Otevřít hlavní menu

Jaromír Krejcar

český architekt a vysokoškolský pedagog

Jaromír Krejcar (25. července 1895 Hundsheim5. října 1950 Londýn) byl architekt, návrhář nábytku, výtvarník, vysokoškolský profesor, vydavatel a teoretik. S první ženou Jiřinou Buckovou měli syna Jaromíra. S druhou ženou Milenou Jesenskou měli dceru Janu – „Honzu“. Třetí a poslední ženou byla Riva Krejcar.

Jaromír Krejcar
Narození 25. července 1895
Hundsheim
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 5. října 1950 (ve věku 55 let)
Londýn
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Manžel(ka)
Děti
Příbuzní
  • Jaromír Krejcar (nar.1950) vnuk
  • Jan Krejcar (nar.1965) vnuk
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Vyučil se zedníkem, vystudoval pražskou Průmyslovou školu stavební, pracoval jako stavbyvedoucí a vystudoval architekturu u profesora Jana Kotěry na Akademii výtvarných umění (AVU, 191821). Po dvou letech u Josefa Gočára se v roce 1923 osamostatnil.

Od 20. let minulého století rozhodný zastupitel funkcionalismu a purismu proti tehdy stále ještě přežívajícímu historismu a dekorativismu. Reprezentoval Bauhaus v Československu. Zakladatel Klubu za novou Prahu, člen Sdružení architektů, Levé fronty, Svazu socialistických architektů a Devětsilu (1922).

Okouzlen komunismem krátce pracoval v Moskvě (193435), vzápětí se rozčarován vrátil a ukončil kontakty s levicí kolem Karla Teigeho.

V roce 1937 získal dvě Velké ceny a Zlatou medaili za architekturu na mezinárodní výstavě v Paříži. Jeho československý pavilon (spolu se Z. Kejřem, B. Soumarem a Ladislavem Sutnarem) reprezentoval jednu z nejvyspělejších průmyslových zemí světa. Jedna z prvních staveb avantgardní architektury – ocel, sklo, světlo – vznikající těsně před válkou, na kterou navázal až high-tech v 60. letech minulého století.

V prvním válečném exilu žil a pracoval v Londýně. Krátce profesorem (194648) na VUT v Brně. Opět odešel do exilu po puči v únoru 1948 a vyučoval na tamější renomované škole architektury Architectural Association (AA). Zemřel 5. října 1950[1][2] ve věku 55 let na krevní sraženinu při zápalu plic v University College Hospital.

DíloEditovat

Stavby
Projekty a návrhy
  • velkotržnice, Praha-Žižkov, 1921
  • studentské koleje, soutěžní návrh, Praha-Dejvice, 1923
  • Úrazová dělnická pojišťovna, Praha, 1924
  • Akademické náměstí, soutěžní návrh, Brno, 1925
  • vládního centrum na Letné, Praha, 1928
  • stadióny v Braníku a na Letné, Praha
  • léčebný dům, Karlovy Vary, soutěžní návrh, 1930
  • komplex škol, soutěžní návrh, Praha-Dejvice, 1931
  • léčebný dům, soutěžní návrh, Poděbrady, 1931
  • sanatorium, Starý Smokovec, 1932
  • sanatorium, Vyšné Hágy, 1932

OdkazyEditovat