setkala s Ernstem Pollakem, o deset let starším literátem, který pracoval jako překladatel u jedné pražské banky. Proti vůli svého otce se za něj provdala a v roce 1918 se s ním přestěhovala do Vídně. S otcem (částečně kvůli vzdorovitému sňatku) přerušila na čas téměř všechny styky. Manželství s Ernstem Pollakem se záhy dostalo do krize. Vzhledem k manželovým nízkým příjmům začala dávat hodiny češtiny (mezi její žáky patřil např. rakouský spisovatel Hermann Broch) a začala se živit překlady a novinařinou. Překládala z němčiny pro české noviny a externě také přispívala fejetony do módních magazínů. Záhy začala dopisovat do řady českých novin a brzy si vybudovala pověst výborné novinářky.

Přátelství s Franzem KafkouEditovat

V roce 1919 ji zaujala povídka tehdy nepříliš známého spisovatele Franze Kafky Der Heizer (Topič), a proto napsala autorovi, zda smí povídku přeložit. Tím začala jejich vzájemná spolupráce a korespondence, která skončila až v roce 1923 krátce před Kafkovou smrtí. Jejich přátelství bylo téměř výhradně korespondenční. Setkali se jen dvakrát, jednou na čtyři dny ve Vídni a později na den v pohraničním městě Gmünd. Próza Topič byla jejím prvním překladem Kafky do češtiny, posléze přeložila do češtiny i Kafkův Proces, Rozjímání a Ortel. Kromě Franze Kafky se znala osobně i s Maxem Brodem, Franzem Werfelem, Karlem Krausem, Karlem Čapkem a Ferdinandem Peroutkou.

První republika, manželstvíEditovat

Krátce po Kafkově smrti se rozešla s Pollakem a odstěhovala se nejprve do Drážďan a v roce 1925 zpět do Prahy, kde se podruhé provdala, a to za českého architekta Jaromíra Krejcara. V roce 1928 se jim narodila dcera Jana („Honza“), pozdější spisovatelka Jana Krejcarová–Černá (1928–1981). Jesenská patřila k pražské literární scéně, před válkou kosmopolitní, a uplatnila své literární schopnosti především jako novinářka. Mimo Peroutkovy Přítomnosti, kterou vedla v letech 19381939, přispívala také do deníku Tribuna, Národních listů, Lidových novin, magazínu Pestré listy, roku 1926 byla krátce redaktorkou týdeníku Pestrý týden.

Jako řada českých levicových intelektuálů a literátů První republiky (např. Jaroslav Seifert) i ona krátce sympatizovala s komunistickou stranou a psala i do novin Svět práce. V domě v Žitné ulici (který projektoval Krejcar) se scházela levicová kulturní společnost (býval tam hostem například Julius Fučík). Poté, co se dozvěděla o zločinech stalinismu, v roce 1936 z KSČ vystoupila. Jesenská trpěla revmatismem, vážně nemocná začala být po porodu dcery. Stala se závislou na morfiu (závislosti se zbavila až v roce 1938). Rozčarováním skončilo i její manželství s Jaromírem Krejcarem.

Nacistická okupace a smrtEditovat

Po připojení zbytku Čech a Moravy k třetí říši se aktivně účastnila protinacistického odboje a pomáhala při emigraci řadě židovských rodin. V listopadu 1939 byla pro svou protinacistickou činnost zatčena. Následujícího roku byla deportována tzv. „na převýchovu“ do koncentračního tábora Ravensbrück, kde pracovala na ošetřovně a byla morální oporou ostatním vězeňkyním. V Ravensbrücku také potkala Margarete Buber-Neumannovou, rovněž bývalou novinářku, která o ní napsala knihu. V Ravensbrücku zemřela v roce 1944 na selhání ledvin.

Pražské adresyEditovat

  • Prokopovo náměstí čp. 260/4 – rodný dům. V rohovém domě se v 10. srpna 1896 narodila zubnímu lékaři Janu Jesenskému jediná dcera pojmenovaná po matce Milena. Otec měl v prvním patře byt s ordinací.
  • ulice 28. října (dříve Ovocná) čp. 377/13 – bydleli v posledním patře, v 1. patře měl její otec soukromou ordinaci
  • Spálená čp. 99/33
  • Kouřimská čp. 2326/6 – poslední pražská adresa před jejím zatčením v listopadu 1939

DíloEditovat

  • Mileniny recepty, Pražská akciová tiskárna, 1925 (v témže roce dvě vydání)
  • Cesta k jednoduchosti, 1926
  • Člověk dělá šaty, 1927
Posmrtná vydání článků, esejů a reportáží (většinou psaných pro časopis Přítomnost, 30. léta)
  • HEGNEROVÁ, Ludmila. Milena Jesenská zvenčí a zevnitř : antologie textů Mileny Jesenské. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Franze Kafky, 1996. 37 s. ISBN 80-85844-17-6. 
  • JESENSKÁ, Milena. Nad naše síly : Češi, Židé a Němci 1937-1939. Příprava vydání Václav Burian. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1997. 258 s. ISBN 80-7198-233-4. [4]
  • WAGNEROVÁ, Alena. Dopisy Mileny Jesenské. 1. vyd. Praha: Prostor, 1998. 271 s. ISBN 80-85190-91-5. 
  • JESENSKÁ, Milena. Křižovatky: (Výbor z díla). Příprava vydání Marie Jirásková. 1. vyd. Praha: Torst, 2016. 879 s. ISBN 978-80-7215-520-0. 
Německy
  • Milena Jesenská. „Alle meine Artikel sind Liebesbriefe“ (Milena Jesenská. „Všechny mé články jsou milostné dopisy“), vydala Alena Wagnerová, Bollmann Verlag, Köln, 1994
  • „Ich hätte zu antworten tagelang und nächtelang“ – Die Briefe von Milena („Mohla bych odpovídat dny a noci“ – Dopisy Mileny), vydala Alena Wagnerová (mj. Fischer Taschenbuch Verlag, Frankfurt am Main, 1999)
  • „Alles ist Leben“ – Feuilletons und Reportagen 1919-1939 („Všechno je život“ – fejetony a reportáže 1919-1939), vydala Dorthea Rein, BtB bei Goldmann, 1999
Anglicky
  • The Journalism of Milena Jesenska: A Critical Voice in Interwar Central Europe (Žurnalismus Mileny Jesenské: Kritický hlas v meziválečné střední Evropě), přeložila a vydala Kathleen Hayes, New York: Berghahn Books, 2003

OceněníEditovat

Přestože byla významnou českou novinářkou a překladatelkou v období první republiky, stala se celosvětově známá především jako blízká přítelkyně Franze Kafky (vedle Felice Bauerové a Julie Vohryzkové). Její tvorba – fejetony, články, svědectví a reportáže o meziválečné střední Evropě, problematice jejích společností a jejích vztahů – se dočkala zaslouženého světového uznání až po druhé světové válce. Roku 1996 jí byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka II. třídy. V roce 1995 byla institucí Jad vašem poctěna udělením ceny Spravedlivá mezi národy v Jeruzalémě. Jejím jménem je též pojmenována mezinárodní žurnalistická cena.[5]

Knihy o JesenskéEditovat

Biografie, vzpomínkyEditovat

anglicky:

  • Milena, the Tragic Story of Kafka's Great Love (Milena, tragický příběh Kafkovy velké lásky), Margarete Buber-Neumann
  • Kafka, Love and Courage: The Life of Milena Jesenska (Kafka, láska a odvaha: Život Mileny Jesenské), Mary Hockaday
  • Kafka's Milena (Kafkova Milena), Jana Černá , Northwestern, 1993

francouzsky:

  • Vie de Milena (Život Mileny), Jana Černá, Le livre de poche, 1993
  • Milena, Margarete Buber-Neumann, Seuil, Points, 1997
  • Milena de Prague (Milena z Prahy), Mary Hockaday, Calman-Lévy, 1997

německy:

  • Kafkas Freundin Milena (Kafkova přítelkyně Milena), Margarete Buber-Neumann, 1963
  • Milena Jesenská: „Sterben allein ist zu wenig“ (Milena Jesenská: „Jenom umřít je málo“), Margarete Buber-Neumann, List, 2001
  • Prinz, Alois: Ein lebendiges Feuer: die Lebensgeschichte der Milena Jesenská. Weinheim 2016. ISBN 978-3-407-82177-5.

DalšíEditovat

  • Briefe an Milena (Dopisy Mileně), Franz Kafka
  • The Loves of Franz Kafka (Lásky Franze Kafky), Nahum N. Glatzer, Schocken, 1986

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Prokopa na pražském Žižkově
  2. Popisní arch 1901, Jan Jesenský
  3. Národní archiv, Konskripční přihlášky pražského policejního komisařství z let 1850-1914, heslo Johann Jesensky.
  4. ukázky online: Sudety 1938: byli jsme obětováni a máme tu několik tisíc živých padlých reportáž z časopisu Přítomnost 41, říjen 1938, Sudety 1938: jakési symbolické divadlo
  5. Milena Jesenská Fellowships for Journalists

LiteraturaEditovat

  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8. 
  • HOCKADAY, Mary. Kafka, láska a odvaha. Život Mileny Jesenské. Praha: Pragma, 1999. 208 s. ISBN 80-7205-677-8. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat